Jak uvedl Petr Matoušek, ředitel Městských kulturních zařízení (MKZ), historický prostor prvního podzemního a prvního nadzemního podlaží se zcelil a k návštěvníkům tak může lépe promlouvat.

Lidé, kteří by se do modernizovaných místností chtěli podívat již nyní, si musí ještě na tuto příležitost několik týdnů počkat. „Pro veřejnost poprvé otevřeme až 14. února v rámci tradičního masopustu. Průvod v maskách obejde náměstí a skončíme na zámku," naznačil Petr Matoušek s tím, že v tu chvíli začne také fungovat nově zřízené informační centrum. Právě zde návštěvníci uvidí, jak ve skutečnosti vypadala dětská manufaktura koncem 18. století.

Proslulé vyšší lesnické učiliště, nejstarší školu tohoto druhu v Čechách, bude připomínat jídelna chovanců, kuchyně, replika dobového ale funkčního nábytku a samozřejmě kancelář faktora, tedy šéfa školy.

„Mládež se zde učila zpracovávat zvířecí srst na plsť, z níž se pak vyráběly klobouky. Kromě toho se tu také pletlo a tkalo," vysvětlil historické souvislosti ředitel Městských a kulturních zařízení v Bělé.

Interaktivní expozice

Expozice bude interaktivní, takže kdo z příchozích bude chtít, může si určité činnosti vyzkoušet na vlastní kůži. V nabídce je například tisknutí obrázků. Štočky, které jsou pro tvoření nezbytné, vyrobí místní grafik a ilustrátor Oldřich Jelen.

„Nějaký čas ale ještě bude chybět dobová kuchyně. V plánu máme totiž kachlová kamna a kolem nich varný ostrov, jak to kdysi bývalo. Jenže vše je otázkou peněz," povzdychl si Petr Matoušek.

Až se vše povede, mohou se lidé těšit na tradiční pokrmy, například svatomartinskou husu či pečené cukroví. Nebudou chybět ani zajímavé programy pro rodiny s dětmi.

Obnovou prošlo také sklepení. V jedné z jeho částí si lidé připomenou například objevy Václava Krolmuse, prvního terénního archeologa, který mimo jiné ve Skalsku našel posvátnou svatyni s božištěm Černoboha. Další expozice seznámí s archeologickými nálezy v okolí a vůbec s vývojem této vědy.

Prostory budou sloužit veřejnosti

„Mám radost, že se stavební práce povedly a že se začíná rodit to, o co jsme již delší dobu usilovali. A také věřím, že prostory budou sloužit veřejnosti," dodal ředitel MKZ.

Podle stavbyvedoucího Zdeňka Slavíka byla největším problémem chybějící dokumentace, kterou potřebovali při bouracích pracích. Jak je ale vidět, i s touto komplikací si firma, která má řadu zkušeností s rekonstrukcemi historických objektů, poradila. Při archeologických průzkumech se odborníkům dokonce podařilo narazit na základy gotické věže zámku.

Po zásahu stavbařů mají prostory nejen modernější vzhled, ale také požární a zabezpečovací čidla a některé expozice mohou využívat i internetové připojení. Revitalizace vyšla na 11,8 milionů, dotace z ROPu činila osmdesát procent skutečně vynaložených uznatelných nákladů.