Osmatřicetiletý cizinec, jemuž se na několik let stal bydlištěm lesopark Štěpánka, nepatřil mezi tiché lidi, o nichž jejich okolí ani neví. Náklonnost k alkoholu ho přivedla až na psychiatrii do Kosmonos, kde byl umístěn na oddělení pro léčbu závislostí. Tam projevil zájem vrátit se domů; do města Lom při bulharsko-rumunské hranici.

Zařídit to ale nebylo snadné. Muži chyběly nejen peníze, ale i doklady. Přičiněním lidí ze spolku Fokus i magistrátního odboru bezpečnosti a prevence kriminality se vše podařilo, když prostřednicím bulharského velvyslanectví muž dostal nové dokumenty. Bylo také třeba zajistit a zaplatit dopravu, aby se cizinec mohl vydat ke své domovině. Protože neměl zdravotní pojištění, zůstal po něm více než stotisícový dluh spojený s jeho pobytem v psychiatrické nemocnici.

Pomoc lidem bez přístřeší s návratem do místa jejich trvalého bydliště – což obnáší nejen zaplacení jízdenky, ale často i vyřizování potřebných papírů – není ojedinělá. Před dvěma týdny mladoboleslavský magistrát informoval, že letos už 25. bezdomovcem, kterému město usnadnilo návrat domů, byl Slovák z Prievidze. Dostal nejen jízdenku, ale zástupce města ho i doprovodil na nádraží k vlaku.

Budoucí bezdomovci z řad cizinců se obvykle do Mladé Boleslavi dostanou jako agenturní dělníci. Pokud přijdou o práci, neznamená to jen výpadek příjmů: záhy ztrácejí i bydlení a vlastně i veškeré zázemí. Leckteří pozbývají i snahy svoji situaci nějak řešit – a pokud město nabídne pomoc s návratem domů, leckdy se to stává impulsem k rozhodnutí z Mladé Boleslavi odjet.