Okolnosti hrají už řadu let divokým prasatům do karet. Zimy jsou mírné, takže většina mláďat přežívá, kvůli absenci sněhu jsou prasata v přírodě hůř vidět, což komplikuje jejich odstřel, a současný způsob zemědělství činí z polí jednu velkou spižírnu. Dlouhodobě rostoucí populace černé zvěře se však může fatálně podepsat na ekosystému.

Zatímco například v roce 2003 myslivci na Boleslavsku ulovili 591 divočáků a 1507 srnčí zvěře, aktuálně jsou čísla zcela opačná. V loni bylo odstřeleno 1920 prasat a 907 srnčího. Na výsledných počtech se projevuje rovněž skutečnost, že právě srnčata jsou oblíbenou kořistí divokých prasat.

Stejně jako na stavech srnčí zvěře se prasata podepisují na populacích koroptví, bažantů a zajíců. Zatímco v našem regionu není úbytek této drobné zvěře tak markantní, například v Krušných horách jsou některé druhy na samé hranici vymizení. Prase jako predátor a navíc všežravec má zkrátka přirozenou výhodu.

Rostoucí počty divokých prasat rovněž způsobují, že se zvířata stále častěji vydávají v honbě za potravou do stále větší blízkosti lidských obydlí. „Za potravou dochází i do měst. V Mladé Boleslavi to však zatím není tak masivní jako například v Ústí nad Labem, kde se divoká prasata pohybují po sídlištích," konstatuje Josef Novák z odboru životního prostředí magistrátu.

Přímo v Mladé Boleslavi zaznamenávali myslivci v minulosti opakovaný výskyt divočáků na loukách u Jizery.

Přestože se myslivci pokoušejí počty divočáků redukovat, nedaří se to v takové míře, aby přestala být druhová pestrost v přírodě ohrožována. Novinkou tak je loňské zrušení částečného hájení dospělých divokých prasat, které až do roku 2015 bylo v platnosti. Lovecká sezóna je pro tento druh aktuálně celoroční.

Přesto je podzim, co se týká konání honů, tradičním obdobím. Na stránkách některých obcí, mysliveckých spolků a honiteb je aktuálně možné narazit na upozornění, že se hon blíží a že je tedy žádoucí, aby občané omezili svůj pohyb v lesích. Na některých místech však informace o konání honu záměrně zveřejňována není.

„Někteří myslivci mají oprávněné obavy, že by mohlo dojít k záměrnému narušení lovu. Veřejné mínění se k němu staví dost negativně a lovci jsou nazýváni psychicky narušenými vrahy. Mnozí lidé se domnívají, že maso se vyrábí v obchodě a nechápou, že pokud by neprobíhala redukce divokých prasat, budeme se za dva roky bát vyjít ven do přírody a rohlík bude stát 30 korun, protože vše bude od prasat sežrané," dodává Josef Novák.