Tři sta třicet dětí z více než šestnácti tříd. Tolik školních zájemců přilákala aktuální výstava do mnichovohradišťského muzea. Když jeho vedoucí Jana Dumková s kolegou Václavem Holasem přemýšleli, co nového připravit na období adventu, napadlo je přiblížit návštěvníkům advent na českém venkově.

Jelikož se muzeum nachází v prostorách zdejšího zámku, atmosféra výstavy na návštěvníky dýchla sama. O ostatní se postarala Jana Dumková, která se žákům stala ochotnou průvodkyní.

Nejdříve je zasvětila do toho, co je to vlastně advent, o kterém slyší nejen ve škole, ale i z televize. Advent je předvánoční období, které stanovila církev. „Začíná vždy nejbližší neděli po svátku svatého Ondřeje, který je v kalendáři 30. listopadu," říkala školákům. Ubezpečila je, že lidé zejména na venkově se v tuto dobu snažili dodržovat řadu starých zvyků a tradic a připravovali se také na půst.

Doba přástek

A právě na vesnicích byl advent především dobou přástek, draní peří a dalších ručních prací, při nichž se lidé scházeli v jedné místnosti a vyprávěli si různé příběhy. „Možná právě tyto aktivity stály za původem tajemných obřadních pochůzek spojených často se svátkem některého ze světců," popisovala žákům základních škol.

A ti už moc dobře věděli, o koho šlo. Vzpomněli si například na Mikuláše, který už od středověku chodil po vesnicích v čele průvodu maškar. Oblečení měl stejné jako dnes bílé šaty, na hlavě lesklou biskupskou čepici, v levici držel berlu.

Nezapomněli ani na Barboru a jen zlomek z nich zmínil Lucii, ochránkyni slepců, nemocných dětí či nožířů a sklářů. Tradovalo se o ní, že vesnice obchází v bílém oblečení, měla v ruce nůž a hrozila dětem, které se v adventu nepostily, že jim rozpáře břicho a vymete ho. Na druhou stranu se ale věřilo, že noc před Lucií je plná kouzel.

Ambrož, Klocová bába

Jana Dumková kromě těchto známých postav ukázala také na svatého Ambrože, Klovcovou bábu, Tři krále i tajemného Žbera, z něhož měly děti prý největší strach. Nehodným ratolestem totiž prý podle pověsti rozřezal břicho, vnitřnosti vybral a dovnitř vložil koudel, kterou vozil na vozíku.

Děti si však kromě historické teorie vyzkoušely i praxi. Vyráběly totiž tradiční adventní ozdoby a to takové, na které jim stačilo sušené ovoce, bylinky či kynuté těsto. Domu si pak odnášely ježky, sluníčka či vrkoče.