„Nejraději bychom, aby dní nepršelo, protože by to mohlo zhoršit kvalitu pšenice. Bohužel předpověď počasí nám radost moc nedělá," konstatuje Petr Tvaroh, předseda Zemědělského družstva Březina.

„Potřebovali bychom alespoň patnáct dní, abychom sklidili nechceme žádné období dešťů, žádné extrémy," hlásí rovněž Zemědělské družstvo Čistá.

V nejteplejěích oblastech České republiky, jako je třeba Břeclavsko, se kombajny rozjely do polí už před třemi týdny. U nás je sklizeň nyní spíše na začátku. Řepka už je mnohde pod střechou, na řadu přicházejí obiloviny.

Letos oproti jiným letům vyrazili kombajnéři na pole dříve, způsobil to zejména brzký nástup jara.

Přestože se dlouho zdálo, že rok 2014 bude, co se týče výnosů, nadprůměrný, červnové sucho optimistické hlasy umlčelo. Třeba takové řepky se však skutečně sklízí více než vloni.

„Letošní včelařský rok z chovatelského hlediska nejprve vypadal velmi slibně, ale výkyvy počasí a především mimořádné sucho ho nasměrovaly mezi výnosově slabé. Medu bude méně a nadměrné rozmnožení roztočů ve včelstvech může ohrozit jejich život," potvrdil Jan Krabec, předseda komise pro zdraví včel Českého svazu včelařů.

Všichni zemědělci tedy hledí s obavou k obloze? Nikoliv, producenti cukrové řepy a kukuřice by prý déšť uvítali.

Ať bude česká sklizeň ve výsledku jakákoliv, výslednou cenu potravin a samotných plodin rozhodně neovlivní. „Řídíme se tím, jaká je sklizeň v USA nebo v zimě v Austrálii. Tak funguje trh. Jestli Česká republika nebo Německo sklidí dobře, to nehraje na celoplošném trhu roli," vysvětluje předseda Zemědělského družstva Čistá.