Čas národního obrození už je dávno pryč a s ním i většina osvětových besed, které bývaly ve městech i na vsích mnohdy jedinými nositeli pokrokových myšlenek a organizátory kulturního života. Osvětová beseda Kosmonosy přežila všechny dějinné zvraty a bez přerušení funguje už 150 let. A stále je v Kosmonosích dominantním kulturním hybatelem.

Původně Čtenářská beseda vznikla v roce 1865 a o rok později se přejmenovala na Občanskou besedu. Své dnešní jméno získala po roce 1945.

V současnosti tvoří spolek dvanáct aktivních dam, které organizací pěti desítek akcí ročně strčí do kapsy leckteré profesionály. Nic jiného jim nezbývá. Město stále ještě nemá informační centrum či kulturní středisko a dámy jejich existenci bez nároku na honorář suplují. Je pravdou, že bez jejich přičinění by společenský život z Kosmonos z velké části vymizel.

„Kolikrát už jsme si říkaly, že bychom s tím sekly. Je to velmi náročné nejen časově, ale také organizačně a všechny to děláme bez nároku na odměnu. Cítíme ale odpovědnost vůči těm, kteří v Osvětové besedě pracovali před námi," vysvětluje předsedkyně Milada Remešová.

Beseda má mnoho společného také s Muzejním spolkem, další aktivní kosmonoskou organizací. V první řadě historii. Muzejní spolek se z Osvětové besedy oddělil teprve nedávno a několik členů mezi oběma spolky pendluje. Společně tak spolupracují na některých akcích.

A co si dámy z Osvětové besedy připravily na první polovinu letošního roku?

V úterý začíná cyklus historických přednášek

Už příští týden zahájí historik Karel Herčík cyklus přednášek ve školní jídelně zámku. V úterý 20. ledna svým poutavým vyprávěním zpřítomní válečné události na Mladoboleslavsku. Každé další úterý si připraví svou přednášku také další a kosmonoskému obecenstvu dobře známí přednášející. Jiří Senohrábek bude v únoru mluvit o aristokratech z regionu, kteří zasáhli do národních dějin, Jiří Bartoš ve svých březnových přednáškách přiblíží svět Černínů, šlechticů, kteří vtiskli Kosmonosům jejich barokní podobu. Přednášek je na programu celkem deset a cyklus opět uzavře doktor Herčík.

Ve čtvrtek 22. ledna se v zrcadlovém sále zámku uskuteční první letošní koncert vystoupí zde italský tenorista Giancarlo Ruggieri s klavírním a tanečním doprovodem. Příchozí se mohou těšit nejen na klasické italské, francouzské a španělské písně, ale také na hity z filmového plátna.

Od poloviny února ožije hasičská zbrojnice cestopisnými přednáškami. Hosté s sebou vezmou posluchače na výpravu z Kurdistánu do Istanbulu, do Transylvánie, Ugandy nebo Barmy. V druhé polovině roku přijde na řadu Kambodža nebo Řím.

Loreta, kde je v půvabných barokních kulisách výstavní prostor, se návštěvníkům otevře 26. března výstavou fotografií Stanislava Laudáta. Před prázdninami sem ale hosté budou moci vyrazit také za keramickými obrazy Boženy Klavíkové či za tapiseriemi a kolážemi Marie Tomášové.

Beseda letos oslaví 150 let existence

Duben má už nyní Osvětová beseda v kalendáři poznačena červeně. Čtvrtek třiadvacátého bude totiž patřit právě 150. výročí besedy. Dámy už o slavnostním programu horečně jednají, ale do podrobností ještě nechtějí zacházet.

„Zatím nechci detaily prozrazovat. Určitě to bude reprezentativní, odehraje se to v zrcadlovém sále zámku, ale zatím je to ještě překvapení," sdělila nám Milada Remešová.

Léto bude už tradičně patřit Zámeckému kulturnímu létu a amatérským divadelním souborům, kterých se na nádvoří představí rovných deset. Těšte se na komedie.

Přestože by dámy velmi uvítaly vznik nějaké oficiální městské instituce, která by do určité míry převzala organizaci společenských akcí, ale například také nutnou úřednickou agendu, jsou rády, že přístup města k Osvětové besedě se v posledních letech zlepšil.

„Dříve jsme se musely města doprošovat o peníze. Teď získáváme z rozpočtu na roční činnost sto tisíc korun. Někdo by mohl namítnout, že jsou to ve srovnání s jinými spolky obrovské peníze, nám to však pokryje zhruba dvě třetiny nákladů. Zbytek se snažíme zaplatit ze vstupného, které zůstává stále co nejnižší, aby byly naše akce dostupné všem," dodává Remešová.