Krajský úřad Středočeského kraje měl nejprve koncem dubna obdržet žádost oznamovatele o ukončení řízení o posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Následně úřad posuzování vlivů záměru D+D Park Kosmonosy II. etapa na jejím základě ukončil.
Proti výstavbě se ohradilo město, obyvatelé i Český svaz ochránců přírody (ČSOP) Klenice. „Jsme rádi, že tahle kauza je u konce. Byla to velmi náročné. Petici proti výstavbě hal adresovanou vedení města Kosmonosy podepsalo 919 občanů města a celkově 1704 lidí,“ sdělila předsedkyně ČSOP Klenice Milada Vrbová.
Informaci potvrdil také investor Petr Dědek. „Stáhli jsme žádost z krajského úřadu,“ řekl. Na otázku, zda ani do budoucna nebude mít o realizace zamýšleného projektu zájem, neodpověděl a odvolával se na tvorbu územního plánu, která nyní v Kosmonosech probíhá. Více celou záležitost nechtěl komentovat.
Je tedy otázkou, co bude dál. Zda je opravdu v tuto chvíli důvod k optimismu, nebo jestli se záměr ještě později probudí k životu. Opatrné je v tomto zatím i město Komonosy. „Zatím jsme to neřešili, proto k tomu neumíme zaujmou stanovisko. Informaci jsme čerstvě dostali od Klenice a zatím neznáme důvod toho, proč investor stáhl žádost,“ vysvětlil kosmonoský místostarosta Petr Boubín.
Odvolání u ministerstva
Už na začátku letošního roku odpůrci výstavby uspěly i u Ministerstva životního prostředí s odvoláním proti rozhodnutí krajského úřadu. Ochránci přírody se odvolali proti dřívějšímu rozhodnutí kraje, který uvedl, že stavba nemá významný vliv na životní prostředí a nemusí být tudíž posuzována procesem EIA. ČSOP Klenice v odvolání namítal, že provoz bude mít vliv na obyvatele, živočichy i nárůst hluku či světelného smogu. Plocha navíc nebyla vedena pro průmyslovou výrobu a návrh stavby podle ochránců neřešil nakládání s vodou. Ministerstvo rozhodnutí kraje tehdy zrušilo a vrátilo k novému projednání. Svůj podíl měla také petice místních občanů.
Odvolací orgán měl navíc značný problém s tím, že kraj neposoudil vliv stavby na zemědělskou půdu. „V případě posuzovaného záměru, kdy má být odňato cca 10 ha zemědělské půdy v I. třídě ochrany ze zemědělského půdního fondu, je toto hodnocení zásadní pro posouzení vlivu záměru na životní prostředí,“ napsalo ministerstvo v odůvodnění.
Právě půda je na tomto území podle ČSOP Klenice vysoce bonitní, což je podle ministerstva omezený a neobnovitelný přírodní zdroj. Měly na ní však stát hned čtyři logistické haly v celkové rozloze 23,7 hektarů (z toho 10,6 hektarů je půda I. třídy a 13 hektarů půda III. třídy).
Místní se pak nejvíce obávali, že se jim pokazí pohoda bydlení v důsledku hluku a dalších nepříznivých vlivů i toho, že přijdou o poslední zbytky zeleně. Navíc nebylo přesně jasné, k jakému účelu budou haly sloužit.
Na druhou stranu, v případě, že ke stavbě opravdu nedojde, tak škodu utrpí majitelé pozemků. Ti by mohli podle dřívějších informací požadovat kompenzace.
