Antiochia je společenství mladých katolíků („antiošáků"), kteří se snaží nenásilně evangelizovat ve farnostech, kde věřících ubývá.

V praxi to vypadá tak, že ve vybrané farnosti každých 14 dní v červenci a srpnu tráví čas skupina šesti až osmi mladých lidí a ve spolupráci s místním knězem se věnují dětem, mládeži, seniorům.

Bělský kněz Kamil Škoda k tomu podotýká: „Farnost je povzbuzená tím, že v kostele jsou mladí lidé, a místní mají příležitost setkat se s křesťany na neformální úrovni, při hrách či během povídání na faře."

Do Bělé, v níž proběhly poslední dva ročníky Antiochie, nyní zavítalo patnáct mladých lidí, dokonce až z Uherského Hradiště či Olomouce.

Vedl je hlavní organizátor Antiochie Ondřej Talaš. Ten nám řekl: „Členové Antiochie chtějí pomáhat druhým, a zároveň zjišťují, že jsou pak nejvíc obohaceni oni sami, že nejen hodně dávají, ale i hodně dostávají."

Kamil Škoda členy Antiochie do Bělé pozval slovy „Nenechme léto na náhodě, pojďme poutí poprosit" na prosebnou pouť na Bezděz (dříve oblíbené poutní místo), aby se pomodlili za zdar letošního ročníku.

„Mám ráda práci s lidmi. Antiochia mi víc dává, než bere," prozradila Markéta z Mimoně, která byla jednou z účastnic setkání.

Sobotní pouť začala v 9.30 vysláním a požehnáním na cestu. Zhruba tři desítky účastníků, k nimž se přidali se i místní občané, dokonce i paní starostka Jitka Tošovská, se vydalo po staré poutnické cestě kolem kaple na Vazačce.

Ta stojí v polích asi kilometr od Bělé a byla nedávno obnovena. Uprostřed se nachází nový obraz Panny Marie Monserratské od Balbíny Králové. U kaple zazněly modlitby, zpěv a Páter Škoda ji posvětil.

Poutníci pokračovali sluncem prozářenou jarní krajinou do bezdězského kostela svatého Jiljí, kde se nachází kopie sochy Panny Marie Monserratské a v němž páter Petr Utíkal z Litovle odsloužil mši svatou za členy Antiochie.

Po mši na hladové poutníky čekal ještě skromný oběd a společná prohlídka hradu.

AUTOR: MONIKA ŠERÁKOVÁ KIPEŤOVÁ