Chtějí se osamostatnit, ale zákon jim to nedovoluje

Na co Milan Málek upozorňuje? Tvrdí, že lépe se osady Bechov a Svobodín měly do roku 1985a byly samostatné, tedy nepatřily pod Dolní Bousov. Od té doby podle něho město rozprodává pozemky a budovy na území Bechova a Svobodína, zčehožtěží.

„Například, když se hlasovalo oprodeji místního obchodu a pohostinství na Svobodíně, který jsme si vybudovali vakci Z, byl proti jen jediný zastupitel– právě ten, který ve Svobodíně bydlel,“ vzpomíná například MilanMálek.

Jenže starosta Dolního Bousova Josef Vynikal jednoznačně popírá, že by veškeré schválené prodeje pozemků či budov byly nějakým způsobem netransparentní. „Vpřípadě obchodu ve Svobodíně nešlo omajetek obce, ale Jednoty. Rozhodli jsme otom, že obchod nechceme odkoupit, protože by jeho provoz nebyl vtak malé osadě výdělečný,“ argumentuje starosta.

Avpřípadě pozemků? „Je to běžný postup, který uplatňujeme nejen na území Svobodína či Bechova, ale iDolního Bousova. Pozemky jsou odprodávány zájemcům na stavbu,“ vysvětlil starosta.

Podle Málka se už před lety uskutečnil vBechově a ve Svobodíně průzkum, podle něhož se většina tamních obyvatel vyslovila pro osamostatnění. „Jestli chtějí, ať se osamostatní,“ reagoval na Málkovu iniciativu starosta Vynikal. Ajak na to? Poradil zákon oobcích.

Jenže zákon oobcích je vtomto případě nekompromisní. „Obec, která se chce oddělit, musí mít po oddělení alespoň tisíc obyvatel,“ uvedla Hana Malá ztiskového odboru Ministerstva vnitra České republiky stím, že žádné výjimky neexistují.

Jenže nově vzniklá obec by nedosáhla ani dvou set obyvatel. Bechov jich má 124, Svobodín52.

Současná právní legislativa tudíž neumožňuje obyvatelům menším osad oddělení od obecního či městského úřadu, pokud se cítí diskriminováni a pokud by většina tamních lidí pro oddělení byla. Ato ani přesto, že vBechově a Svobodíně by podle Málka byl dostatek lidí, kteří by se potřebných kroků nutných kosamostatnění ujali.