Podle předsedy okresního svazu chovatelů Petra Cacha zatím není důvod k panice. „Lidé si musí zabezpečit drůbež. Je nutné poslechnout nařízení veterinární správy. Stoprocentní ochrana je, když se drůbež zavře a krmí se ve vnitřních prostorách,“ shrnul Cach.

Velcí chovatelé nemají z nákazy strach, ale o respektu hovoří. Jakmile se totiž chřipka objeví, tak vždycky existuje riziko, že bude zavlečena do chovu. „S ptačí chřipkou jsme se dříve nepotýkali, respektujeme ale veterinární opatření. Vzhledem k tomu, že se na rybníce jednalo o volně žijící ptáky, tak to pro nás v tuto chvíli hrozba není,“ dodal předseda představenstva ZD Loukovec Josef Lojda.

Ilustrační foto.
Ptačí chřipka se přiblížila Boleslavsku. Drůbež držte zavřenou, radí veterináři

Podobně je na tom také Zemědělské družstvo Březina nad Jizerou. „Chovy máme zabezpečené proti vniknutí divokých ptáků. Pokud budeme dodržovat všechna opatření, tak by to pro nás neměla být hrozba,“ popsal předseda Petr Tvaroh.

Vyloženě strach nemají ani na Farmě Olšina, která je zmíněnému rybníku vůbec nejblíže. Nachází se totiž přímo v Českém ráji. Chovají husy, mohou je však zavřít. Že je nákaza nedaleko nich, už mají povědomost a přizpůsobili se tomu.

Zavřít slepice a další drůbež do kurníků a stodol by měli i drobní chovatelé. To dobře ví i Jiří Jirásko. „Mám kachny, holuby a křepelky. Všechno zavřu. Určitě nebudu riskovat, že by mi drůbež odešla na ptačí chřipku,“ okomentoval chovatel s tím, že takovou nepříjemnost kdysi prožil jeho známý z jeho Čech. „Rozhodně není o co stát, ihned by se muselo všechno vybít,“ upozornil Jirásko.

Obávaná nemoc drůbeže a vodního ptactva se objevila u hranic Kraje Vysočina.
Ptačí chřipka u hranic Vysočiny: Nechte zvířata uvnitř, doporučují veterináři

První na Boleslavsku, kdo na nakažené mrtvé labutě upozornil, bylo město Mnichovo Hradiště, které informaci uvedlo na svém webu. „Máme to za humny, tak jsme raději dali upozornění, aby se lidé podívali na stránky Státní veterinární správy. Uvidíme, jestli se něco dalšího najde, ale je to v řádu asi 10 kilometrů od nás. Cítíme, že by nás to mohlo zasáhnout,“ potvrdil hradišťský místostarosta Jiří Mareš.

Státní veterinární správa radí:
Zásady pro drobnochovatele drůbeže
V rizikových obdobích (jarní a podzimní migrace volně žijících ptáků) výrazně doporučujeme chovatelům drůbeže, která má přístup do venkovních výběhů, tam kde je to technicky a provozně možné, umístění zvířat uvnitř budov.
• ideální je drůbež chovat v uzavřených objektech a chránit ji před kontaktem s volně žijícím ptactvem;
• slepice, kohouty a krůty nedržet společně s vodní drůbeží;
• v chovech, kde není možno zajistit chov v uzavřeném objektu, přijmout opatření, která v nejvyšší možné míře zabrání kontaktu s volně žijícími ptáky;
• krmivo a vodu umístit uvnitř budovy, v krajním případě pod přístřeškem;
• pokud možno zamezit pobytu na vodních plochách, kde jsou i volně žijící vodní ptáci, nebo v blízkosti těchto vodních ploch a toků;
• pokud možno nenapájet neošetřenou vodou z povrchových vodních nádrží; ke kterým mají přístup volně žijící ptáci
• venkovní vodní nádrže dle možností chránit před volně žijícími ptáky (sítě, ploty, zábrany);
• zamezit znečištění krmiva a vody trusem volně žijících ptáků.

Zdroj: SVS