„Vidíte ty kousky brambor a mrkve, každý je jinak velký. Tak by to vypadat nemělo, dokonalý bramborový salát by měl mít všechny ingredience nakrájené na stejné kousky," vysvětluje Zina Tvrdíková.

Ta je jednou ze tří porotkyň soutěže o nejlepší bramborový salát, kterou uspořádali na Sýčině. Za tímhle nápadem stojí Eva Gapková ze zdejšího osadního výboru. „Moc mě baví vymýšlet a pořádat podobné akce. Přemýšlela jsem nad tím, jestli by mě to těšilo i jinde, asi ano, ale pro Sýčiňáky mě to baví dvojnásob, protože je to taková moje druhá rodina," prozradila.

V poslední předvánoční sobotu se ve zdejší hospůdce sešli nejen místní, ale především jejich bramborové saláty.

Do soutěže bylo přihlášeno šestnáct vzorků, samozřejmě přísně anonymně, takže porota netušila, kdo se za kterým salátem skrývá.

Hodnotící dámy byly tři, již zmíněná Zina Tvrdíková, jinak také kuchařka z Eurestu, Jana Marková a Pavlína Krejčí. A jejich práce nebyla ani trochu snadná, chvílemi to spíš než na ochutnávku vypadalo na podrobný laboratorní průzkum.

Brambory v hlavní roli

Na můj dotaz, co by tedy ve správném bramborovém salátu nemělo chybět, odpovídá Zina Tvrdíková jednoznačně. „Převládat by měly rozhodně brambory. Pak už záleží na tom, co má kdo rád, každý z těch salátů je úplně jiný a žádný není špatný. Jde čistě o zvyk. Důležité je, aby byla vyvážená chuť."

Ani na věčný spor, zda brambory a zeleninu strouhat, nebo krájet, neexistuje univerzální rada. Šalamounské doporučení jako z Císařova Pekaře zní, že by kousky neměly být ani malé, ani velké. Prostě tak akorát. Přiměřeně.

Dostávám taky vidličku, abych měla páru, o čem porotkyně mluví. Přiznávám, že zhruba u pátého vzorku jsem měla především pocit, že už salát nechci nikdy ochutnat.

Chuť versus vzhled

Zajímavé je, že skutečně každý byl originál i co se týká vzhledu. Porota měla tři kritéria, hodnotila se konzistence, vzhled a samozřejmě chuť.

„Podívejte se, ta jedenáctka je perfektní. Vzhledově bezchybná, konzistence dokonalá. Ale zkuste ho ochutnat. Je naprosto mdlý, chybí mu chuť. A to je pro nás přece jen kritérium nejdůležitější," vysvětluje Jana Marková.

Do finále postupují tři vzorky, mezi nimiž porotkyně vyberou vítěze. Dámy se shodly i na tom, že jeden ze salátů dostane i zvláštní cenu za originalitu. Jde o salát, do nějž autor přidal sýr cottage a ozdobil ho pršutem. Jak se později ukazuje, autorem a tvůrcem originální dobroty je muž.

Ale zpět k soutěži, po dlouhé debatě a dalším kole ochutnávání finálové trojky byl vybrán vítěz.

Porota jednomyslně vybrala vzorek číslo třináct, a po odtajnění jmen se dozvídáme, že je to salát Marcely Svobodové.

I autorka článku, přestože velmi amatérská kuchařka, s porotou souhlasí. A až při vyhlašování si všímám, že je to jediný ze salátů, kde chybí salám!

„Nejím maso, proto ho nedávám ani salátu", vysvětluje vítězka.

Přestože většina z nás si to nedovede představit, i porotkyně a zkušená kuchařka Zina Tvrdíková říká, že jelikož k salátu se obvykle podává maso – ať už ryba, klobása nebo řízek – je vlastně zbytečné dávat ho i do přílohy.

Ale shodujeme se na tom, že nejlepší salát je stejně ten, který servírujeme doma právě my…