Němečtí okupanti svým útěkem před Spojenci způsobili největší masakr obyvatel Mladé Boleslavi v moderních dějinách města. O život přišlo během náletu zhruba 450 lidí. Ode dneška nejen tyto události, ale také květnové dny roku 1945 připomíná výstava v Muzeu Mladoboleslavska, kterou připravila Československá obec legionářská Jednota Mladá Boleslav, která se výzkumem sedmdesát let staré události aktivně zabývá posledních sedm let. Více nám prozradil historik Jiří Filip.

O náletu na Boleslav bylo už napsáno mnohé. Je v této věci stále co objevovat?
Určitě podrobnosti. Na výstavě visí seznam obětí náletu, ale ještě nebyly propátrány všechny dokumenty, které by umožnily zpřesnit údaje. Byli bychom proto rádi, kdyby návštěvníci informace doplnili, případně se s námi podělili o příběh jejich příbuzných, kteří během náletu například zahynuli. Michalu Plavcovi z Národního technického muzea se nedávno podařilo získat materiál z Ústředního archivu Ministerstva vnitra Ruské federace a dostat se i k operačním svodkám leteckých divizí, které bombardování provedly. Z nich je jasné, že nálet podniklo skutečně sovětské letectvo. V 80. letech už sovětští letci dokonce vydávali memoáry, kde se zmiňují právě o bombardování Mladoboleslavska a jeho okolí, takže známe i jména aktérů.

Konala se už v Mladé Boleslavi podobně velká výstava o náletu?
Ano, v roce 1995 bylo toto výročí připomenuto. My se mu věnovali v roce 2013 v rámci výstavy o druhé světové válce.

Lákáte na unikáty. Co je největším lákadlem výstavy?
Asi nejzajímavějším exponátem je část letecké pumy, která dopadla do Boleslavi a nevybuchla. Pyrotechnici ji následně zneškodnili a člověk, kterému dopadla na zahradu, si ji ponechal. Dále jsou tu vystaveny dobové zbraně, informační tabla, která jsou především fotografická a připomínají řadu míst, jejichž existence skončila právě náletem, je tu mapa dopadů leteckých pum…

Je pravda, že cílem náletu byla automobilka, jak se někdy říká?
To je jedna z legend, které výstava vyvrací. Cílem byly příjezdové komunikace v těsné blízkosti města, například cesta na Horní Stakory. Do města spadl menší počet pum. Jenže například na Starém městě je koncentrace domů vysoká, a tak dopad i malého počtu způsobil velké škody. V případě Škodovky jde o podobnou situaci. Z celkového počtu asi 700 pum jich spadlo do průmyslového areálu třináct. Způsobily však obrovský požár, který se šířil z provozu do provozu. Hořící automobilka se stala jedním ze symbolů 9. května 1945.

Skutečnost, že za náletem stála sovětská armáda, je prokázaná. Co ale spojence vedlo k tomu, aby ohrozili v takové míře civilní obyvatelstvo?
Viníky náletu jsou Němci. Rusům se 9. května ráno doneslo, že Němci pokračují v ústupu, což bylo porušením podmínek kapitulace. Měli setrvat na místě a vyčkat příjezdu spojeneckých armád. Když se o tom dozvěděl maršál Koněv, který se svým štábem slavil konec války nedaleko Drážďan, vydal rozkaz k bombardování dopravních uzlů a komunikací s velkým německým pohybem. Podobně jako Boleslav byl bombardován Mělník, Roudnice, Všetaty, Benátky, Krnsko a další místa na sever od Labe. Jedním z důvodů pro nálet byla i možnost, že by Němci mohli ohrozit pronikání sovětských jednotek od Krušných hor.

Vidím, že na pověšení ještě čekají velkoformátové fotografie…
Jde o unikáty. Jedna například zachycuje moment, kdy jde předseda městského národního výboru Kvasnička vyjednávat s Němci na okresní hejtmanství, další je jedinečná tím, že 5. května zachycuje povstalce u cihlové zdi nedaleko 3. brány s mrtvým německým vojákem. Takových fotografií je úplné minimum. Některé fotografie jsme objevili teprve před dvěma týdny.

Jaký byl výsledek náletu?
Zhruba 150 mrtvých Čechů a dvojnásobek Němců. Přijďte se na výstavu podívat, třeba zjistíte, že s některou obětí jste vzdáleně příbuzní, a pomůžete nám doplnit další díl do skládačky dramatických květnových dní roku 1945.