Po mokré, deštivé noci a vydatné snídani od Lakomý báby, která měla přesně spočítaný počet koleček salámu na osobu, jsme vyrazili na soutok dvou veletoků, Innu a Dunaje.

Překročili jsme Dunaj a vyrazili směr další soutok, a to Innu a Salzachu. Cestou Luboše C. potkal závažný defekt, a to povolený střed kola. Naštěstí nedaleko sekali trávu kolem cyklostezky dva rakouští chlapíci, kteří nám zapůjcili siky kleště, což nás zachránilo.

Cyklostezka podél Innu, co se týče občerstvení, měla bídnou nabídku, narazili jsme pouze na jeden statek, kde měli jen mošt spritz a domácí chleba s uzeným. Nicméně po šedesáti kilometrech byla tato kombinace výborná.

Dnes jsme překonali 400 kilometrovou hranici, ve čtyřech dnech, ovšem za cenu obrovského fyzického a psychického vypětí. I přes drobné krize jsme vše přestáli a dojeli k městu Tittmoning do kempu.

Tam nás čekala další nepříjemné překvapeni, v těchto zahraničních kempech evidentně nefungují kiosky a noční život se odehrává jen v kruhu rodiném kolem karavanu.

Nepodařilo se nám tedy najít v kempu ani okolí fungující restauraci. Opět jsme ale měli štěstí na lidi a pán z recepce nám z nedalekého města objednal pizzu.

Po celém dni na kole o jednom chlebu to pro nás byla otázka přežití. Zítra nás čeká posledních 44 kilometrů do Salzburgu, které jsme rozhodnuti ujet třeba i na píchlých kolech.

Autor: Luboš Rambousek