Mladoboleslavsko rozhodně nemá nouzi o archeologické nálezy. Město se může například pyšnit dalším unikátním archeologickým nálezem. Je jím bronzový náramek, který je starý 2500 až 3000 let!
„Alena Nastoupilová, která je pracovnicí společnosti Kultura Mladá Boleslav, si všimla čehosi zeleného na prudkém svahu u cesty vedoucí napříč parkem Štěpánka. Eroze zeminy odhalila část skvostného bronzového náramku,“ uvedl Jiří Waldhauser.
Podle slov Jiřího Waldhausera jde s největší možnou pravděpodobností o součást pohřební výbavy mohylového pohřbu z konce doby bronzové až počátku doby železné. Pří úpravě terénu pro lesopark na konci devatenáctého století byly mohyly pravděpodobně zplanýrovány. Malé nízké kopečky nedaleko pískoviště mezi okrasnými keři mohou být jejich posledními zbytky.
„Těchto nepatrných vyvýšenin jsem napočítal osm, ale kdysi jich tam mohlo být okolo stovky, jako například na plošině Choboty nad hlavním nádražím Mladé Boleslavi,“ řekl Waldhauser.
Lesopark Štěpánka vydal své první pohřební nálezy již v roce 2002, kdy tam byly nalezeny střepy pohřebních nádob z šestého století před naším letopočtem.
O archeologických lokalitách a dalších sto jedna šedesáti nalezištích v katastru Mladé Boleslavi zanedlouho vyjde podrobná kniha s názvem Podzemní archeologický uličník.
„Možná bude bronzový náramek ze Štěpánky spolu s dalšími archeologickými nálezy vystaven na nějaké speciální výstavě o archeologii Mladé Boleslavi,“ uzavřel Jiří Waldhauser.
Jen pár měsíců před tím se podařil unikátní kousek studentu mladoboleslavského gymnázia Adamu Koutovi.
„Našli jsme devět spirál, což je asi 250 gramů zlata. Cenu zlata jsme odhadli asi na 100 tisíc korun, ale historická hodnota nálezu je nevyčíslitelná,“ popisoval nález z poloviny loňského dubna pracovník Muzea Mladoboleslavska Filip Krásný.
Student Adam Kout nalezl čtyři bronzové sekery a osm spirál ze zlatého drátu, které vznikly na přelomu střední a mladší doby bronzové. Během následného archeologického výzkumu na místě objevu byla nalezena ještě další zlatá spirála.
Kout byl loni na podzim odměněn středočeským krajským úřadem za to, že tento vzácný poklad nahlásil a odevzdal.
Chcete stavět dům? Měli byste si raději nejprve ověřit, zda se vaše parcela nenachází na archeologickém nalezišti. „Stavebník má povinnost si to zjistit,“ říká Jana Maříková-Kubková z Archeologického ústavu.
Podnětem k drtivé většině dnešních vykopávek je přitom právě plánovaná výstavba. „Jde o takzvané záchranné výzkumy. Ze zákona jsme povinni ohroženou archeologickou památku odkrýt a zdokumentovat dřív, než začne stavba,“ vysvětluje archeoložka.
Pokud byste na významném nalezišti začali stavět bez ohlášení, mohou být sankce poměrně vysoké. Narušení archeologického naleziště totiž zákon posuzuje jako poškození cizí věci – všechny archeologické nálezy totiž patří státu.
Za stavbu na archeologickém nalezišti tak hrozí nejen pokuty až půl milionu korun, ale může dokonce i vazba.
„To se stalo například v případě opakovaného narušení valu na hradišti Libice, které je národní kulturní památkou,“ popisuje jeden z případů Maříková-Kubková.
V případě obzvlášť významného archeologického nálezu zákon může ministerstvo kultury dokonce pozemky vyvlastnit nebo zakázat výstavbu. „To je ale naprosto krajní případ a nevím o tom, že by tento komplikovaný proces někdo v posledních letech podstupoval,“ říká Maříková- -Kubková.
Podle archeologů jsou naopak časté případy, kdy je archeologický nález zahrnut do nové výstavby.
Přesně to je k vidění například ve vysokoškolském areálu v Mladé Boleslavi. Tady stavaři začlenili archeologický nález vodního pramene přímo do moderního vysokošloského kampusu. V interiéru je vidět přes prosklené a osvětlné okno v podlaze. Působí to efektivně.
