VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Boleslavská rarita: už 40 let zachraňuje lidské životy!

Mladá Boleslav /FOTO, VIDEO, STORY/ - Na Jiřího Šimůnka čeká poslední šichta. Po 40 letech práce u hasičů v Mladé Boleslavi odchází do důchodu.

27.10.2010 1
SDÍLEJ:

Hasič Jiří Šimůnwek pracoval u hasičů v Mladé Boleslavi 40 let. Foto: Deník/Pavel Svačina

Roky jeho života už se přičítají za šestku, přesto Jiří Šimůnek z Mladé Boleslavi běhá po schodech třípatrové základny hasičů v Mladé Boleslavi jako mladík.

„Po rouře ale nejezdím, raději seběhnu po schodech,“ dodává s úsměvem při pohledu na spouštějící se kolegy po tyčích, které jim umožňují snadný přesun k šatnám a vozům v přízemí.

Po schodech k výjezdům za požáry či k dopravním nehodám už ale moc dlouho běhat nebude. V neděli 31. října totiž nastoupí do směny naposledy. Na jednu stranu mu to je líto, protože svou práci má rád a chybět mu budou i kolegové, kteří tvoří vynikající partu, ale na druhou stranu přiznává, že 40 let v jedné práci je pořádný kus života a je čas užít si i jiné radosti.

Pan Šimůnek si toho v zaměstnání skutečně prožil víc, než mnozí jiní. Hasiči makají ve 24hodinových směnách, bojují s požáry a zachraňují životy u dopravních nehod. Je to práce fyzicky těžká i psychicky stresující.

Přesto zůstal tomuto povolání věrný celý svůj pracovní život. K hasičům nastoupil před čtyřiceti lety po vojně. Od té doby zachránil nesčetně lidských životů a majetek za stovky milionů korun.

Jak jste se vůbec dostal k tak zajímavému povolání u hasičů?
U hasičů jsem vlastně pracoval už jako malý kluk na Podlázkách. Později jsem se vyučil karosářem ve Škodovce a po vyučení absolvoval vojnu
v Chomutově. Potom 4. srpna 1980 jsem nastoupil k hasičům, kde jsem až do teď. V té době to bylo velmi atraktivní povolání, které zlákalo i mě.

Musel jste absolvovat nějaký speciální výcvik?
Ano, celou řadu. Například jsem byl ve škole ve Frýdku Místku, kde jsme byli asi šest neděl. Tam nás školili potřebné znalosti, různé postupy, techniku atd. Na závěr jsme museli absolvovat závěrečné zkoušky. Následně každých pět let se školení a přezkoušení opakovalo. Nejprve jsem byl řadový hasič, ale dělal jsem i velitele družstva. Později ale mohl být velitelem jen ten, kdo měl maturitu, takže jsem se stal opět řadovým hasičem.

Hasičem jste už 40 roků, když se za tou dobou ohlédnete, co se vám vybaví jako nejsilnější moment?
Nejhorší asi bylo, když jsme zasahovali u vážných nehod, při nichž se zranily děti, a museli je vyprošťovat. To jsou hrozné pocity, už proto, že víte, že dospělý si nehodu mnohdy způsobil sám, kdežto dítě za to nemůže. Vzpomínám i na velké požáry, třeba v Praze budovy Tuzexu, kde nebýt profesionálního zásahu hasičů, tak by to někteří lidé nemuseli přežít. Měli jsme ale velké požáry i tady na Mladoboleslavsku, vzpomínám si například na Faurecii nebo Akumu, Tibu či Dechtochemu.

Tam jste se musel asi mnohdy spolehnout i na kolegy?
Určitě. Jeden nezmůže nic, vždycky musíme pracovat v partě. Jak někdo odbočí, tak je konec.

Co je podle vás na zásazích u požárů nejhorší?
Určitě kouř, přes který není vidět. Když do takového objektu vlezete, musíte si pamatovat, kudy se dostat ven. Je třeba se držet požární hadice. Jakmile ji minete, tak se třeba už nikdy nedostanete ven.

Co na to říkala vaše rodina, když zjistili, že zasahujete u velkého požáru a pořádně nevěděli, zda se vrátíte domů?
To je pravda, manželka z toho byla vždycky taková špatná. Když jsem se nevrátil třeba do čtvrt na osm, tak už začínala být nervózní. Dříve ani nebyly mobily, aby člověk mohl zavolat, jak na tom jsme.

Máte syna a dceru a také vnoučata. Netoužil někdo z nich kráčet ve vašich stopách?
No tak syn je kuchař, vaří v Administrativním centru Škoda Auto a dcera je barmankou. Akorát vnuk dělá v Chomutově hasičskou školu, sám si to vybral. Já jsem ale moc nechtěl, aby do toho šel. Vadí mi, jak to teď vypadá například s penězi, když se pořád straší snižováním platů. To byl také jeden z důvodů, že jsem se rozhodl odejít do důchodu, tedy kromě toho, že po šedesátce mi klesá i fyzička.

Zkuste popsat váš pracovní den, tedy myslím, co děláte, když zrovna nehoří?
No, karty nehrajeme (směje se). Nastupujeme ráno v 7 hodin na střídání směn, převlékneme se v šatně, velitel nám přečte rozkaz, kde se dozvíme jednak úkoly a jednak to, kdo se má starat o jaké auto atd. Pak provádíme kontrolu vozů a techniky, kontrolujeme spojení vysílačkami, zda vše funguje. Dopoledne také obvykle absolvujeme potřebná školení a pak se samozřejmě dál staráme o techniku. Provádíme také úklid celého objektu.

Dá se říci: Vždycky připraveni?
Musíme být! I když pravda, večer po šesté hodině už máme trochu více klidu. Musíme se také trochu uvolnit a sundat si ty těžké boty. Po desáté hodině obvykle jdeme spát, abychom u případného zásahu neusnuli.

Co se stane, když jdete spát a nejednou přijde hlášení o požáru či o nehodě?
Na každé ložnici se rozsvítí poplachové světlo a zároveň z rozhlasu slyšíme hlášení o výjezdu, tedy co se stalo, jaká technika a jaké vozy vyjedou atd. Hned víme, na čem jsme, takže se oblékneme, naskáčeme do aut a jedeme.

Za jak dlouho jste schopní z plného spánku sedět v autě směrem k požáru?
Za dvě minuty musíme být venku!

Tak to by mě zabilo!
Ne, vážně, tak to musí být. Dnes už je to pro mě rutina, i když je pravda, že někteří ze začátku těžko stíhali. Výjimečně se stalo, že se někomu ujelo.

Teď po čtyřiceti letech tohle všechno skončí. Čeká vás důchod, už víte, co budete dělat ve volném čase?
To je pravda, ve čtvrtek mám volno, ale v neděli mě čeká ještě jedna služba a pak končím. Bude to smutné, ale nedá se nic dělat, roky utíkají. Manželka už je také doma, protože je po operaci páteře v invalidním důchodu. Budu s ní tedy doma, musím se jí věnovat a budu to dělat rád. Velmi rád také zajdu jako divák na různé sportovní akce, hlavně na házenou, kterou jsem trénoval. Určitě se také zajdu podívat za chlapama.

Je něco, co si odsud odnesete s sebou domů, na památku?
Když jsem slavil šedesátiny, tak jsem dostal krásný meč od pana ředitele a od kluků zase helmu vyrobenou ze skla. To jsou věci, které mi budou připomínat tuhle zajímavou práci. Zdraví a roky mládí mi to ale stejně nevrátí.

Pavel Svačina, Tomáš Ježek, bzd

Autor: Pavel Svačina

27.10.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Krajský soud v Praze se v pondělí 23. října vrátil ke korupční kauze kolem bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha.
13

Rath zavalil soud přívalem slov, předseda senátu je prý podjatý

Krajský úřad Středočeského kraje v Praze.

Krize středočeské koalice pokročila, námluvy ANO s ČSSD už nejsou tajné

OBRAZEM: Plivali bonbóny do dálky

Kosmonosy - V Kosmonosech změřili své síly mladí hasiči. O víkendu se tam konal 22. ročník Her hasičské mládeže, který pořádali místní dobrovolní hasiči. Do boje se tam pustilo 18 družstev. Na děti na náměstí, v okolí zámku a v parku čekalo osm soutěžních disciplín. Kromě už tradičních disciplín, jako je spojování savic, si pro ně hasiči připravili i plivání bonbonů do dálky, pití vody na čas či překážkovou dráhu. Zřejmě nejzajímavějším bylo pro mladé závodníky střílení z airsoftových pistolí. Ti nejlepší si pak domů odnášeli ceny.

Hejtmanka lákala pozornost ke středním Čechám. Ve Washingtonu

Střední Čechy – O lokality ve středních Čechách se nyní více zajímají členové týmů americké centrály softwarového gigantu Microsoft.

Debaty o penězích pro nemocnice může kdokoli sledovat i z domova

Střední Čechy – V úterý se sejdou zastupitelé Středočeského kraje. Jednat mají hlavně o plánu investic a o penězích pro krajské nemocnice. Jistě se zmíní i o aktuální krizi krajské koalice – k ráznému řešení však asi nepřistoupí.

FOTO: Podzimní spižírnu navštívilo přes 600 dětí

Mladá Boleslav – V průběhu celého minulého týdne se v ekocentru Zahrada Domu dětí a mládeže na Výstavišti konala pro školy a školky Podzimní spižírna, která děti seznámila s podzimními plodinami i s potřebami zvířat před příchodem zimy, dále například s houbami, mákem, nebo lesní prstí. Děti ochutnaly cukrovou řepu, jablečný štrůdl i čerstvý mošt. Programu se zúčastnilo přes 600 dětí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT