Podle Linky důvěry Mladoboleslavany hluk opravdu trápí. „V jarních a letních měsících se každým rokem zvyšuje počet klientů, kteří si na našem pracovišti stěžují na hluk z nejrůznějších zdrojů, který jim ztrpčuje život,“ uvedla Renata Nekolová z Linky důvěry, s tím, že hluk přispívá ke vzniku zdravotních potíží a onemocnění.

Organismus podle expertky reaguje na hluk jako na poplašný signál a spouští řadu mechanizmů. Dochází třeba ke zrychlení tepu, stažení periferních cév, zvýšení krevního tlaku, nebo ztrátám hořčíku. „Je prokázáno, že hluk má významný vliv i na psychiku člověka - často způsobuje výkyvy nálad, únavu, ztrátu pozornosti, zhoršení paměti, agresivitu, ale také se podílí na vzniku depresí, snížení výkonnosti, problémů v mezilidských vztazích a celkového zhoršení kvality života,“ varovala Nekolová s tím, že dlouhotrvající stres v důsledku hluku může končit i různými tragédiemi.

„Mnoho lidí se stále častěji dotazuje, proč v našem městě, tak jako v některých jiných, neexistuje alespoň jeden den bez hluku, aby lidé měli možnost v klidu relaxovat a přispět k posílení zdraví svého i ostatních,“ dodala expertka s tím, že i takový čas má Boleslav vyhrazený a to v neděli a ve svátcích dopoledne. Hluk je pak podle ní podceňovaný stresor. Místní Linka důvěry se připojí k Mezinárodnímu dni boje proti hluku, který se koná 11. dubna.

Mezinárodní den boje proti hluku
Mezinárodní den boje proti hluku byl vyhlášen u nás na 11.dubna. Tato iniciativa vznikla v Americe v roce 1996. Od roku 2004 se Den proti hluku vyhlašuje i v Evropě. Lidé si stále více uvědomují rizika hluku, která ohrožuje jejich zdraví a apelují na úřady a instituce, aby tuto situaci řešili místní vyhláškou. V Mnichově existuje tzv. „polední klid“ týkající se prací na zahradě, domácích prací a muziky v době od 12 – 15 hod. A podobně. Také v Česku existuje řada měst, kde se tímto problémem zabývají a realizují opatření „Dnem bez hluku“ jako v Ostravě, Opavě, Bruntále, Karviné, Jičíně.