S holuby je velký problém v lokalitách, jako je autobusové nádraží, okolí škol nebo sídliště. A právě na těchto místech se instalují odchytové klece. „Chytají se na návnady do klecí, potom se zahubí a odvezou do kafilérie. Holubi jsou invazivní a velmi chytří, kdyby se vypustili jinde, tak jsou vzápětí zpátky,“ popsal Ladislav Zvánovec ze specializované firmy na odchyt a likvidaci holubů.

Neméně důležitá je v boji proti jejich přemnožení i prevence. „Důležité je holuby především nekrmit,“ připomněla mluvčí.

Likvidaci ptáků, které ničí fasády domů a přenáší nejrůznější nemoci, chválí také ochránci zvířat. Podle nich totiž holubi neškodí jenom v městě, ale také v přírodě. „Je to rychle se rozšiřující druh, na který nespadá žádná ochrana. Určitá eliminace jejich počtu je na místě,“ shrnula Milada Vrbová, předsedkyně Českého svazu ochránců přírody Klenice a připomněla, že tito ptáci nemají přirozené predátory, kteří by je likvidovali, proto musí přijít na řadu lidský faktor.

V minulosti se k jejich likvidaci vypouštěli především do sídlišť dravci – třeba sokolové nebo poštolky. Jediný, kdo dokáže holuba opravdu chytit, je však sokol. „Jedno hnízdo sokola ale na jejich regulaci nestačí. Poštolka jde spíše na myši, holub je pro ni příliš velké sousto,“ podotkla Vrbová.

Jenže ani pro sokola holub není zrovna dominantou jídelníčku. I on dá raději přednost myším nebo drobnějšímu ptactvu. Ochránci zvířat tak považují za nejlepší možnost likvidace odstřel. V něm však zároveň Milada Vrbová vidí složitosti spojené s legislativou a bezpečností. Vše se musí provádět tak aby nebyl zraněn někdo jiný. Město rovněž připomíná i praktické provedení – odstřely prý byly neefektivní. Než se zlikvidoval jeden pták, ostatní uletěli. Nebylo tedy možné zredukovat větší počet ptáků najednou.

Naopak jako nejhorší možnost předsedkyně svazu ochránců přírody vidí plošné trávení ptáků. „Likvidovaly by se i druhy, u nichž to není zapotřebí. Plošné podávání jedů je velký problém a s tím nesouhlasíme,“ vysvětlila.

Co se sysly?

Holub však není jediný živočich, který se v Mladé Boleslavi přemnožil. Starosti ochráncům dělají i sysli Na Radouči. „V jejich případě se uvažuje nad tím, že se budou chytat a přenášet do jiných chráněných území na posílení populace,“ popsala Vrbová.

Při současném tempu růstu populace syslů by z Radouče podle ní za chvíli byla poušť. A to by bylo špatně. Na tomto území totiž rostou i chráněné a vzácné rostliny.