Sortiment květinek je zčásti stejný, ale podle různých období v roce a událostí se obměňuje. Teď je doba dušičková, uctíváme Památku zesnulých.

O strastech i radostech v období Dušiček jsme si povídali s majitelkou květinky Blankou Bajerovou.

Jak dlouho podnikáte? Ptám se, abychom mohly srovnat, jaké byly dušičky před pár lety a teď.
Podnikám od roku 1997 a musím říct, že rozdíl je markantní.

V čem především?
V tom, co lidé na dušičky kupují a kolik toho kupují. Zatímco dříve se rodina složila třeba na velký věnec, nádherný, barevně sladěný, s kterým jsem si mohla pohrát, teď je to jinak.

Velké věnce se už neprodávají?
Není to tak, že by se vůbec neprodávaly, ale aby byly lidem finančně dostupné, jsou chudší, nejsou tak nazdobené. Lidi se totiž naučili se na dušičkovou výzdobu neskládat, jsou teď spíš sólisté.

Co to přesně znamená?
Prodám mnohem více malých věnečků, každý chce být na hrobě vidět, že ten a ten věneček donesl zrovna on.

Co se ještě prodává?
Lidé mají zájem také o nazdobené mísy. Mají většinou dvě podmínky, chtějí v nich raději umělé květiny, protože déle vydrží, a pak také musí být mísy těžké, aby jim je vítr neshodil.

Kde kupujete dušičkové dekorace?
Nekupuji, ale vyrábím si je sama.

To jste šikovná, jsou moc hezké, to musí dát práce, jak to stíháte, když jste tu celý den?
Když jsou lidé na dovolené, já už sbírám šišky na šiškové věnečky a na přízdobu například na věnce větší z chvojí.

A odkud máte chvojí?
Nejde jen tak někam přijít a naštípat si, nebo nařezat chvojí. Dá to práci a shánění. Nabízela jsem například lidem i ostříhání zahrad, výměnou za chvojí, zájem ale neměli. Stalo se i to, že jsem si  musela brát chvojí ze sběrného dvora, kde ho nikdo nepotřeboval. To, co si lidé sami na zahradách nastříhali a odvezli. Je to paradox, nemuseli s tím mít práci.

Tak já si myslela, že dušičky jsou pro květinářky žně, ale koukám, že je to dřina od konce léta a žně se tomu říkat moc nedá…
Víte, svou roli tady hraje několik faktorů. Lidé za dušičkovou výzdobu tolik neutrácejí, to zaprvé, pak také – a to mne hodně mrzí a šokuje, věnečky a svíčky dnes už najdete třeba v tabácích, nebo dokonce v masnách. Obchodníci chtějí vydělat, nevím, co by ale říkali, kdybych já začala v květince prodávat svíčkovou. No a třetí věcí je konkurence. V Bělé máme kromě zahradnictví další dvě květinky. Jsou blíž k náměstí, a tak někteří do květinky u Zámku ani nedojdou. Slyšela jsem přímo i názor, že jsem už daleko…

Věrné zákazníky ale jistě máte?
Ano, mám. Chtěla bych jim moc poděkovat, vážím si jejich přízně, opravdu a upřímně. Jsem ráda, že je mám, a oni zase vědí, že se na mne mohou kdykoli obrátit.