Středisko Naděje poskytuje v Mladé Boleslavi už sedm let útočiště pro lidi bez střechy nad hlavou. Přes léto míří přespat do Naděje méně, protože díky teplému počasí raději přebývají venku, v jeskyních, různých provizorních přístřešcích a opuštěných objektech. Přesto se pracovníci střediska nenudí, zájem je totiž o další služby.
„V letních měsících to funguje trochu jinak. Jednak je tu méně lidí a také klienti si sami nacházejí zaměstnání – příležitostné brigády. Do Naděje přicházejí jen přes den za účelem stravy, hygieny či ošacení,“ řekl pro Boleslavskou televizi vedoucí Naděje Jan Kurucz.
I v létě mapují situaci s bezdomovci v ulicích terénní pracovníci, kteří se snaží sociálně slabší lidi přesvědčit, aby využívali služeb Naděje a netrpěli jen bez další budoucnosti na ulici. „V podstatě teď středisko nabízí tři služby. Je to terénní program, kdy se pracovník pohybuje venku na ulici. Dále nabízíme běžné denní služby ve středisku a do třetice u nás funguje noclehárna,“ doplnil Kurucz s tím, že právě přes léto je terénní pracovník velmi využíván, protože obchází bezdomovce, kteří raději přespávají venku.
Provoz Naděje je i v létě nepřetržitý. Kapacita je 15 míst pro lidi bez domova. Z toho byla vytvořena 4 místa pro ženy, která do této doby v Naději scházela. Stále přitom platí, že denní provoz i noclehárnu mohou využít pouze lidé bez známek požití alkoholu či drog.
Vedení Naděje nyní navíc přemýšlí o novém projektu, který by vedl klienty k aktivnímu zapojení do práce. „Máme nakoupen materiál, z kterého by klienti mohli ručně něco vyrábět. Jejich problémy jsou sice vážné, ale rukama pracovat umí každý. Mohli by pracovat například s papírem nebo s odlitky ze sádry a vyrábět tak zajímavé předměty. Zatím ale na ergoterapii nemáme odborníka,“ dodal Kurucz.
S Nadějí spolupracuje i psycholog, který jednou za měsíc hovoří s klienty centra. Ten by také mohl doporučit, pro koho by taková ergoterapie měla smysl.
