„Po suchých letech se prověřila protipovodňová opatření, která jsme připravili už před pěti lety,“ uvedl benátecký starosta Karel Bendl s odkazem na tehdejší projekt revitalizace slepého ramene řeky Jizery.

V době, kdy hodně prší a hrozí, že přijde velká voda, slouží dílo k tomu, aby se přívalová vlna vyhnula Benátkám a rozlila se naopak do míst, kde neuškodí.

„Nádrže jsou teď kalné, ale zase se pěkně zasytily. V předcházejících letech se to sotva hýbalo a tekl nám tam jen slabý pramínek,“ vysvětlil Bendl s tím, že jde zároveň o jakýsi rezervoár vody pro živočichy a rostliny. Dokáže přitom pojmout ještě více vody.

Na loukách blízko Benátek se nacházejí také rozlehlé pastviny, na kterých žijí divocí koně a zubři. I to má kupodivu velký význam v době, kdy prší, nebo kdy je naopak velké sucho. Pastviny dokážou zachytit velké množství srážek.

„Příroda si dokáže dost poradit sama. Tam, kde jsou pole, musí pomoci člověk a vytvořit ekosystém uměle. My máme výhodu území, kde se po léta vytvářel ekosystém sám,“ poznamenal Bendl.

Do rezervace totiž po celé roky, kdy se tam pasou zvířata, nemohli vstupovat zemědělci se svou technikou. Prostředí zarostlo a všechny rostliny mají velmi dlouhé kořeny, které kypří půdu, aby následně byla schopna zadržet vodu. Navíc jsou tam potřebné a důležité tůně.

„Rezervace velkých kopytníků velmi dobře ilustruje, že to, co je dobré pro přírodu, je dobré také pro člověka. Tůně slouží nejen jako zdroj vody pro velké kopytníky, drobnou zvěř nebo ptáky a vytváří domov pro ohrožené druhy korýšů, ale také omezují následky intenzivních a přívalových dešťů pro obyvatele níže položených obydlených oblastí,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina, pod níž rezervace spadá.

Tůně vznikly v rámci Operačního programu životní prostředí, další hradil Středočeský kraj. Všechno dohromady dokáže vodu nejen zachytit, ale i zadržet pro období sucha. Tamní ekosystém díky tomu může dobře prospívat.