Letiště Mladá Boleslav bylo v pátek dějištěm unikátního křtu. Slavnostně zde byl do provozu uveden letoun Beneš-Mráz Be-50 Beta Minor, dvoumístný dolnoplošník, který vyráběl letecký podnik v Chocni ve 30. letech.

Přestože, nebo snad právě proto, že žádný z letounů této značky konstruovaných před 2. světovou válkou se nedochoval, rozhodli se pracovníci kbelského leteckého muzea koncem 80. let, když uvažovali o stavbě létajícího historického letounu, právě pro stavbu Bety. Otcem letadla se stal pilot, letecký nadšenec a restaurátor Jan Klaban, který postupoval podle dobových nákresů a prací na něm strávil desetiletí. Nová Beta, 44. v pořadí, vznikla za použití takřka totožných technologií, jaké se k její výstavbě používaly před lety.

„Nejtěžší bylo vydržet to a dodělat to. Motor, vrtule a podvozek jsou použité, ale jinak se vše muselo vyrobit znovu," řekl Klaban. „Tohle bylo éro, které mi padlo do oka. Vždycky jsem si říkal, že by bylo dobré, kdyby tu bylo, protože se z něj nedochovalo původního nic. Výroba skončila během války, zabrali to všechno Němci a používali to jako kurýrní letadla. Pro ně to bylo spotřební zboží," dodal.

Událost byla svátkem pro všechny příznivce letectví a aviatiky, kterých se do Leteckého Muzea Metoděje Vlacha sjelo několik desítek. Často se totiž nestává, že by k nebi stoupal stroj, jehož poslední start proběhl před 76 lety.

Hlavnímu iniciátorovi projektu Janu Klabanovi poděkoval jak ředitel Vojenského historického ústavu Praha, do jehož sbírek letoun patří, Aleš Knížek, náměstek hejtmana Karel Horčička a zakladatel leteckého muzea Metoděje Vlacha Vladimír Handlík, kteří společně s ním stroj pokřtili, ale i přítomní, kteří jej ocenili dlouhotrvajícím potleskem ve stoje.

Klaban stroji popřál vše nejlepší a něžně jej políbil na vrtuli, Vladimír Handlík Betě následně popřál stejný počet úspěšných startů a přistání.

Následně do letounu nasedla posádka Jaroslav Kryštof a Bohumil Rosička si nasadili letecké kukly, sluchátka a po krátké chvilce napětí, kdy se stroji nechtělo naskočit, vystoupali do vzduchu, zakroužili nad letištěm a následně hladce přistáli.

Oproti původnímu modelu je dnešní Beta vybavena povinnou radiostanicí, odpovídačem a nouzovým vysílačem polohy. Pohání ji motor Walter Minor 4-III o výkonu 77 kW. Jinak ale zcela odpovídá 76 starému předobrazu. Stroj sestává z 5500 dřevěných dílů vyrobených nejčastěji ze smrkového dřeva, borovice a dubové či březové překližky. Se stavbou Klabanovi pomáhali jeho přátelé, rovněž fanoušci letectví, a spřátelené firmy, bez kterých by prý letoun nevznikl.

Letoun bude ustájen v mladoboleslavském leteckém muzeu. Expozici by podle slov Vladimíra Handlíka měla do konce roku rozšířit ještě dvě další letadla, jejichž konstruování právě probíhá.