Naše desetidílné putování za pravěkými, středověkými i novověkými poklady Mladoboleslavska zahájíme nejnovějším nálezem z jara letošního roku.

Jednoho sychravého březnového rána, kdy se za okny proháněl střídavě déšť a sníh, byl pracovníkům muzea ohlášen čerstvý nález bronzových zbraní. Objeveny byly v lese za městem, a nálezce je prozíravě ponechal bez dalších zásahů v zemi.

Bylo nezbytné ihned sbalit vše potřebné a vydat se do terénu. Až z muzea v Teplicích vyrazil také kolega Jindra Šteffl, odborník na dobu bronzovou.

K nálezu dovedl výpravu jeho objevitel, pan Bedřich Müller z Nepřevázky. Po krátkém ohledání bylo vše potvrzeno – nenápadná stráň u lesní cesty skrývá více než 3500 let starý poklad!

Nyní bylo nutné rozhodnout, jakým způsobem předměty vyzvednout tak, aby bylo možno náležitě zaznamenat tolik důležité nálezové okolnosti. Byla položena sonda, ke slovu přišly špachtle, štětec, milimetrový papír, tužka, fotoaparát a také filmařská kamera.

Co vlastně poklad obsahoval? A co můžeme vyčíst z terénní dokumentace archeologů?

Kdosi dávno zapomenutý na tomto místě vykopal do země díru, její dno vyložil pískovcovými kameny a na ně uložil cenné předměty – bronzové hroty kopí a oštěpů.

Celé uložení působí dojmem pečlivosti. Hroty ležely pěkně vedle sebe, špičkami shodně na západ. Snad byly původně uloženy do nějakého textilního obalu, který se ovšem nedochoval. Také úprava dna kameny nebývá v podobných případech častá.

Celkem byly nalezeny dva větší a dva menší hroty. Zřejmě se jedná o kopí (zbraň pro boj zblízka) a oštěpy (zbraň vrhací).

Z odborné literatury je známo, že bojovníci mívali současně kopí i oštěp. V našem případě by tedy mohlo jít o výzbroj dvou válečníků.
Jeden z oštěpů byl prokazatelně použit – svědčí o tom stopy nárazu na jeho špičce.

Stáří nalezených předmětů bylo stanoveno až po provedení rozboru kovu, ze kterých jsou vyrobeny, a srovnání výsledků s podobnými nálezy z Čech.

Závěr je takový, že hroty patří do starší doby bronzové, tedy do tzv. únětické kultury. Ta je datována do rozpětí let 2000 – 1500 let př. n. l.

Zajímavostí je, že metalografická analýza prokázala v hrotech stopové množství stříbra.

O důvodech uložení (a nevyzvednutí) tohoto pokladu lze dnes již jen spekulovat.

Pan Müller tedy učinil velice zajímavý a významný objev. Tím, že předměty nevyzvedl a nález ohlásil bez prodlení do muzea, umožnil archeologům vše řádně prozkoumat a zaznamenat.

Zasloužil se tím o zatím jediný archeologicky prozkoumaný hromadný nález bronzových hrotů v Čechách.
 

Autor: Filip Krásný (archeolog, Muzeum Mladoboleslavska)