Nejen obyvatelé Kosmonos protestují formou petice proti kácení aleje stromů v ulici Lípy, která vede od zámku ke kostelu Povýšení Sv. Kříže. Vedení města, správní odbor i někteří ekologové však konstatují, že jiné řešení neexistuje. Kdo nese vinu?

Pod text petice, jejímž autorem je Michal Šimek, se dosud na internetu podepsalo přes sto lidí, další využili podpisových archů. Znění petice ve formě otevřeného dopisu Šimek adresoval 24. srpna přímo starostovi města Miroslavu Vaňkovi.

„Lipová alej je posledním přirozeným místem ve městě. Zeleň před branou zámku byla z větší části odstraněna, firma, která prostranství vydláždila, poničila kořeny původních dvou stromů u sochy Nepomuckého natolik, že usychají. Na jaře zmizela kaštanová alej ze západní strany zámku," stojí mimo jiné v textu petice.

Petice: město se o stromy nestará

Michal Šimek doslova říká: „Město se o stromy nestará, neomlazuje je již mnoho let, a volí nakonec nouzové, radikální řešení."

Městský úřad však oponuje a hájí vydané rozhodnutí, které počítá s úplným skácením dvaceti stromů, z toho osmnácti lip.

„Záměrem města v této etapě je výměna zhruba pětiny stromů, jako tomu bylo i v roce 2006. Stoleté aleje je samozřejmě škoda, ale vykácené stromy nahradí nové," říká Kateřina Petříčková ze správního odboru městského úřadu, která má na starosti oblast životního prostředí. „Po každém větším dešti posíláme do aleje pracovní četu, aby uklidila popadané větve. Některé stromy jsou sice ještě v dobrém stavu, jiné by naopak bylo třeba z bezpečnostních důvodů skácet neprodleně. Osobně bych touto cestou už raději nechodila," dodává Petříčková.

Nedostatečná údržba stromů, která vedla k jejich smutnému stavu, však podle odborných posudků a materiálů, které jsou k dispozici, není záležitostí posledních let. K neodborným zásahům mělo dojít už v 70. nebo 80. letech minulého století.

„Tehdy se přestalo s pravidelnou údržbou. V důsledku toho vznikly takzvané sekundární koruny náchylné k rozlamování. Zásahy, k nimž docházelo následně a které byly profesionálního charakteru, už snižovaly vitalitu stromů. Víte, každá řezná rána na stromě je potenciálním zdrojem infekce. Stromy, o kterých mluvíme, jsou nyní silně napadeny dřevokaznými houbami," konstatuje Petříčková.

Co bude s alejí v budoucnu?

Fakt, že jde o historickou alej, situaci komplikuje a činí z ní emotivní záležitost. Není se ovšem čemu divit. Lípy skutečně představují oázu klidu a nechávají chodce vnímat majestátní kouzlo přírody.

Nahradit jeden dva stromy ze stromořadí čítajícího stovku stromů však z estetického hlediska není možné. Běžně se postupuje tak, že nejrizikovější stromy se bez náhrady pokácí a jejich místo se ponechá prázdné.

„Je skutečně smutné, že nebýt neprofesionálních zásahů, mohly ty stromy ještě třeba 300 let žít. Přestože rozhodnutí o kácení je i podle našich informací v tomto případě oprávněné, nedivíme se lidem, kteří se podepisují pod petici. V Kosmonosích mnoho zeleně není, a tak každé kácení vyvolává vlnu odporu," zamýšlí se Milada Vrbová, předsedkyně mladoboleslavské základní organizace Českého svazu ochránců přírody.

Nové stromy věnuje Škoda Auto

„Díky velice dobré spolupráci se společností Škoda Auto, která už několik let dělá projekt Za každý prodaný vůz v ČR jeden zasazený strom, umístíme na uprázdněná místa stromy nové. Aktuálně jsme od automobilky získali asi 30 tisíc korun na vysázení nových stromů v areálu SK Kosmonosy, kde jsme museli nedávno pokácet zdravotně závadné topoly," nahlíží na věc optimisticky starosta Miroslav Vaněk.

Obnova aleje je součástí revitalizace zámeckého parku a přilehlého okolí, takže ji bude provádět vysoutěžená firma. Mluvit o konkrétním datu je ovšem ještě předčasné. Před koncem září to ovšem nebude. Povolení ke kácení se totiž váže až k období po 1. listopadu a výběrové řízení ještě nebylo uzavřeno. Každopádně, město má ve svém konání podporu jak Národního památkového ústav ČR, tak Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.