Kliknutím zvětšíteSkutečnosti, že je pylová sezóna v plném proudu, si ale může všimnout téměř každý – vrstvička žlutého prachu se usazuje na autech či okenních parapetech a při větrání vniká dovnitř do místností. Nicméně ač je současná situace pro nealergiky více viditelná, ve skutečnosti mohou nejrůznější pyly poletovat ve vzduchu někdy již od zimy a lidem s alergiemi tak znepříjemňovat život.
Existují tři hlavní skupiny pylových alergenů. Na takzvané jarní pyly – například břízu, habr, lísku, nebo olši – je možno narazit již od února, při teplé zimě klidně již v lednu,“ vysvětluje boleslavský alergolog Jan Vedral. Tyto pyly nicméně podle něj v současnosti střídají nejrozšířenější pyly trav a obilí jakož i pyly jehličnanů, jejichž vládu převezmou až v pozdních letních a v podzimních měsících pyly různých bylin, obzvláště pak pelyňku. Kromě pylů mohou alergiky potrápit také včely a vosy, které se začínají rojit.
„Letošní sezona je trochu nadprůměrná, nejrozšířenější jsou pyly jehličnanů, které jsou ovšem méně agresivní ve srovnání s pyly trav a obilí. Samozřejmě čím déle bude pokračovat současné suché počasí, tím bude situace horší.“
Spousta lidí v souvislosti s alergiemi rovněž nemůže obrazně „přijít na jméno“ pěstování řepky, jejíž žluť se stala v posledních letech takřka dominantní barvou českých polí, mladoboleslavský okres nevyjímaje. Zatímco masivní pěstování řepky, navíc na nerozčleněných lánech, jistě přináší krajině celou řadu negativ, tak co se alergologické perspektivy týče, nepředstavuje tato plodina takovou pohromu, jak by se mohlo na první pohled zdát. „Řepka je obvykle spíše vidět a cítit, než že by způsobovala alergikům větší obtíže,“ uvádí Jan Vedral.
A je podle něj mladoboleslavský okres něčím specifický, případně jsou zde místa, jimž by se alergici měli vyhýbat obloukem? „Ve srovnání s okolními okresy není Mladoboleslavsko ničím výjimečné, ani nelze riziko zcela přesně lokalizovat – pyl se může nést větrem do vzdálenosti mnoha kilometrů, čímž se hranice poněkud stírají. Průběh pylové sezóny se může měnit v závislosti na nadmořské výšce, což se našeho okresu příliš netýká.“
Na Mladoboleslavsku je pak údajně nějakou formou alergie ohroženo více než 20 000 lidí. „V dětské populaci má určité projevy alergie zhruba dvacet procent dětí, u dospělých je to jen o něco málo méně,“ říká Jan Vedral. „Dalo by se říct, že jejich počty v posledních letech rostou. Nejde nicméně pouze o pylové alergie, ale i o alergie na roztoče, na alergeny domácích zvířat, na bodnutí hmyzem a dále je zde i velká a skupina potravinových a kožních alergií,“ dodává. Kdo má na nějakou alergii podezření, neměl by váhat a měl by se vydat absolvovat lékařské vyšetření. Pakliže je někdo ohrožen některým z pylů, jež mají nyní svou sezonu, měl by se raději držet uvnitř a ven vycházet spíše ráno, večer nebo po dešti.
Své o alergiích čtyřiačtyřicetiletý A. R. z Mladé Boleslavi. „Mám jedenáctiletou dceru, která trpí zkříženou alergií na břízu, a jabloň. Každý den si musí na doporučení doktorů oplachovat vlasy, ve kterých se jí zachytává pyl. V podstatě nemůže ani jíst jablka, protože po nich hrozně opuchne. Taky nám doporučili otevírat okna jenom krátce a po ránu a nenechávat venku větrat peřiny. Taky chodíme na pravidelné kontroly, které určí, jak se alergie vyvíjí. Jakýkoliv náš jarní výlet se pak také nikdy neobejde bez Xyzalu a Opatanolu…“
Nyní tedy nezbývá než vyhlížet déšť, který by pyly spláchnul a situaci poněkud zmírnil.
18
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
