Čtyřiatřicetiletá Iveta pocházela ze Sázavy, studovala v Pardubicích, žila v Mladé Boleslavi a za prací jezdila do Prahy. Po narození dcerky Lucie se nemohla dlouho radovat. Několik měsíců po porodu se začala potýkat s bolestmi v horní části břicha, k nimž se poté přidaly bolesti v bedrech. Několikrát navštívila svého obvodního lékaře, její problémy byly ale spojovány s poporodním stavem. „Vlivem těchto okolností a vzhledem k epidemii koronaviru, kdy bylo kvůli omezení péče na nejzávažnější případy složité nechat se řádně vyšetřit, se její bolesti a stížnosti de facto upozadily,“ řekl její manžel Jan.

Loni na konci listopadu se jí na krku objevila bulka a následná vyšetření ukázala masivní postižení lymfatických uzlin, jater a kostí. Následovala hospitalizace a maminka se dozvěděla, že její postižení se už nikdy nepodaří vyléčit. „Prognóza lékařů se bohužel vyplnila a na začátku letošního srpna Iveta zhoubné nemoci podlehla,“ dodal manžel.

Sbírka pro Lucinku

Její kamarádky se rozhodly vyslyšet Ivetino poslední přání a pro dceru a manžela založily finanční sbírku. „Dojala ji pomoc, kterou lidé zasílali na sbírku, když zemřel David Stypka. Ta byla založená právě na Znesnázi21, proto jsem zvolila stejnou platformu,“ řekla její kamarádka a bývalá spolužačka Zuzana Kolářová. Pro ni to nebylo první setkání s touto zákeřnou nemocí, před šesti lety jí agresivní rakovina vzala maminku. „Smrt obou těchto blízkých žen mi jasně dala najevo, že nemá cenu se stresovat a v životě trápit. Že si ho mám užít a také dbát na prevenci a když se mi něco nebude zdát, tak si klidně "vyřvat" vyšetření,“ zdůraznila mladá žena.

Vybrané peníze jsou pro Lucku, aby měla co nejhezčí dětství i bez maminky. Finance pomohou s úhradou kroužků, zafinancují hlídání a další výdaje spojené s výchovou. Část poputuje i na spoření. „Ta vlna podpory je neskutečná. Za prvních 24 hodin se vybralo sto tisíc, to jsem vůbec nečekala. Iveta byla silná osobnost, lidi ji měli rádi, takže teď když odešla, chtějí pomoct. Posílají ale i anonymní dárci. Je to super, vážíme si každé koruny,“ uzavřela vyprávění Zuzana.