Nikdo se o nás nezajímá, bědují Pákistánci. Kvůli obřím záplavám zažívají peklo

Lidé v Pákistánu v těchto měsících zažívají extrémní povětrnostní podmínky a počasí, počínaje vlnou veder, která způsobuje tání ledovců na severu země, a nyní ničivým monzunem. Pákistánští představitelé věří, že velké povodně v jejich zemi způsobily klimatické změny. 

Děsivé záběry z Pákistánu obletěly svět. Třetina země je pod vodou

Přítomní zahraniční novináři jsou svědky masového exodu lidí, kteří se ve své vlasti ocitli bez domova a nemají kam jít, protože je všude voda. Tito lidé jsou na cestě už několik dní. Jejich děti jsou ve většině případů nemocné, ale jejich rodiče nemají peníze na lékaře ani na léky.

Máme strach

Některým lidem se podařilo zůstat alespoň poblíž míst, kde kdysi žili a která nazývali svými domovy, a snaží se alespoň zčásti žít normálním životem. Většinou pracují na polích.

Mnohým ale šlo o život. „Málem jsme se utopili, podařilo se nám naštěstí utéct. Ale máme opravdu strach. Málem jsme přišli o naše nejmenší děti, když nás ze všech stran obléhala voda,“ řekla reportérům britského zpravodajského kanálu Sky News Radha, jedna z přeživších.

Místo, kde nyní Radha s rodinou přebývá, vypadá jako ostrov. Obklopuje ho voda a bahnité bažiny, přes které se nedá projít ani k hlavní silnici.

Lidé v provincii Sindh se neustále brodí vodou. Své postele přivázali k pneumatikám a udělali z nich tak provizorní vory. Opouštějí své domovy a zachraňují, co se dá.

Nevíme, co máme dělat

„Nemáme ani člun, abychom zachránili svůj majetek. Prostě jsme posbírali, co se dalo, a sami to odnesli. Jsme zničení, jsme bez domova,“ řekl Sky News jeden z místních Mashook.  

Počet obětí povodní v Pákistánu překročil 1191. Sílí obavy z šíření nemocí

Nevědí, kam půjdou a co budou dělat. Tito lidé totiž nepřišli jen o domov, ale i o živobytí. A den ode dne jsou víc a víc frustrovaní. Pomoc totiž podle nich stále nepřichází. „Všichni jsme přišli o živobytí, naši mladí jsou vzdělaní, ale nemohou teď pracovat. Co máme dělat? Jsme chudí lidé, nikdo se o nás nestará,“ řekla novinářům žena jménem Balkees, která seděla ve vesnici na kraji silnice. 

Již dříve pákistánský ministr pro klimatické změny řekl médiím, že záplavy vyčerpávají zemi na maximum a že je naléhavě zapotřebí další pomoci. Lidé v provincii Sindh, stejně jako miliony dalších po celé zemi, hledají na březích řek, na rozbahněných polích a na okrajích silnic alespoň to málo suché půdy, co ještě zbylo. Prozatím to je jejich domov. 

Ničivé záplavy v Pákistánu

Při monzunových deštích a tání ledovců, které zničily domy, infrastrukturu a úrodu, zemřelo více než 1100 lidí a třiatřicet milionů osob je touto katastrofou postiženo.

OSN spouští krizový plán zahrnující podporu 160 milionů dolarů (téměř 4 miliardy korun) na pomoc při zmírnění bezprecedentní klimatické katastrofy. Podpořit se ji rozhodlo několik světových charitativních organizací, které se pokouší na pomoc postiženým extrémním počasí získat peníze.

Děsivý nález v Yellowstonu: V hlubokém jezeře plavalo lidské chodidlo

„Rozsah těchto povodní způsobil šokující míru destrukce - na obrovských plochách země byla smetena úroda a zahynul dobytek, což znamená, že bude následovat hlad,“ řekl výkonný ředitel jedné z organizací Saleh Saeed.

Satelitní snímky ukazují, jak rozsáhlé oblasti byly za poslední měsíc zaplaveny. Místní úřady uvedly, že podle odhadů je pod vodou třetina země. Na fotografiích je také rozvodněná řeka Indus, která podle CNN proměnila část provincie Sindh ve sto kilometrů široké vnitrozemské jezero. V této provincii, která je jednou z nejhůře postižených, napršelo v posledním čtvrtletí o 466 procent více srážek, než je třicetiletý průměr.

​​Vrtulníky zachraňují lidi ze střech a kousků suché země a shazují potraviny v těžko dostupných oblastech. Pákistánský úřad pro zvládání katastrof uvedl, že hladiny hlavních řek Indus a Kábul jsou na vysoké až velmi vysoké povodňové úrovni a budou nadále stoupat.

Do země již dorazily tisíce stanů, potravin a léků z Číny, Turecka a Spojených arabských emirátů, ale vzhledem k rozsahu katastrofy je jich potřeba více. Podle Světové zdravotnické organizace potřebuje bezprostřední pomoc přibližně 6,4 milionu z desítek milionů postižených.

Podle šéfa pákistánské agentury pro katastrofy generála Akhtara Nawaze je zaplaveno více než osm set tisíc hektarů zemědělské půdy. „Úroda rýže je zcela odplavena. Ovoce a zelenina jsou pryč,“ dodal premiér Shehbaz Sharif po návštěvě severního Pákistánu.

Kdo nese vinu na změnách klimatu?

Pákistánští ministři obvinili západní země, že katastrofu způsobily změnou klimatu a nyní mají povinnost pomoci.

Obecně platí, že bohaté země znečišťují nejvíce, zatímco rozvojové země vypouštějí nejméně emisí, přesto nesou hlavní tíhu dopadů. Například Spojené státy jsou zodpovědné za pětinu světových emisí od roku 1850, Spojené království je pak osmým největším kumulativním znečišťovatelem.

Pákistán je rozvojovou zemí, která se na změně klimatu podílí jen velmi málo. Přesto je jednou z nejvíce postižených jejími důsledky. Tají zde tisíce ledovců a monzunové období pohání stále vyšší teploty.

Proto bohaté země v roce 2009 slíbily, že do roku 2020 poskytnou svým chudším protějškům 100 miliard dolarů ročně, aby jim pomohly jak snížit emise, tak se vyrovnat s dopady, které mohou zahrnovat i záplavy. Dárci však tento cíl nesplnili a do roku 2020 nakonec poskytli jen 83,3 miliardy dolarů, což je o 16,7 miliardy dolarů méně, než slibovali.