Na jižní Slovensko by se měl podívat každý Čech. Aby si uměl představit, jak by to asi vypadalo v Sudetech, kdybychom po roce 1945 odsud nevyhnali tři miliony sudetských Němců.

Slovenští Maďaři byli sice po válce Benešovými dekrety označeni za podobné zrádce Československa jako sudetští Němci, ale na rozdíl od nich nebyli ze Slovenska hromadně vystěhováni. Stalinský Sovětský svaz, do jehož područí už tehdy Maďarsko patřilo, dovolil totiž pouze výměnu obyvatelstva.

Jedno z největších panelákových sídlišť střední Evropy se za třicet pět let moc nezměnilo:

Petržalka. Obří, víc než stotisícové, bratislavské sídliště je dodnes jiné město než zbytek slovenské metropole
Tady není Bratislava, ale Petržalka. Slovenský Bronx a jiný svět

Jenže v Maďarsku se nenašel dostatek Slováků, kteří by se odstěhovali na Slovensko, takže většina Maďarů na Slovensku zůstala. Československá vláda se pak pokusila ještě o jeden nehumánní experiment a Maďary ze Slovenska v počtu asi sedmdesáti tisíc vysídlila „na práci“ do Němci uvolněných Sudet. Většina se mohla po únoru 1948 vrátit na Slovensko, někteří ale v Česku zůstali a tvoří základ pozoruhodné maďarské menšiny v Česku.

Pro Maďary ve Veľkém Mederu je tato historie stále živá, jak o tom svědčí pomník na náměstí, který je věnován obětem deportací a vyhnání z let 1947 až 1948. Přesto, že určitá forma diskriminace slovenských Maďarů trvala desítky let, Veľký Meder a většina dalších vesnic a měst na jihu Slovenska zůstaly dodnes částečně, nebo převážně maďarské.

Zatímco z velkých měst, jako Bratislava nebo Košice, už maďarština téměř vymizela, tady je pořád hlavním jazykem a Maďaři někde dokonce převažují. Ve Veľkém Mederu tvoří dokonce jasnou většinu.

Devítitisícové město uprostřed úrodné nížiny Žitného ostrova, obilnice Slovenska a zároveň největší zásobárna pitné podzemní vody v Evropě, není přesto tak „maďarskojazyčné“, jak by být mohlo. Zásluhu na tom mají Češi. „Turisté z Česka tvoří velkou většinu našich návštěvníků,“ říká mi Lenka Károlyi z Informačního centra zdejších termálních lázní Corvinus, které jsou v Česku hodně populární. S Čechy se totiž místní Maďaři, kteří kolem lázní pronajímají desítky privátů a stovky míst v penzionech a malých hotelech, jinak než slovensky nedomluví.

Veľký Meder v srdci Žitného ostrova je jedním z nejmaďarštějších měst Slovenska.Veľký Meder v srdci Žitného ostrova je jedním z nejmaďarštějších měst SlovenskaZdroj: Deník/Luboš Palata

To, že tady Češi tvoří velkou část návštěvníků i nyní, kdy rozhodně není hlavní turistická sezona, poznám na vlastní kůži. V termálním bazénu i v restauraci si můžu jen vybírat, s kterou skupinkou Čechů se dám do řeči. Nakonec skončím u skupinky penzistů z Třebíče, kteří sem vyrazili tentokrát takříkajíc na otočku, výletním autobusem ráno sem a večer zpět. „Já už sem jezdím od šedesátých let, kdy to tu začalo,“ říká sympatický vousáč.

Celá skupinka si chválí místní - spíše maďarskou než slovenskou - kuchyni. A to včetně perkeltu, halászelé a dalších specialit. I to, že je tu všude k dostání výborná barack pálenka a že se tu dá koupit slavná maďarská paprika.

Česko-slovenské vztahy zažívají krizi. Mohou za to mimo jiné odlišné názory související s válkou na Ukrajině či covidovou pandemií:

Slovenská obec Králiky
Vrátila se doba, kdy člověk na Slovensku může dostat pěstí jen za to, že je Čech

„Jsou české rodiny, které sem jezdí v létě zavařovat. Nakoupí si od místních meruňky, broskve a další ovoce a zeleninu a pak to zavařují v penzionech a na privátech. Místní z toho ale nejsou moc nadšení, protože pak platí mastné účty za elektřinu,“ říká mi jedna postarší maďarská majitelka penzionu. „My jsme zrušili na pokojích sporáky a dali jsem jen dvojvařiče,“ dodává.

Špatná slovenština žene lidi za prací do Maďarska

Nebýt Čechů, tak tu možná převládá maďarština ještě víc. Místní začínají rozhovor v maďarštině a teprve, když zjistí, že nerozumíte, přejdou do slovenštiny, většinou ale s typickým přízvukem.

„Mnoho dětí chodí do maďarské školy a slovenštinu, kterou mají jako druhý jazyk, nezvládají na dostatečné úrovni,“ říká mi jedna do Mederu přivdaná Slovenka. „Mají pak problémy při studiu na slovenských vysokých školách a mnozí kvůli tomu, že neumí dobře slovensky, jezdí pracovat do Maďarska. Ne ani tak kvůli platu, ale kvůli jazyku,“ dodává.

Jak dopadlo první kolo prezidentských voleb na Slovensku? 

První kolo prezidentských voleb na Slovensku, 23. března 2024. Ivan Korčok
O sto tisíc hlasů víc. Korčok vyhrál první kolo slovenských prezidentských voleb

Podobné je to se sdělovacími prostředky. Maďaři se většinou nedívají na slovenskou, nýbrž na maďarskou státní televizi. A ta jim už roky servíruje propagandu vlády Viktora Orbána. Podobně je to i rádii a novinami.

Výsledkem je, že se maďarská menšina, dříve nejvíce prozápadní část slovenské společnosti, mění v pravý opak. „Slovenskou liberální opozici tady moc lidí nepodporuje. Jsou proti pomoci Ukrajině, chtějí tradiční rodinu, jsou proti LGBT. Proto myslím, že tady Ivan Korčok nemá moc šancí. Ale já uvidím, třeba mu hlas dám,“ říká mi sympatická dvacátnice, slovenská Maďarka. „V prvním kole chce ale většina volit našeho kandidáta, Maďara.“

Veľký Meder v srdci Žitného ostrova je jedním z nejmaďarštějších měst Slovenska.Veľký Meder v srdci Žitného ostrova je jedním z nejmaďarštějších měst SlovenskaZdroj: Deník/Luboš Palata

Slovenští Maďaři už osm let nemají zastoupení v parlamentu, protože prozápadní skupinu maďarských politiků sabotovala část naslouchající Viktoru Orbánovi. Žádná z maďarských stran se tak nedostala do slovenského parlamentu. Nyní se Maďaři po letech konečně sjednotili a jejich kandidát na prezidenta Krisztián Forró šel do voleb s heslem „Maďaři volí svého“. V prvním kole voleb to ale nestačilo ani na tři procenta hlasů.

Jenže při vyrovnaném výsledku voleb může v druhém kole i toto množství hlasů rozhodnout. Proto se o přízeň Forra a slovenských Maďarů chtějí před druhým kolem ucházet jak Ivan Korčok, tak druhý na pásce Peter Pellegrini. Maďaři tak nakonec možná rozhodnou, kdo bude novým slovenským prezidentem.

Krisztián Forró (48) je podnikatel a politik maďarské národnosti. Od roku 2021 je předsedou strany Szövetség-Aliancia.

Podle deníku Sme studoval na maďarském Gymnáziu Zoltána Kodálya v Galantě, na Obchodní akademii v Dunajské Stredě a na Vysoké škole moderních obchodních věd (Univerzita Edutus) v maďarském městě Tatabánya.

V roce 2004 vstoupil do Strany maďarské koalice. Od roku 2011 byl okresním předsedou SMK v okrese Galanta. V letech 2020 až 2021 byl posledním předsedou SMK. Od roku 2021 je předsedou strany Szövetség-Aliancia.

Kritizuje Benešovy dekrety, připomíná vyhnání, deportace a diskriminaci Maďarů po roce 1945. Není údajně přímo napojen na Viktora Orbána, ale má blíže k vládnoucí koalici Roberta Fica než k současné prozápadní opozici.