• Počet obětí útoku stoupl na 140. Bilance však nejspíše není konečná. 
  • Střelba skupiny ozbrojenců si také vyžádala přes sto zraněných
  • Ruské úřady útok vyšetřují jako teroristický čin.
  • Vyšetřovatelé již zadrželi jedenáct podezřelých.
  • K zodpovědnosti za útok se na sociální síti přihlásila teroristická organizace Islámský stát.
  • Ruská FSB tvrdí, že podezřelí měli kontakty na ukrajinské straně.

Útočníci, kteří byli v sobotu ráno zadrženi, se pokoušeli ujet směrem k rusko-ukrajinské hranici. Předpokládaní teroristé údajně „měli kontakty na ukrajinské straně“, uvedla FSB podle listu Kommersant.

Tajná služba potvrdila, že čtyři podezřelí z pátečního útoku byli zadrženi v Brjanské oblasti na západě Ruska, tedy v blízkosti hranic s Ukrajinou a Běloruskem. Postupně prý byli dopadeni v rozmezí několika hodin.

Putin v projevu k národu naznačil souvislost mezi útokem a Ukrajinou:

Celkem bylo v rámci vyšetřování zadrženo 11 lidí, informoval v sobotu dopoledne šéf FSB Alexandr Bortnikov ruského prezidenta Vladimira Putina. Počet obětí útoku podle nejnovější bilance vzrostl na 143 a úřady předpokládají, že to není konečný údaj.

Při útoku vypukl v budově požár. Útočníci podle výboru použili snadno zápalnou tekutinu, aby podpálili koncertní sál, kde se nacházeli diváci. Použili také automatické zbraně, které i s náboji nalezli vyšetřovatelé a nyní je zkoumají. „Příčinami smrti podle předběžných údajů byla střelná zranění a otravy zplodinami hoření,“ oznámil výbor.

Vyšetřovatelé podle ruských médií zvýšení počtu obětí vysvětlili tím, že další mrtví byli nalezeni při rozebírání trosek vyhořelé koncertní síně. Pátrání na místě po dalších obětech pokračuje. Útok si vyžádal podle ministerstva zdravotnictví také 147 raněných, dodala agentura TASS.

Šéfredaktorka ruské prokremelské televizní stanice RT Margarita Simonjanová již dříve uvedla, že mrtvých je už 143. Úřady dosud tento údaj nepotvrdily.

Budovu zachvátily po útoku plameny: 

Putin v sobotu telefonicky hovořil se svým běloruským spojencem Alexandrem Lukašenkem. Oba podle sdělení kanceláře běloruského vůdce potvrdili připravenost ke spolupráci, včetně kontaktů mezi tajnými službami, „s cílem účinného reagování na teroristické hrozby“.

Pokud se ukáže, že za útokem stála Ukrajina, měla by „dostat jasnou odpověď na bojišti“, prohlásil podle agentur ruský poslanec, bývalý generál Andrej Kartapolov.

Putin odpoledne v televizním vystoupení k národu zdůrazňoval údajné ukrajinské souvislosti, byť Kyjev přímo neobvinil. Prohlásil, že útočníci před svým zadržením prchali směrem k Ukrajině a že na ukrajinské straně pro ně bylo chystáno „okno“ pro překročení státní hranice.

„Teď víme, v jaké zemi se ti zatracení parchanti pokoušeli ukrýt - na Ukrajině. V zemi, která se rukama západních liberálních režimů deset let přeměňovala v centrum šíření terorismu v Evropě, přičemž v extremistickém šílenství předčila i Kosovo,“ uvedla mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová, kterou citovala agentura TASS.

close V koncertní síni v Krasnogorsku na západním okraji Moskvy se podle ruských médií střílelo. Po výbuchu budova začala hořet. info Zdroj: ČTK zoom_in V koncertní síni v Krasnogorsku na západním okraji Moskvy se podle ruských médií střílelo. Po výbuchu budova začala hořet

Kyjev v sobotu znovu odmítl veškeré snahy spojovat Ukrajinu s pátečním útokem na koncertní sál v Krasnogorsku u Moskvy. „Očekávali jsme od ruských úřadů verzi o ‚ukrajinské stopě‘ v teroristickém útoku. Primitivita a předvídatelnost jsou ideální črty ruské bezpečnostní služby. Zase jednou FSB tvrdí, že…,“ ironicky napsal na sociální síti poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.

„Ukrajina s tímto incidentem nemá ani nejmenší spojení. Ukrajina je naplno ve válce s Ruskem a problém ruské agrese - a to agrese, jejíž součástí je vědomá teroristická složka - vyřeší na bojišti. Verze ruských zvláštních služeb ohledně Ukrajiny je naprosto neudržitelná a absurdní,“ zdůraznil Podoljak.

K útoku se už v pátek přihlásila teroristická organizace Islámský stát, o autenticitě jejího vyjádření na sociálních sítích ale panovaly pochybnosti. V sobotu na sítích prostřednictvím své propagandistické agentury Amak uvedla, že akce byla součástí války zuřící mezi IS a zeměmi, které bojují s islámem.

Agentura Reuters napsala, že USA mají zpravodajské informace potvrzující prohlášení IS, že stál za teroristickým útokem v Krasnogorsku.

Ruské prezidentské volby provázela řada podvodů: 

Jeden z ruských poslanců, který jako první informoval o dopadení podezřelých z útoku v Brjanské oblasti, uvedl, že v autě, které bylo zastaveno střelbou, byly nalezeny pasy občanů Tádžikistánu.

Ministerstvo vnitra odpoledne popřelo dohady, že čtyři podezřelí z útoku mají ruské občanství. „Na sociálních sítích se dnes rozšířila tvrzení, že čtyři podezřelí ze spáchání teroristického útoku, kteří prchali v autě Renault Logan a nakonec byli zadrženi v Brjanské oblasti, jsou občany Ruska. Tato tvrzení neodpovídají skutečnosti. Všichni jsou cizími státními příslušníky,“ uvedla mluvčí ministerstva Irina Volková podle agentury TASS.

Ruská televize Rossija-24 odvysílala část výslechu jednoho ze zadržených. Muž hovořící rusky s výrazným cizím přízvukem uvedl, že uposlechl pokynů, které dostával přes internet od blíže neurčenéhok „kazatele“, a následně s ním spojil „pomocník kazatele“. Ten mu před měsícem napsal návrh, se kterým dotyčný souhlasil. „Nabízel zabíjet lidi za peníze,“ řekl podezřelý podle agentury Interfax. Na otázku, koho konkrétně měl zabít, odpověděl, že měl „zabíjet lidi bez rozlišování“, o koho jde.

Americké varování 

Ruské tajné služby nyní potvrdily, že Spojené státy skutečně předaly ruské straně informace, že se chystá teroristický útok. Ale tato informace byla všeobecná a neobsahovala žádné konkrétní údaje, napsala agentura Interfax s odvoláním na nejmenovaný zdroj.

Veteráni zásahové protiteroristické jednotky Alfa přirovnávají útok v Krasnogorsku k přepadení moskevského divadla s muzikálem Nord-Ost čečenským komandem, které si v roce 2002 vyžádalo životy 130 rukojmích, a přepadením školy v severoosetském městečku Beslan, kde v roce 2004 při teroristickém útoku zahynulo přes 330 lidí.

Zatímco dříve teroristé vznášeli nějaké požadavky, teď útočí výlučně kvůli zabíjení a zastrašování lidí, míní sdružení veteránů Alfy podle agentury TASS.