Co se děje na Slovensku.Co se děje na Slovensku.Zdroj: DeníkPaní Kateřina je editorkou ve slovenském ekonomickém časopise. Před šesti roky si postavila dům v Hainburgu nad Dunajem, historickém a velmi půvabném dolnorakouském městě vzdáleném jen 15 kilometrů od centra Bratislavy.

Od druhého únorového týdne ale přespává u přátel v Bratislavě. Povinnost mít čerstvý test, elektronicky se registrovat před každým přejezdem hranice, hlásit se u svého lékaře a být po návratu ze Slovenska v karanténě, to jsou opatření, která každodenní pohyb přes hranice prakticky zastavila.

Na rozdíl od tisícovek jiných obyvatel rakouského a maďarského pohraničí slovenské národnosti, kteří za normálních okolností dojíždějí do Bratislavy za prací, si v čase znovu uzavřených hranic vybrala návrat do slovenského hlavního města před prací na home office v blízkém pohraničí. „Mám osmdesátiletou maminku, která potřebuje každodenní péči, nemohu ji tu nechat samotnou,” vysvětluje.

Byt v Rakousku levnější než v Bratislavě

Příhraniční obce rakouské obce jak Berg, Wolfstal, Edelstal, Kittsee, Hainburg nebo maďarská Rajka mají dnes i přes polovinu obyvatel slovenské národnosti. Slováci se za hranice začali masově stěhovat po vstupu země do Schengenského prostoru, který v roce 2007 zrušil hraniční kontroly. Vesnice a města, která byla vymírajícím a nezajímavým pohraničím se svou vzdáleností pár kilometrů od centra Bratislavy staly najednou součástí její širší aglomerace. Začala do nich zajíždět bratislavská městská hromadná doprava, školy začaly shánět slovenské učitele, starostové obcí se začali učit slovensky. Někteří Slováci si našli práci v místě, většina ale pokračuje v dosavadním zaměstnání v Bratislavě.

Vyměnit panelákový byt v Petržalce za dům za městem a za státní hranicí hranicí se stalo trendy zvláště u dobře vydělávající vyšší a střední třídy. Důvody byly také ekonomické. Stěhováním k sousedům šlo a stále ještě jde výrazně ušetřit. Zatímco dvoupokojový byt v Bratislavě dnes přijde v průměru na čtyři miliony českých korun, v Hainburgu za byt stejné velikosti zaplatíte maximálně miliony tři, v maďarské Rajce je novostavba stále ke koupi hluboko pod dva miliony korun. Levněji vyjdou i stavební pozemky.

Díky tomu, že se jedná především o lidi, kteří se živí prací v kanceláři nebo podnikáním, pro ně není na rozdíl od ošetřovatelek, prodavaček a pracovnic různých pohraničních továren, velký problémem zůstat nyní v Rakousku či Maďarsku a pracovat z domu.

Místo větší Bratislavy noví Rakušané

Covidová současnost a komplikace s překračováním hranic pravděpodobně urychlí integraci slovenských obyvatel do rakouské společnosti. „Nechceme pořád žít na hranici, nechceme být na dvou místech. Žena chce pracovat v Rakousku a naše děti vyrostou tady, chodí tady do školy. Chceme žít tady se vším, co k tomu patří,“ řekl mi novinář slovenský Petr žijící v rakouském pohraničí.

Místo toho, aby se Bratislava rozšířila do Rakouska a Maďarska, jak to ještě před covidem vypadalo, se zdá, že bude naopak o něco méně Slováky, z nichž se stanou noví Rakušané a Maďaři.

Autor je šéfredaktorem slovenského ekonomického týdeníku TREND

Nová rubrika U sousedů
U sousedů. Přečtěte si, co se děje v Německu, Rakousku, Slovensku a Polsku.Co se děje u sousedůZdroj: DeníkV dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy v Česku, Polsku, Německu a Rakousku. Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako Tomáš Skřivánek na Slovensku, Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo doyen naší rubriky Vladimír Majer z jižních Čech. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata, a je možné, že časem přibereme ještě další kolegyně, či kolegy. Přejeme hezké nedělní počtení.