Kliknutím zvětšíte"Zvažujeme kroky v podobě stále tvrdších ekonomických sankcí, včetně uzavření polsko-běloruské hranice," řekl Morawiecki na společné tiskové konferenci s estonskou kolegyní Kajou Kallasovou. Vše bude podle něj záviset na krocích běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. "Chceme dát Lukašenkovi šanci ustoupit a poslat migranty zpět do zemí jejich původu,“ dodal Morawiecki.
Polský premiér dnes navštívil hlavní města Estonska a Litvy a míří i do Lotyšska. V Tallinu, Vilniusu a Rize jedná o aktuální migrační krizi na hranicích s Běloruskem, kterou podle Polska, pobaltských republik i Evropské unie vyvolal záměrně Lukašenko.
Mluvčí běloruské pohraniční stráže Anton Byčkouski dnes podle ruskojazyčné verze servisu státní agentury BelTA řekl, že polští pohraničníci projevili zájem o aktivizaci vztahů "na principu konstruktivního dialogu". "Polská strana přišla s iniciativou hledat adekvátní řešení, včetně přihlédnutí k zájmům běženců, kteří se ocitli v kritické situaci," uvedl mluvčí.
O takové "pozitivní tendenci" se zmínil i náčelník brestského pohraničního útvaru Sjarhej Kazlouski. "Doslova včera (v sobotu) večer jsme si z iniciativy polské strany vyměnili informace o situaci s frontami u přechodu pro nákladní dopravu Kazlovičy-Kukuryki," řekl Kazlouski.
Polská pohraniční stráž se dnes o zlepšených kontaktech s běloruskou stranou nezmínila. Na twitteru ale informovala o pokračujících pokusech skupin migrantů proniknout ilegálně na polské území. K hranici je údajně přivážejí běloruské služby. Během soboty bylo těchto pokusů zmařeno 208, přičemž některé skupiny byly podle pohraniční stráže velmi agresivní.
Tisíce migrantů
Několik tisíc migrantů, převážně z Blízkého východu, se minulý týden utábořilo v mrazivých teplotách na běloruské straně hranice s Polskem v naději, že se dostanou do Evropské unie. Od té doby se skupiny běženců snaží prorazit si cestu na polské území, v čemž jim polské bezpečnostní síly brání.
V úterý na přechodu Kuźnica-Bruzhi vojáci a policisté za použití vodního děla a slzného plynu odrazili stovku běženců, kteří na ně házeli kamení a další předměty včetně zábleskových granátů. Běloruské úřady na druhé straně polské síly obviňují, že proti lidem použily nepřípustné brutální násilí.
Informace o dění na hranici je obtížné ověřit z nezávislých zdrojů, protože kvůli výjimečnému stavu v polském pohraničním pásmu nemají do oblasti přístup novináři či humanitární organizace. Ochránci lidských práv viní Varšavu, že migranty, kterým se podaří proniknout do Polska, bezpečnostní složky zatlačují zpět přes hranici a neumožní jim požádat o azyl.
Politická krize
Morawiecki dal dnes v Tallinu podle agentury DPA rovněž najevo, že polská vláda je připravená financovat návrat migrantů do zemí jejich původu. Poznamenal v této souvislosti, že kabinet podnikl diplomatické aktivity v Iráku a v dalších blízkovýchodních zemích.
V anglicky namluveném videu polský premiér prohlásil, že události na polsko-běloruské hranici nejsou "běžnou migrační krizí", ale krizí politickou, která byla spuštěna se zvláštním záměrem. "Jejím cílem je destabilizovat Evropu poprvé od konce studené války před 30 lety," řekl Morawiecki.
11
Čtenář 
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
