Před třemi lety požadoval poslanec Alternativa pro Německo (AfD) Stephan Protschka velice důrazně, aby spolková vláda Angely Merkelové dál tlačila na Českou republiku, aby zrušila Benešovy dekrety o zabavení majetku a vyhnání sudetských Němců. V nedělních volbách byl Protschka mezi těmi poslanci AfD, kterým se podařilo se znovu dostat do Spolkového sněmu.

Ve spolkových volbách AfD sice celkově nijak zázračně neuspěla, ale i tak její kampaň zaměřená proti koronavirovým opatřením spolkové vlády, EU a migraci, dokázala znovu oslovit víc než deset procent voličů, kteří jí dali svůj hlas. Tentokrát to sice kvůli dobrému výsledku liberálů z FDP a Zelených stačilo jen na páté místo, ovšem i tak bude mít AfD ve Spolkovém sněmu 83 poslanců.

U hranic s Českem je jádro voličů extrémistů

Velká část z nich bude z českého příhraničí. Pro obyvatele Ústí nad Labem, Děčína, Chomutova, nebo Karlových Varů nemusí být příjemné pomyšlení, že za hranicemi, kam navíc mnozí z nich jezdí za prací, nejvíce lidí volí právě tuto extrémně pravicovou stranu.

Právě v Sasku dostala AfD více hlasů než kterákoli jiná strana a spolkové volby tu v neděli jasně vyhrála. Podobně se jí podařilo uspět už jen v Durynsku. Šestnáct kandidátů AfD v Sasku získalo přímé mandáty do Spolkového sněmu.

Ve volebních okresech přímo na českých hranicích pak Alternativa pro Německo získala téměř všude přes třicet procent hlasů. Konkrétně ve volebním okrese Saské Švýcarsko-Lužické hory zvítězila AfD s 33,02 procenty hlasů, v příhraničním volebním okrese Střední Sasko s 33,43 procenty hlasů. A ve volebním okrese Görlitz, který sousedí s Libereckým krajem, dostala AfD téměř 36 procent hlasů, vůbec nejvíc v celé Spolkové republice.

Klatba na AfD zatím trvá

„Zjevně jsme se stali nejsilnější politickou silou v Sasku,“ řekl k výsledkům voleb saský zemský lídr AfD Jörg Urban. Saští voliči podle něj dali jasně najevo, že už nepovažují AfD v Sasku za protestní stranu. Urban tím dal najevo, že by ostatní parlamentní strany měly zrušit izolaci AfD a začít s ní spolupracovat. 

Pokud by tomu tak bylo, mohlo by se už po příštích zemských volbách v Sasku stát, že AfD bude mít v Drážďanech svého zemského premiéra.

Zatím však „klatba“ na Alternativu jako na extrémistickou stranu na spolkové i zemských úrovních trvá. A to přesto, že CDU/CSU a FDP by s hlasy AfD ve spolkovém sněmu mohly vytvořit pravicovou vládu. Lídr CDU/CSU Armin Laschet by tak díky hlasům AfD mohl být lehce kancléřem, přestože ve volbách skončili křesťanští demokraté až druzí za SPD Olafa Scholze.