Syn Marie Terezie Karel Josef: Matka mu vybrala ošklivku, před sňatkem zemřel

Když habsburská panovnice Marie Terezie porodila sedmé dítě, ve Vídni se slavilo o něco více, než u porodů předchozích. Na svět totiž přišel v pořadí druhý chlapec a tedy potenciálně, pokud by jeho starší bratr Josef II. zemřel ještě před matkou, nebo nikdy nepřivedl na svět mužské potomky, možná další následník trůnu rozlehlé říše. Jak ukázala pozdější léta, Karel Josef, jak se nově narozený chlapec jmenoval, by pro podobnou pozici měl vlohy.

Tchýně Marie Terezie: její sňatek mnozí odsuzovali, syn ji později bodl do zad

Ženská hlava Habsburské říše sice přivedla na svět celkem šestnáct dětí, prameny se ale shodují na tom, že se svými potomky až na výjimky neměla příliš blízké vztahy. Mezi malými arcivévody a archivévodkyněmi ale prokazatelně měla svoje favority - a k těm byla velkorysejší a věnovala jim větší pozornost. Zcela neotřesitelnou pozici v tomto směru měla starší sestra Karla Josefa, Marie Kristina, a její sourozenci jí mohli pouze tiše závidět, protože tak, jak milovala matka ji, žádné jiné ze svých dětí nemilovala. I přesto měl ale v pořadí druhý narozený chlapec, který přišel na svět v roce 1745, štěstí, že si jej matka také oblíbila. Zároveň to ovšem na vídeňském dvoře způsobilo bratrskou válku.

Ten lepší syn

Už od útlého věku Karla Josefa bylo jasně vidět, že rodiče, Marie Terezie a František Štěpán Lotrinský, jaksi upřednostňují svého mladšího syna Karla Josefa před starším synem Josefem II., byť právě druhý jmenovaný měl jednou převzít po matce vládu. Otec například Karla Josefa ihned pasoval na rytíře, byť jeho staršímu bratrovi se taková čest nedostala.

Ovšem zatímco Josef II. byl zamlklým, hloubavým dítětem, Karel Josef dostal do vínku radostnou povahu, která silně zapůsobila na ostatní. „Na rozdíl od pozdějšího císaře Josefa II. byl Karel Josef považován za extroverta a člověka s otevřenou myslí. Chlapec se brzy nejenže stal nejoblíbenějším synem svých rodičů, svým šarmem a inteligencí si rychle získal také respekt a náklonnost svých sourozenců i celého dvora," připomíná server Austria Forum.

Tvrdý pád Marie Alžběty. Sličnou koketu znetvořila nemoc, strašila okolí

Už brzy bylo jasné, že Marie Terezie pro něj plánuje kariéru v Toskánském velkovévodství a že mu připadne tato část habsburské říše. Pečlivě se postarala o to, aby měl Karel Josef ty nejlepší vychovatele. A jak se ukázalo, snaha padla na úrodnou půdu. Karel Josef měl očividně talent, a zároveň už jako malé dítě vrozenou zodpovědnost ke svému příštímu údělu. „Karel Josef měl před sebou velký úkol a už jako malé dítě si byl vědom důležitostí svého postavení. Ani to ale neubralo na oblíbenosti, kterou dosáhl na dvoře, dvořané ho i nadále milovali pro jeho přímé vystupování a sympatickou družnost," zmiňuje oficiální web Kapuzinergruft, tedy Císařské hrobky ve Vídni, kde byl později Karel Josef pohřben.

Panovnice byla ze svého mladšího syna nadšená. S každým dalším dnem, kdy se ukazovalo, že z Karla Josefa vyrůstá dobrý člověk a talentovaný vůdce, ovšem zároveň Marie Terezie viděla na svém starším synovi Josefovi II. stále více chyb. Nesnášela jeho ironické poznámky a jeho pesimistický postoj k životu. „Marie Terezie začala velmi otevřeně upřednostňovat Karla Josefa, čímž ovšem podněcovala vzrůstající rivalitu mezi bratry," připomíná server Austria Forum.

Bylo jasné, že kdyby se nepostupovalo podle pořadí narození, ale mohla by Marie Terezie volit podle své libovůle, následníkem trůnu byl byl Karel Josef, ne Josef II.

Ošlivá nevěsta

Přesto, že Marie Terezie Karla Josefa zbožňovala, když se dostal do věku na ženění - bylo mu tehdy teprve patnáct let, v osmnáctém století to už ale bylo považována za léta, ve kterých se člověk mohl zcela dobře oženit - ani on neunikl nechvalně proslulé sňatkové politice své matky.

Marie Terezie si uvědomovala, jak důležité je postavení Karla Josefa jako příštího toskánského velkovévody, a tak byla rozhodnuta zajistit odpovídající sňatek - to, zda se bude nevěsta oblíbenému synovi líbit, bylo vedlejší. „Marie Terezie vybrala jako vhodnou příští manželku pro Karla Josefa španělskou infantku Marii Ludoviku z rodu Bourbonů," připomíná server Austria Forum.

Chudák Karel Josef tedy příliš hezké vyhlídky na manželství neměl - a to doslova. Jeho budoucí žena sice byla stejně stará jako on, měla úžasný rodokmen, údajně ale byla poměrně ošklivá. To ovšem samo o sobě nemuselo znamenat, že by byl svazek nešťastný. Karel Josef nakonec ale k oltáři nešel. A stejně tak si ani nikdy nevyzkoušel správu země, na kterou se celý svůj krátký život chystal. Těsně před šestnáctými narozeninami zemřel.

Hrdinská smrt

V zimě roku 1761 rodinu Marie Terezie postihly pravé neštovice. Za svou oběť si nebezpečná nemoc, proti které v polovině osmnáctého století neexistovala žádná obrana, vyhlédla právě oblíbeného syna panovnice.

Nemoc byla pro ty, kteří ji dostali, opravdovým utrpením. Ničily je velké horečky a bolesti. I v těchto nejtěžších chvílích ovšem patnáctiletý hoch ukázal svou úžasnou povahu, tu, pro kterou ho jeho matka tak milovala. „Své utrpení nesl opravdu hrdinsky. Dokonce svým rodičům řekl: Jsem plukovníkem jezdectva a nechci svou slabostí zahanbit vaše veličenstva," připomíná web Kapuzinergruft.

Marie Kristina: Nejoblíbenější dcera Marie Terezie prožila románek se švagrovou

Neštovice postupovaly rychle. Karel Josef onemocněl počátkem ledna 1761, a už 13. ledna byl jeho stav tak špatný, že mu bylo za přítomnosti sourozenců Josefa, Leopolda, Marie Anny, Marie Kristiny a Marie Amálie uděleno poslední pomazání. Karel Josef si zřejmě uvědomoval, že smrt je blízko, a tak než zemřel, chtěl se ještě usmířit s bratrem Josefem II. - trápila ho rivalita, kterou mezi nimi rozproudilo matčino chování. „Ještě tě musím poprosit o odpuštění, můj milovaný bratře, jestli jsem tě trápil nebo rozhněval mladickými nedomyšlenostmi," řekl v bolestech svému o čtyři roky staršímu bratrovi, příštímu císaři.

Pět dní po udělení posledního pomazání, 18. ledna 1761, Karel Josef neštovicím podlehl. Jelikož byl na vídeňském dvoře, mezi rodinou i dvořany, zbožňovanou osobou, všechny smrt tohoto mladého muže neobvykle zasáhla. „Šok a smutek z jeho smrti přesáhly obvyklou míru. Císařský pár, Marie Terezie a František Štěpán, se dokonce na několik dní stáhl z dvorského života, což bylo zcela neobvyklé," připomíná web Kapuzinergruft.

I přes velké utrpení, které Marii Terezii smrt jejího zbožňovaného syna způsobila, musela panovnice opět začít uvažovat prakticky. Toskánské velkovévodství přidělila synovi Leopoldovi II., který se narodil dva roky po Karlu Josefovi. A jelikož nechtěla přijít ani o výhody plynoucí ze sňatku, který plánovala pro Karla Josefa, mladší Leopold nakonec zdědil i Marii Ludoviku.