Kdo viděl koprodukční minisérii Marie Terezie, jistě si vzpomene na scénu, kdy chce Evžen Savojský oženit příští panovnici s pruským následníkem trůnu - pozdějším pruským králem a jedním z největších vojevůdců 18. století Fridrichem II. Velikým. Marie Terezie ovšem sňatek odmítne a pruskému velvyslanci při hostině vmete do tváře, že na pruském dvoře panují kruté podmínky, otec Fridricha II. svého syna mlátí, a dokonce nechal popravit jeho nejlepšího kamaráda.

Minisérii sice kritici vyčetli historické nepřesnosti, v případě výroků o poměrech na pruském dvoře se ale tvůrci drželi faktů. Otec Fridricha II., pruský král Fridrich Vilém I., opravdu byl chladným a bezcitným člověkem. Skutečně svého nejstaršího syna brutálně napadal a také nařídil smrt jeho nejlepšího přítele.

close Pruský král Fridrich Vilém I. a jeho synové. Na své děti byl extrémně přísný. info Zdroj: Wikimedia Commons, Francesco Carlo Rusca, volné dílo zoom_in Pruský král Fridrich Vilém I. a jeho synové. Na své děti byl extrémně přísný

Na druhou stranu byl vášnivý milovník vojenství, přezdívaný Kaprál na trůně nebo Král vojáků, schopným vladařem. Právě on položil základy pověstného pruského militarismu a vybudoval silný stát. Zanechal po sobě říši s nejschopnější evropskou armádou dané doby. „Proměnil svou zemi z druhořadého státu na prosperující mocnost,“ píše encyklopedie Britannica.

Fridrich Vilém I. z dynastie Hohenzollernů se narodil 14. srpna přesně před 335 lety.

Vláda železnou rukou

Na svět přišel jako syn braniborského kurfiřta Fridricha III. Země, jíž jeho otec vládl, nebyla ani velká ani silná. Pruské království, ve kterém se Fridrich III. stal prvním králem (pod jménem Fridrich I.), vzniklo díky dohodě s Habsburky spojením několika útvarů až v roce 1701. Tehdy už bylo chlapci, který se měl stát velkým panovníkem, třináct let. 

Zatímco jeho otec byl marnotratník, který si liboval v luxusu, Fridrich Vilém I. už od dětství miloval armádu a jeho nejmilejším oblečením byla uniforma. Volnost života na královském dvoře i chaos v zemi se mu ani trochu nezamlouvaly. „Zuřil, když viděl, kolik peněz se utrácí za z jeho pohledu nepotřebné věci jako obří večeře,“ uvádí web Prussian History.

Když pak v roce 1713 jako čtyřiadvacetiletý konečně zdědil pruský trůn, nastaly v německé zemi obří změny. 

Fridrich Vilém I. se s tím lidově řečeno nepáral. Všem dal okamžitě najevo, že hodlá vládnout železnou rukou a za jakoukoliv neposlušnost hrozí přísný trest. V první řadě začal škrtat státní výdaje. Také nemilosrdně potíral korupci. Ostře nechal pronásledovat každého, kdo byl podle něj pro stát neužitečný.

„V Prusku zavedl četná nařízení, podle kterých měli být chudí, žebráci, tuláci ‚a jiní neužiteční služebníci‘ vystěhováni. V roce 1725 pak dokonce nařídil, aby všichni Cikáni zatčení na hranici byli ‚bez milosti potrestáni šibenicí‘,“ zmiňuje list Welt.

close Pruský král Fridrich Vilém I. v dětství. info Zdroj: Wikimedia Commons, Samuel Theodor Gericke, volné dílo zoom_in Pruský král Fridrich Vilém I. v dětství

K tomu připravil řadu ekonomických reforem. „Nechal znovu osídlit východní území vylidněná morem, díky čemuž opět prosperovala. Na svých panstvích osvobodil nevolníky a zrušil dědičné nájemní smlouvy. Zvýšil daně, v obchodní politice podporoval průmysl a výrobu. V přesvědčení, že výkonný stát si nemůže dovolit negramotné poddané, zavedl v roce 1717 povinné základní vzdělání. Také centralizoval státní správu,“ shrnuje encyklopedie Britannica.

Ze zaostalé země, kterou zdědil, se stal prosperující stát. „Na jedné straně téměř neexistovala země s tak vysokými daněmi, na straně druhé nikde nebylo tolik odvětví financováno a dotováno státem,“ uvádí list Welt.

Kaprál na trůně

Nejvíce ze všeho se ale Fridrich Vilém I. opřel do budování silné armády. Vojsko bylo to jediné, na čem vůbec nešetřil - ba naopak, výdaje na armádu výrazně vzrostly.

Postupně počet vojáků v zemi více než zdvojnásobil. Celkem stálá armáda čítala 80 tisíc mužů. Sloužil v ní každý pětadvacátý pruský muž. Tím Fridrich Vilém I. položil základy pruského militarismu, neboť úzké sepětí tak velké části obyvatelstva s armádou jasně propsalo vřelý vztah k vojenství a poslušnost do pruské společnosti. „Polovinu armády tvořili příslušníci pruského rolnictva. Zbytek byl verbován po celé Evropě. Král také vytvořil ze své původně lehkomyslné šlechty loajální důstojnický sbor,“ uvádí encyklopedie Britannica.

close Pruský král Fridrich Vilém I. položil základy proslulého pruského militarismu a tradici oblékání pruských panovníků do uniforem. Přezdívalo se mu Kaprál na trůně. info Zdroj: Wikimedia Commons, Paul Carl Leygebe, volné dílo zoom_in Pruský král Fridrich Vilém I. položil základy proslulého pruského militarismu a tradici oblékání pruských panovníků do uniforem. Přezdívalo se mu Kaprál na trůně

Obyvatele dokázal pro armádu opravdu nadchnout. „Nám Němcům by neměl vládnout žádný Angličan nebo Francouz. Chci dát dětem do kolébky pistole a meče, aby pomohly udržet cizí národy mimo Prusko,“ prohlásil. 

Armádu nejenže dobře vyzbrojil (nařídil standardizaci výzbroje), zařídil také její systematický výcvik. O ten se postaral blízký přítel panovníka - vojevůdce Leopold I. Anhaltsko-Desavský. „Byl přísný a brutální, ale zároveň velmi výkonný. Vytvořil pěchotu, která dokázala překonat a přestřílet všechny ostatní,“ vysvětluje encyklopedie Britannica.

I sám Fridrich Vilém I. byl duší vojákem. Neustále nosil uniformy, čímž v podstatě založil tradici pruských králů v uniformách, a žil skromně, dokonce až asketicky. 

close Pruský král Fridrich Vilém I. položil základy proslulého pruského militarismu a tradici oblékání pruských panovníků do uniforem. Přezdívalo se mu Kaprál na trůně. info Zdroj: Wikimedia Commons, Antoine Pesne, volné dílo zoom_in Fridrich Vilém I. byl duší vojákem

Dalo by se čekat, že tak skvělou a pečlivě vybudovanou armádu použije k rozpínavosti. To se ale překvapivě nikdy nestalo, jedinou výraznou výjimkou bylo zapojení Pruska do severní války na straně Ruska. „Když mě nechají na pokoji, budu nečinně sedět, ale pokud proti mě vyrazí, vyrazím proti nim také,“ řekl tehdy.

Vděční Češi

Výraznou stopu zanechal také v české historii. Byl totiž ochráncem protestantů. Ve své říši nejprve přijal dvacet tisíc evangelíků prchajících ze Salcburského knížectví. Nedělal to ovšem bez postranních úmyslů. „Zaplatil jim cestovní náklady a dal jim dobytek, semena a nástroje,“ zmiňuje list Welt. Vše se mu vrátilo, neboť rakouští přistěhovalci výrazně oživili zemědělství v zemi.

Následně se na něj obrátili i zástupci českých pobělohorských exulantů. A pruský král je vyslyšel. Ve Fridrichově městě v dnešním Berlíně nechal zbudovat český kostel. „Jeho Královské Veličenstvo v Prusku, Friedrich Wilhelm, nechal v Kristově roce 1736 postavit tento kostelík pro zdejší český sbor, který našel pod jeho mocnou ochranou, podobně jako před ním Salcburští, svobodu svědomí,“ bylo do něj vytesáno.

Trest za zženštilost? Pořádná bitka

Celkově byl Fridrich Vilém I. velmi schopným panovníkem, který dokázal z Pruského království vytvořit silný stát s dokonalou armádou. Byl ale i chladným a bezcitným člověkem, který se choval velmi krutě ke své ženě i dětem.

close Manželka pruského krále Fridricha Viléma I., Žofie Dorotea Hannoverská. Manželství nebylo šťastné, pár byl povahově zcela rozdílný. info Zdroj: Wikimedia Commons, Friedrich Wilhelm Weidemann, volné dílo zoom_in Manželka pruského krále Fridricha Viléma I., Žofie Dorotea Hannoverská. Manželství nebylo šťastné, pár byl povahově zcela rozdílný

Jeho manželkou se stala britská princezna Žofie Dorotea. „Manželé se od sebe už snad ani nemohli více lišit,“ konstatuje web Prussian History. Žofie Dorotea byla intelektuálně založená, sečtělá, milující umění a módu. S asketicky žijícím králem si neměli co říct. Žofii její manžel děsil, a trávili spolu proto jen nezbytně dlouhou dobu při oficiálních povinnostech a plození následníků trůnu a dědiců.

Žofie Dorotea se s manželem neshodla ani na vedení dvora - Fridrich Vilém I. prosazoval jednoduchost. „K nelibosti manželky a dvořanů se dokonce uchyloval k ‚selským‘ pokrmům, jako jsou hrášek se slaninou, smažená vejce nebo bílé zelí s hovězím masem,“ uvádí list Welt.

Na rozdíl od jiných panovníků ale ženu nepodváděl. V tomto ohledu byl velmi zásadový a pohrdal podobnými poklesky „V době, kdy sexuální zhýralost byla považována za běžnou, byl jeho manželský život bezchybný,“ upozorňuje list Welt.

Celkem měli se ženou 14 dětí, z nichž část zemřela v útlém věku. Nejstarším synem a následníkem byl pozdější král Fridrich II. Veliký. Ten představoval věrnou kopii své matky, a otec se k němu proto choval jako despota.

close Pozdější pruský král Fridrich II. Veliký miloval hru na flétnu. Dosytosti si ji ale užil až po smrti svého otce - Fridrich Vilém I. to považoval za zženštilost a svého syna za hru na flétně krutě trestal. info Zdroj: Wikimedia Commons, Adolf von Menzel, volné dílo zoom_in Pozdější pruský král Fridrich II. Veliký miloval hru na flétnu. Dosytosti si ji ale užil až po smrti svého otce - Fridrich Vilém I. to považoval za zženštilost a svého syna za hru na flétnu krutě trestal

Fridrich II. byl útlým klukem, často churavěl, zato byl ale velmi inteligentní a citlivý. Zajímaly ho vzdělávání, umění, literatura. Zvláště miloval hru na flétnu. U svého otce ale tvrdě narazil.

Ten vyžadoval od všech svých potomků i dvořanů absolutní poslušnost a z následníka chtěl mít především vojáka. Synovi tak nastavil přísný režim - už od dětství ho ráno budily výstřely z děla, do úmoru cvičil vojenský dril. Za jakýkoliv projev „slabosti“ ho čekal krutý trest - třeba za to, když si v zimě nasadil rukavice.

Poprava nejlepšího přítele

Fridrich Vilém I. syna neustále ponižoval. Když ho přistihl, jak hraje na flétnu nebo se učí latinsky, brutálně ho zmlátil. Podle něj šlo o projevy zženštilosti a tu u mužů z duše nenáviděl. Jeho hrůzné chování vůči synovi a drakonické tresty přitom vyvolávaly šeptandu nejen na berlínském dvoře, zvěsti se dostaly i za hranice Pruska. „Než oslavil Fridrich II. dvacáté narozeniny, otec ho denně veřejně mlátil. Pro následníka to bylo mučení,“ uvádí web Prussian History.

To nejhorší ovšem nastalo poté, co se zoufalý Fridrich II. jako osmnáctiletý pokusil uprchnout do Anglie. Společnost při útěku mu měl dělat jeho nejlepší přítel Hans Hermann von Katte. O tom, jaký přesně byl vztah mezi těmito dvěma muži, historici spekulují dodnes - podle některých totiž byli milenci. 

Jejich blízký vztah i plán útěku se ale provalily a Fridrich Vilém I. zareagoval nesmírně krutě. Von Katteho dal popravit přímo před zraky svého syna a samotného následníka nechal uvěznit v pevnosti Küstrin. Dokonce prý zvažoval, že za dezerci nechá popravit i jeho. 

close Pruský král Fridrich Vilém I. trestal svého následníka Fridricha II. Velikého za nejmenší provinění. Jednou dal například popravit synova nejlepšího přítele Hanse Hermanna von Katte (na obrazu). info Zdroj: Wikimedia Commons, Georg Lisiewski, volné dílo zoom_in Pruský král Fridrich Vilém I. trestal svého následníka Fridricha II. Velikého za nejmenší provinění. Jednou dal například popravit synova nejlepšího přítele Hanse Hermanna von Katte (na obrazu)

O dva roky později se syna rozhodl oženit. Nepomohly slzy ani prosby, svého následníka tehdy uvrhnul do extrémně nešťastného manželství.

Úspěšný syn

Nakonec Fridrich Vilém I. zemřel v roce 1740 ve věku 51 let. Do hrobu jej dostaly vleklé zdravotní potíže. Při výšce 160 centimetrů byl obézní, velmi těžce se pohyboval a na sklonku života už ani nebyl schopen chodit. 

Podle legendy zemřel v náručí svého opovrhovaného syna. Nakonec s ním ale mohl být spokojen - Fridrich II. se totiž stal extrémně úspěšným vojevůdcem, který Pruskou říši rozšířil a na konto si připsal řadu velkých vojenských vítězství. Pomohlo mu k nim dědictví po otci v podobě dokonale vycvičené armády.