Kliknutím zvětšíteMusel přijít koronavirus, aby se stalo to, o čem celé generace příznivců Evropské unie snily. Prostředky Unie, které dlouhé roky jen mátožně překračovaly jedno procento hrubého domácího produktu zemí EU, se na včera skončeném summitu zvýšily téměř na dvojnásobek.
Bude i na klima
V příštích letech bude EU disponovat částkou 1,82 bilionu eur, tedy asi padesáti bilionů korun. Unii umožní takové množství prostředků pomoci nejhůře postiženým evropským ekonomikám a také výrazně posunout EU směrem „zelené dohody“ k ekologicky šetrnému hospodářství. „Poprvé bude náš rozpočet jasně svázán s cíli v oblasti ochrany klimatu,“ uvedl předseda Evropské rady Charles Michel.
Přes odpor „spořivých států“ (Rakousko, Nizozemsko, Švédsko, Dánsko), skupiny zemí, které nejvíce přispívají do společného rozpočtu, se podařilo udržet celkovou výši navýšení prostředků EU. Tedy 750 miliard eur. Jen 110 miliard se přesunulo po téměř sto hodinách jednání z nevratných dotací do půjček. Krizový fond EU by pak měl být hrazen mimo jiné z nových unijních daní z nerecyklovaných plastů.
Peníze z fondu obnovy budou k dispozici už v příštích měsících, což je klíčové. „Je to dobrý signál,“ uvedla po summitu německá kancléřka Angela Merkelová na společné tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Právě šéfové dvou největších unijních zemí navrhli půl bilionový fond obnovy, který se základem hledání dohody. „Toto je důležitý signál vyslaný za hranice Evropy, že EU, i přes odlišné podmínky jednotlivých členských států, je schopná jednat,“ uvedla po summitu kancléřka Merkelová.
Váš „pan Evropa“
Luboš Palata (*1967)
Specialista na Evropskou unii a střední Evropu. Od roku 1991 pracuje jako novinář v největších českých denících, několik let byl stálým zahraničním zpravodajem a také zástupcem šéfredaktora slovenského deníku Pravda. Nositel několika českých i zahraničních novinářských cen včetně Ceny Ferdinanda Peroutky.
Tváří v tvář silnému tlaku drtivé většiny EU toho „spořivá čtyřka“ mnoho neuhrála. Neprošlo ani to, aby byly koronavirové dotace podmíněny jasnými ekonomickými reformami. „Jsme všichni profesionálové, sneseme pár úderů. Jsem spokojený s touto dohodou,“ uvedl lídr této skupiny, nizozemský premiér Mark Rutte.
Spokojeni byli i šéfové vlád zemí jižní Evropy, kteří napjatě čekali, zda se na summitu podaří dohodnout na rychlé finanční pomoci, kterou jejich země v současnosti velmi nutně potřebují.
„Je to velká dohoda pro Evropu a pro Španělsko. Napsali jsme jednu z nejbrilantnějších kapitol evropské historie,“ řekl španělský premiér Pedro Sánchez. Podobně vyjádřil spokojenost italský premiér Giuseppe Conte, jehož předlužená země by se bez pomoci EU ocitla na pokraji krachu.
Babiš spokojen
Přestože nakonec vyjednal pro Česko méně, než o víkendu ohlašoval, byl nakonec spokojený i premiér Andrej Babiš. „Země jako Itálie, Španělsko, Portugalsko mají velké ekonomické problémy. Jsou to země, kam vyvážíme, máme zájem, aby tyto země fungovaly, aby tu krizi přežily, aby to ustály. Samozřejmě to je ta evropská solidarita,“ uvedl po téměř sto hodinách jednání. Česku se podařilo získat z fondu obnovy 35,7 miliardy eur, 15,4 miliardy eur si bude moci za výhodných podmínek vypůjčit.
„Výsledek summitu EU je pro Česko dobrý, mám z toho radost,“ dodal Babiš. Český premiér se v závěru summitu nezapojil do sporu, který s velkou částí EU vedlo Polsko a Maďarsko. Ty odmítaly, aby bylo čerpání peněz EU podmíněno dodržováním právního státu. To se nakonec podařilo do závěrů summitu prosadit, k odebrání peněz bude stačit souhlas „kvalifikované většiny států EU“.
„Na čem se ale lídři států EU nedohodli, je konkrétní mechanismus, který zajistí, že stát porušující demokratické principy bude od peněz odstřižen.“ uvádí analytička Euroactivu Aneta Zachová. To umožnilo, aby i maďarský premiér Viktor Orbán označil summit za svůj úspěch, byť závěry summitu umožňují přijetí sankcí vůči Maďarsku.
18
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
