Vyprávět příběh dvou velikánů automobilismu - Italů Enza Ferrariho a Ferruccia Lamborghiniho - samostatně, by nedávalo příliš smysl. Rivalita světoznámých byznysmenů vstoupila do dějin a prakticky zformovala Lamborghiniho podnikání a silně ovlivňovala to Ferrariho.

O to více bije do očí shoda data Ferrariho narození a Lamborghiniho smrti - oboje se totiž odehrálo 20. února, byť samozřejmě v rozmezí desítek let. A právě v pondělí tak uplyne 125 let od narození Enza Ferrariho a 30 roků od Lamborghiniho smrti. 

Oba muži se potkali už jako úspěšní podnikatelé - Ferrari tehdy už více než dvacet let s úspěchem vyráběl závodní auta, majitel fabriky na traktory Lamborghini se se vzrůstajícím bohatstvím stal jeho zákazníkem.

Jenže technicky schopný mladší Ital na vozech neustále nacházel nějaké chyby, a k nelibosti Ferrariho mechaniků s nimi velmi často přijížděl do továrny a požadoval opravy. Vše nakonec vyvrcholilo ostrým střetem obou tvrdohlavých byznysmenů, při kterém padla silná slova. A výsledek? Doživotní vzájemné "rádiové ticho" a také Lamborghiniho nová firma na výrobu sporťáků. 

Rivalita Enza Ferrariho a Ferruccia Lamborghiniho je jedním z ústředních témat filmu Lamborghini z loňského roku. Některé pasáže (například závod obou mužů) jsou ale smyšlené:

| Video: Youtube

Dodnes se sice debatuje, zda skutečně vyhrocená hádka byla tím momentem, kdy se Lamborghini rozhodl stát se Ferrariho konkurencí, nebo nad novým podnikáním už uvažoval a spor pouze přispěl k vytvoření jakéhosi mýtu značky. Muži se ale tak jako tak do sebe pustili pořádně ostře a vznikl příběh, který obohatil svět o celou řadu špičkových sporťáků.

Paličatý závodník

Světlo světa jako první uzřel starší Ferrari. Podle všeho se do rodiny drobného podnikatele z Modeny narodil 20. února 1898 (tak to alespoň stojí v jeho rodném listu), ovšem vzhledem k tomu, že v oblasti právě řádila sněhová bouře a narození se do matriky zaneslo opožděně, mohl Enzo přijít na svět už 18. února. Po první světové válce se jal splnit si velký sen a stát se automobilovým závodníkem. „V roce 1920 začal jezdit pro společnost Alfa Romeo,“ uvádí encyklopedie Britannica. Do tří let měl na kontě první výhru v Grand Prix. 

Jenže mladého závodníka hluboce zasáhlo několik tragických nehod jeho přátel, a navíc ho více bavilo závodní auta stavět. A tak se v Alfa Romeo začal soustředit na vývoj vozidel, a díky svým organizačním schopnostem a čuchu na dobré řidiče sestavil hvězdný tým závodníků této značky - právě jeho symbolem se prvně stal hřebec, což je současné logo aut Ferrari. 

Tým závodníků Scuderia Ferrari byl jakousi boční větví Alfa Romeo, přičemž firma poskytovala auta a peníze. Jenže přísun financí ve 30. letech ustal, a Ferrari se dostal do sporů s tehdejším vedením Alfa Romeo. Nakonec založil vlastní firmu na výrobu součástek závodních aut. „Podnikání ale zkomplikovala druhá světová válka,“ uvádí Motor Web Museum

close Velikán automobilismu Enzo Ferrari jako mladý automobilový závodník. info Zdroj: Wikimedia Commons, sconosciuto, volné dílo zoom_in Velikán automobilismu Enzo Ferrari jako mladý automobilový závodník.

To hlavní se začalo dít po skončení konfliktu - v roce 1947 Ferrari založil značku nesoucí jeho jméno a začal vyrábět vlastní auta. „Světu motorismu se představil s modelem 125 S,“ připomíná web USA Today. V podnikání ho mimo jiné hnala touha pomstít se Alfa Romeo - a tak do roka postavil svůj vlastní závodní tým. Auta s hřebcem vtrhla na světová závodiště jako uragán. Ferrariho jezdci (mezi jinými legendy motorismu Luigi Chinetti či Alberto Ascari) brali trofeje jednu po druhé - z Grand Prix, Le Mans, Mille Miglia. 

A když začínala Formule 1, Ferrari u toho samozřejmě nesměl chybět. Peníze na vývoj závodních aut a účast na závodech ale bylo třeba odněkud získat, a tak společnost začala prodávat sporťáky boháčům. Právě tak se jednoho dne zkřížila Ferrariho cesta s Lamborghinim. 

Vysněné auto Ferrari

Ferruccio Lamborghini přišel na svět 28. dubna 1916 - když se tedy stal Ferrari závodníkem, bylo jeho příštímu největšímu rivalovi pouhých pár let.  Lamborghiniho rodiče byli zemědělci, kluka ale víc než farmaření bavila technika - a tak vystudoval technologický institut. Za druhé světové války patřil k nejlepším leteckým mechanikům italského letectva. 

Po skončení konfliktu si Lamborghini zřídil živnost jako automechanik. Ve volném čase přestavoval malé Fiaty na mnohem výkonnější stroje a stavěl traktory, které byly prvními vozidly značky Lamborghini vůbec. I pro Lamborghiniho se v tomto směru stal paradoxně přelomový rok 1947 - zatímco Ferrari v tomto roce založil vlastní stejnojmennou značku na výrobu aut, Lamborghini našel díru na trhu a začal vyrábět traktory ve velkém. „Byznys založil na překonfigurování nevyužitých vojenských vozidel. Později expandoval do výroby dalších strojů,“ připomíná server History

A tak, jako sklízel úspěchy Ferrari na svém rybníčku, byl na tom podobně i Lamborghini. Postupně bohatnul, až si konečně mohl dovolit plnit své sny. Začal budovat osobní sbírku aut - mohl si dovolit každý den v týdnu jezdit v jiném. V jeho garáži stály vozy Alfa Romeo, Lancia, Mercedes i Jaguar. A v roce 1958 Lamborghini vyrazil do továrny do Modeny koupit si vysněné Ferrari 250 GT. „To bylo v daném čase považováno za jedno z nejlepších aut světa,“ konstatuje server History. Zřejmě ho v tu chvíli ani nenapadlo, jak to změní život jeho i výrobce tohoto působivého sporťáku. 

Rodinné tragédie

- Dalším pojítkem Ferrariho a Lamborghiniho je, že oba muži v osobním životě prožili rodinné tragédie.

- Enzo Ferrari byl jednou ženatý, s manželkou měl syna Alfreda, známého jako Dino. Talentovaný inženýr ale zemřel jako 24letý na svalovou dystrofii. Jeho smrt Ferrariho velmi zasáhla.

- Ferrari měl rovněž dlouholetou milenku, s níž počal syna Piera. Dlouho se k němu nemohl oficiálně hlásit, bylo to možné až po smrti jeho manželky. Piero vstoupil do firmy Ferrari, je jedním ze spoluvlastníků skupiny.

- Ferruccio Lamborghini byl ženatý třikrát.

- Jeho pozdější vztahy ovlivnila tragédie, která ukončila jeho první manželství. Jeho první láska a žena Clelia zemřela při porodu syna Tonina

- Přes její smrt se Lamborghini nikdy zcela nepřenesl. Jeho druhé manželství bylo bezdětné, z třetího vzešla dcera Patrizia.

- Tonino založil a vede značku oděvů a doplňků Lamborghini.

Možná zvládneš traktor, ale Ferrari ne

Nadaný mechanik Lamborghini sice postupně vystřídal několik vozů Ferrari, byl s nimi ale neustále nespokojený - do běžného provozu byly podle něj moc hlučné, nelíbil se mu interiér, a nebyl spokojen ani se službami mechaniků značky. K jejich nelibosti každou chvíli přijížděl do Modeny a požadoval různé úpravy. Jeho znechucení ale rostlo, až se rozhodl stěžovat si přímo u velkého šéfa Ferrariho. Zákaznická stížnost přerostla v obří hádku. „Lamborghini na Ferrariho dveře zabouchal s tím, že spojka se kazí příliš rychle, a navrhnul technologické změny, jak tomu předejít,“ píše server Gran Turismo Events.

Je třeba připomenout, že Ferrariho kromě závodění a aut proslavila taktéž jeho nesnášenlivá povaha - byl umíněný a hlavně nesmírně pyšný. Traduje se, že například na své závodníky vyvíjel neustálý psychický nátlak, aby je vyprovokoval k vynikajícím výkonům. Dokonce se říkalo, že právě on byl příčinou, proč se někteří vybourali a zabili - auta měli v pořádku, jeli ale na hraně. „Vznětlivou povahu ovšem měli oba muži,“ podotýká server Motor Web Museum

Když se tedy Ferrari srazil s beraní náturou Lamborghiniho, bylo zaděláno na velký problém. Sám mladší z dvojice v 90. letech v rozhovoru popsal, jak údajně vypadal osudový rozhovor dvou automobilových es. Verzí, co se vlastně odehrálo, koluje ve skutečnosti více, všechny se ale shodují v základních bodech - naštvaný Lamborghini si stěžoval, Ferrari jeho stížnosti odmítl s tím, že je zákazník pouhým výrobcem traktorů. 

close Prvním sériově vyráběným sporťákem značky Ferrari byl od roku 1958 vůz 250 GT Coupé. Právě tento model si pořídil i příští velký konkurent Enza Ferrariho, podnikatel Ferruccio Lamborghini. info Zdroj: Wikimedia Commons, Rex Gray, CC BY 2.0 zoom_in Prvním sériově vyráběným sporťákem značky Ferrari byl od roku 1958 vůz 250 GT Coupé. Právě tento model si pořídil i příští velký konkurent Enza Ferrariho, podnikatel Ferruccio Lamborghini.

V roce 1991 Lamborghini odvyprávěl svou verzi příběhu listu Thoroughbred & Classic Cars. „Rozhodl jsem se promluvit si s Enzem Ferrarim. Musel jsem na něj velmi dlouho čekat. ‚Ferrari, vaše auta jsou odpad!‘ stěžoval jsem si. Šéf byl zuřivý: ‚Lamborghini, možná dokážete řídit traktor, ale nikdy nedokážete správně vést Ferrari,‘ řekl. A v tu chvíli jsem se rozhodl postavit dokonalé auto,“ vzpomínal Lamborghini. 

Více ale koluje jiná verze Ferrariho odpisu Lamborghiniho návrhů. „Mě nechte vyrábět auta a vy zůstaňte u traktorů,“ měl vyslovit Ferrari. 

Podle dalších zdrojů měl zase říct, že Lamborghini neumí řídit sporťáky. „Spojka není problém. Problémem je, že nevíte, jak řídit auta Ferrari a spojku vždy zničíte,“ tradují se Ferrariho slova.

Velcí konkurenci

Tak jako tak, veškerá další komunikace dvou mužů skončila. „Pro Lamborghiniho to bylo obrovské ponížení a urážka. Byl přece také inženýr. Jeho traktory byly nejlepší v Itálii,“ připomíná web Gran Turismo Events. 

Lamborghini začal ve vzteku sám vrtat do svých aut Ferrari. Když se mu povedlo dosáhnout, že jím předělané Ferrari 250 GT dosahuje lepších výkonů, než udává originální výrobce, rozhodl se, že nastal čas stavět vlastní sporťáky.  „K úspěchu mu pomohla jedna klíčová věc - o několik let dříve Ferrari po sporu propustil pět svých předních inženýrů v čele s Carlem Chittim. Ti si založili vlastní firmu na dodávky součástek do sportovních aut, a když je Lamborghini oslovil, byli mu schopni prakticky hned poskytnout, co potřeboval,“ zmiňuje server Gran Turismo Events.

close Podnikatel Ferruccio Lamborghini u modelu svého auta Miuro, který se okamžitě po uvedení na trh stal senzací. Model proslavil Lamborghiniho výrobu aut po celém světě. info Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, volné dílo zoom_in Podnikatel Ferruccio Lamborghini u modelu Miuro, který se okamžitě po uvedení na trh stal senzací. Model proslavil Lamborghiniho výrobu aut po celém světě.

Nová éra jeho kariéry mohla v roce 1963 začít a stal se Ferrariho velkým konkurentem. „Lamborghiniho první vůz 350 GT měl premiéru na autosalonu v Ženevě,“ připomíná server USA Today. Toto auto ještě Ferrariho pozici výrazně neohrozilo, další vůz - model Miura, už ale zapsal značku Lamborghini na mapu světových výrobců aut.

Značky Ferrari a Lamborghini soupeřily o to, kdo milovníkům aut nabídne lepší sporťák. Zajímavé ovšem je, že rivalita zůstala pouze na běžných silnicích. Lamborghini totiž nechtěl, aby se jeho auta používala k závodění, zatímco Ferrari byl na závodních okruzích jako doma.

Jak vznikla loga Ferrari a Lamborghini

- Kůň versus býk, i tak se dá popsat soupeření slavných italských automobilek.

- Symbolem a logem podnikání s auty Enza Ferrariho je vzpínající se hřebec na žlutém pozadí

- Toto logo používal za 1. světové války italský pilot Francesco Baracca. Byl leteckým esem, se 34 potvrzenými sestřely nejlepším italským pilotem 1. světové války, zemřel v boji jako třicetiletý. Vzpínajícího se koně v červené barvě si maloval na všechny své letouny. 

- Logo poskytla Ferrarimu Baraccova rodina po závodě v roce 1923, kdy Ferrari vyhrál první Grand Prix. Aby si pro štěstí na auta maloval černého koně, závodníkovi osobně navrhla letcova matka, hraběnka Paolina Baracca.

- Logo začali používat řidiči ve Ferrariho závodním týmu, později jej převzal Ferrari i pro svá auta.

- Symbolem aut Lamborghini je zlatý býk na černém pozadí

- Býk odkazuje jednak na znamení zvěrokruhu zakladatele automobilky, jednak na jeho vášeň pro býčí zápasy, které ho uchvátily při návštěvě Španělska. 

- Množství modelů aut Lamborghini je také pojmenováno po býčích plemenech či konkrétních býcích nebo lidech z oblasti býčích zápasů - mezi jiným Miura, Urraco, Murcielago a další.

- Oba muži pak koně a býka zvolili mimo jiné proto, že symbolizují odvahu, dominanci a vášeň.

Zdroje: Lamborghini Palm Beach; Continental Auto Sports, History

Odchod velkých šéfů

Pohádkové podnikání Ferrariho i Lamborghiniho ale nakonec skončilo tím, že se oba svých automobilek po problémech vzdali - i když tvrdohlavý Modeňan pouze částečně, na rozdíl od Lamborghiniho, který to se světem motorismu zcela vzdal.

Jako na prvního dopadla krize právě na Ferrariho. Ten se koncem 60. let začal potýkat s finančními problémy, navíc se zpřísnila pravidla (např. stran ekologičnosti) pro sporťáky. Ferrari si musel začít hledat partnera. „Odmítl spojení s Fordem a raději zvolil spolupráci s italským Fiatem, protože tato firma mu umožnila zaměřit se na jeho milovaný závodní tým Ferrari,“ zmiňuje server USA Today. Fiatu prodal poloviční podíl. 

close V době, kdy Ferrari odevzdal výrobu sporťáků pod křídla Fiatu, a začal se plně soustředit pouze na závodní týmy Ferrari, zajišťoval vítězství v závodech Formule 1 mimo jiné legendární Niki Lauda. Na snímku jede ve Ferrari 312T2. info Zdroj: Wikimedia Commons, Lothar Spurzem, CC BY-SA 2.0 zoom_in V době, kdy Ferrari odevzdal výrobu sporťáků pod křídla Fiatu, a začal se plně soustředit pouze na závodní týmy Ferrari, zajišťoval vítězství v závodech Formule 1 mimo jiné legendární Niki Lauda. Na snímku jede ve Ferrari 312T2.

S Ferrarim v čele i nadále závodníci pod jeho jménem vyrývali hlubokou stopu do světa motorismu. Ferrari například najal jako manažera týmu Formule 1 Lucu Cordero di Montezemolo a právě v jeho éře zářil na stupních vítězů třeba Niki Lauda.

Přechod výroby sporťáků pod dohled Fiatu ale rozhodně neznamenal, že by se Ferrari stáhl. „Zůstal své značce oddaný až do smrti. Velmi často osobně dohlížel na vznik modelů aut,“ zmiňuje server USA Today.

Počátkem sedmdesátých let, po první extrémně úspěšné dekádě, se ocitlo v krizi také Lamborghiniho podnikání. V roce 1973 na něj tvrdě dolehla ekonomická a ropná krize, a postupně přivedla na hranici bankrotu jak výrobu traktorů, tak aut. Lamborghini nakonec své značky prodal - od roku 1974 s nimi na rozdíl od svého největšího konkurenta utnul jakékoliv kontakty. 

Po odchodu do důchodu oživil Lamborghini své farmářské kořeny. „Žil na vinici a věnoval se pěstování vína,“ doplňuje server History. Peníze mu přitékaly mimo jiné z podnikání v oblasti výroby klimatizací. Zemřel pět let po smrti Ferrariho, paradoxně v den nedožitých konkurentových narozenin.