Eduard VII. měl zástupy milenek. I díky němu se dal Charles dohromady s Camillou

Moje prababička byla milenkou vašeho pradědečka. Co vy na to? Traduje se, že když se v roce 1970 na zápase v pólu vůbec poprvé setkali britský král Karel III. (tehdy ještě princ Charles) a jeho současná manželka Camilla, mladá žena použila právě tuto větu, aby zaujala princovu pozornost. Ať už jde o výmysl, nebo se Camilla skutečně odhodlala k tomuto odvážnému kousku, obsah slov je pravdivý. Její praprababička Alice Keppelová totiž skutečně byla jednou z početných milenek prapradědečka současného britského panovníka - krále Eduarda VII.

Porodila jsem invalidu, děsila se matka německého císaře. Syn ji nechal izolovat

Svět

Osud tohoto předka Karla III. se v mnohém podobal životnímu příběhu nynějšího britského krále. Nejen že tedy oba nakonec měli milenky ze stejného šlechtického rodu, oba navíc prožili většinu svého života jako následníci britského trůnu. Osud jim totiž přidělil dlouhověké matky - Karlovi III. Alžbětu II., a Eduardovi VII. královnu Viktorii. A stejně jako Karel III. musel o svou životní lásku bojovat s nelibostí své matky, i milostné vztahy Eduarda VII. vytvářely mezi ním a královnou Viktorií velké napětí. V jeho případě to ovšem zašlo až tak daleko, že ho matka dokonce po jistou dobu doslova nenáviděla.

Deník přináší další díl seriálu o osudech potomků královny Viktorie, tentokrát věnovaný příběhu jejího nejstaršího syna.

Okouzlující mladík

Eduard VII. přišel na svět jako princ Albert Eduard v roce 1841. Pro královnu Viktorii a jejího manžele prince Alberta byl v pořadí druhým potomkem, ovšem vzhledem k tomu, že jeho starším sourozencem byla dívka, Albert Eduard se mohl těšit z postavení následníka britského trůnu. Už jako měsíčnímu dítěti mu rodiče udělili titul princ z Walesu.

Spíše než radost mu ale v dětských letech úděl příštího britského krále přinášel starosti. „Královna Viktorie a princ Albert se starali o to, aby vzdělání jejich syna odpovídalo jeho příštímu postavení. Jako sedmiletý začal se striktním vzdělávacím režimem, který vymyslel princ Albert. Následník trůnu byl v důsledku tvrdého přístupu často unavený a vzpurný,“ nastiňuje web britské královské rodiny. 

close info Zdroj: Wikimedia Commons, Franz Xaver Winterhalter, volné dílo zoom_in Britská královna Viktorie s manželem Albertem a jejich společnými dětmi. Zleva princ Alfred, příští král Eduard VII., princezny Alice, Helena a Viktorie.

Na rozdíl od starší sestry, která přísný režim a dny naplněné výukou snášela dobře a v učení vynikala, princ Albert Eduard, jemuž se doma říkalo Bertie, příliš dobrým žákem nebyl a před povinnostmi se snažil unikat, jak to jen šlo. Jak ale dospíval, postupem času si cestu ke vzdělání našel. Učení jej začalo bavit ve chvíli, kdy se vymanil z přísného vzdělávacího režimu nastaveného rodiči, a nastoupil na univerzity v Oxfordu a Cambridge.

Akademikem se ovšem nikdy nestal. Přestože byl inteligentní, brzy se ukázalo, že vyniká zejména svými sociálními schopnostmi - neměl problém okouzlit jakoukoliv společnost, do které se dostal. Když byl vyslán na svou první oficiální zahraniční cestu - konkrétně do Severní Ameriky (Kanady a USA), díky jeho šarmu se povedlo upevnit spojenectví Spojeného království a USA.

Mise: Přijít o panictví

Dál mladý princ zatoužil po vojenské kariéře. K jeho nelibosti však pro něj matka měla jiné plány. Už když mu bylo osmnáct let, i s manželem se rozhodli, že se následník musí oženit. Vhodnou partii hledali na evropských dvorech a nakonec ji našli v Dánsku. Nevěstou se měla stát princezna Alexandra Dánská. Setkání se uskutečnilo v Prusku, kam oficiálně Albert Eduard přijel sledovat vojenské manévry, neoficiálně ale hlavním cílem cesty bylo, aby se potkal se svou příští ženou.

Přestože si mladí lidé byli sympatičtí, po návratu z Pruska se princ místo žádosti o ruku vypravil do Irska na skutečné vojenské manévry, protože jej nadále lákala kariéra v armádě. V Irsku měl ovšem i další "misi". Téměř jednadvacetiletý princ totiž zatoužil po milostném vztahu. A do manželství se kvůli tomu rozhodně hrnout nehodlal. „Jakmile ostatní důstojníci zjistili, že je příští monarcha ještě panic, propašovali do kasáren irskou herečku Nellie Clifdenovou, aby z něj udělala muže,“ píše server British Heritage. 

Královna Viktorie: Na těhotnou panovnici spáchali atentát, unikla o vlásek

Státy mimo EU

Ve společnosti Clifdenové údajně Albert Eduard ke své spokojenosti strávil celé tři dny, jeho milostná eskapáda ovšem neunikla pozornosti jeho rodičů. Když se navíc po návratu domů následník trůnu pustil okamžitě do dalších milostných dobrodružství, a začalo se o něm mluvit jako o playboyovi, který střídá ženy jako ponožky a zajímá se zejména o večírky a alkohol, jeho rodiče toho měli dost. Synovo chování zvláště trápilo jeho otce, prince Alberta.

Zabil si svého otce

Ten se rozhodl za svým nejstarším synem vyrazit do Cambridge a vše mu pořádně vytmavit. Jejich setkání dopadlo tak špatně, že výrazně poznamenalo celý další následníkův život. Princ Albert byl už v čase výjezdu do Cambridge unavený a nemocný, a psychický tlak, který způsobil nepříjemný rozhovor se synem, byl tak obrovský, že po návratu domů musel ulehnout. „O dva týdny později princ zemřel. Královna Viktorie ze smrti svého manžela vinila nejstaršího syna,“ uvádí BBC. 

Pro královnu byla manželova smrt největší životní pohromou. Stáhla se z veřejného života, odmítala nosit jakékoliv jiné šaty než černé, a s vědomím, že jejímu drahému zesnulému manželovi musel opravdu přitížit rozhovor s nezodpovědným synem, začala svého následníka doslova nenávidět. „Už nikdy se na něj nemohu a nebudu dívat bez otřesu,“ napsala královna své nejstarší dceři.

Večírky, nevěry, tajemství. Sestra Alžběty II. Margaret byla nešťastnou rebelkou

Svět

Alberta Eduarda urychleně po otcově smrti vyslala na zahraniční cesty, a ten když se vrátil, aby matku alespoň trochu uklidnil, rychle požádal o ruku princeznu Alexandru Dánskou. Svatba páru se konala v roce 1863. Nakonec ale do Británie mnoho štěstí nepřinesla - spory mezi rodnou zemí nevěsty a Pruskem, které bylo britským spojencem a kde měla Viktorie mnoho příbuzných, v konečném důsledku působilo politické potíže.

close info Zdroj: Wikimedia Commons, John Jabez Edwin Mayal, volné dílo zoom_in Svatební portrét prince Alberta Eduarda, nejstaršího syna královny Viktorie a pozdějšího britského krále Eduarda VII., a princezny Alexandry Dánské.

Oblíbená koupel? V šampaňském a s prostitutkami

Přestože se mezi Albertem Eduardem a jeho manželkou vyvinul přátelský vztah, pokání, které u prince nastalo po otcově smrti, jej rychle přešlo, a už i jako ženatý muž se vrátil k životu playboye. Ke zděšení královny Viktorie princezna Alexandra Dánská výstřelky svého manžela ignorovala a nijak ho v nich neomezovala, a tak si Albert Eduard mohl užívat do sytosti.

Ve viktoriánské době, kdy královna Viktorie diktovala přísnou morálku, se Londýnem brzy začala nést šeptanda, že její syn se chová zcela opačně. „Albert Eduard například často jezdil do Paříže, kde trávil dny v bordelu La Chabanais. Měl v něm údajně dokonce svůj vlastní pokoj, s velkou vanou. Říká se, že prý ji nechával naplňovat šampaňským, a koupal se v něm prostitutkami,“ píše server British Heritage.

Tady odpočívá Alžběta II. Buckinghamský palác zveřejnil snímek náhrobního kamene

Státy mimo EU

Přestože díky zálibě v jídle začal postupem času mít následník trůnu od ideálu hezkého muže trochu daleko, o ženy nikdy neměl nouzi. Pomáhalo mu k tomu nejen jeho postavení, ale také to, že byl oblíbeným a příjemným společníkem, a navíc si liboval v módě. Některé zdroje tvrdí, že právě on spopularizoval přeložený límeček u košile, látku tvíd či klobouk homburg (pokrývku hlavy v tomto stylu pak nosíval například Winston Churchill). Proslavil také nošení smokingu k večeři, přičemž smokingem nahradil do té doby vyžadovaný frak.

Jako o následníka britského trůnu a navíc módní ikonu se o něj ženy doslova praly. „Prostitutky, herečky, aristokratky, členky vysoké společnosti. Ty všechny se střídaly v Bertieho posteli, díky čemuž se stávaly slavnými jako milenky prince z Walesu. Mezi zástupem jeho milenek nechyběly například herečka Lillie Langtry či francouzská bisexuální diva Sarah Bernhardtová,“ konstatuje server USA Today. 

close info Zdroj: Wikimedia Commons, Martin van Meytes, volné dílo zoom_in Francouzská herečka Sarah Bernhardtová byla jednou z milenek krále Eduarda VII.

Matčin trest

Díky tomu, že princova manželka Alexandra mužovy úlety velkoryse tolerovala a navíc byli přáteli, kteří stejnou měrou měli rádi svých pět společných potomků, manželství páru bylo navzdory Bertieho výstřelkům šťastné. Jeho pokračující milostné eskapády i životní styl naplněný lovem, večírky a alkoholem, ale nadále způsobovaly rozkol mezi princem a královnou Viktorií, která mu nadále nedokázala odpustit, že přispěl k předčasné smrti svého otce.

Celá situace zašla tak daleko, že Viktorie odmítala svého syna informovat o státních záležitostech bez ohledu na to, že byl následníkem trůnu. „Po dobu vlády matky princ vykonával společenské povinnosti, ovšem až do roku 1898 byl vyloučen ze státních záležitostí,“ uvádí web britské královské rodiny.

Británie má nového krále, Charlese III. Jaké změny čekají zemi po smrti Alžběty

Státy mimo EU

Viktorie například svému synovi odmítala dávat přístup k vládním dokumentům, a princ tak musel získávat informace o dění v parlamentu pokoutně. „Při veřejných vystoupeních pak Viktorie zakazovala synovi vystupovat s projevy. Svému privátnímu sekretářovi o něm říkala, že je příliš líný a nedokáže být diskrétní,“ uvádí server British Heritage.

Vše ještě zhoršilo, když se další princovou milenkou stala Lady Harriet Mordauntová, manželka Sira Charlese Mordaunta, člena britského parlamentu. Ten se o poměru své ženy poměrně brzy dozvěděl a princi zakázal vstup na své panství. „Albert tam přesto docházel kdykoliv byl sir Charles pryč. Podváděný manžel se ovšem jednou vrátil domů dříve, a načapal prince se svou ženou v posteli,“ zmiňuje server British Heritage.

Sir Charles následně vyhrožoval, že při rozvodovém soudu vše popíše veřejně, což by pro královskou rodinu znamenalo obrovskou krizi. Nakonec to sice neudělal, pro vztah královny Viktorie a jejího syna to ale znamenalo další odcizení.

Největší bolest

Přes omezení své matky bonviván Albert Eduard žil spokojený život. Jeho postavení prince z Walesu mu umožňovalo být oblíbeným mecenášem a patronem vědy a umění, a díky svým společenským dovednostem i jeho další oficiální cesty do zahraničí - například ta do Indie - končily velkým úspěchem.

Starosti mu nedělaly ani zdravotní potíže, které postupně jeho nezřízený životní styl začal přinášet. Tu nejhorší životní bolest nakonec zažil kvůli něčemu jinému - konkrétně kvůli smrti svých dvou synů.

Večírky, nevěry, tajemství. Sestra Alžběty II. Margaret byla nešťastnou rebelkou

Svět

V roce 1871 zemřel jen čtyřiadvacet hodin po narození jeho syn Alexander John. Alberta Eduarda jeho smrt zničila, a podle různých pramenů trval na tom, že mrtvé nemluvně sám uloží do rakve, přičemž nedokázal zadržet slzy, které mu stékaly po tváři.

Ještě hůře pak snášel, když v roce 1892 přišel o svého nejstaršího syna. Osmadvacetiletý Albert Viktor, který se měl jednou po své babičce a otci stát dalším britským králem, podlehl chřipce jen pár týdnů poté, co se zasnoubil s princeznou Mary z Tecku. Prince Alberta Eduarda jeho smrt zcela zničila. „Vyměnil bych svůj život za jeho, protože ten můj nemá žádnou cenu,“ měl po jeho smrti říct Albert Eduard královně Viktorii.

close info Zdroj: Wikimedia Commons, W. & D. Downey - Royal Collection RCIN 2300313, volné dílo zoom_in Nejstarší syn krále Eduarda VII., Albert Viktor. Původně se tento muž měl stát britským králem, zemřel ale už v mládí, což jeho otce hluboce zasáhlo.

Řada pro královy speciální dámy

V roce 1898 vzala královna Viktorie svého nejstaršího syna konečně na milost a začala s ním sdílet státní povinnosti. O tři roky později zemřela a princ Albert Eduard se ve svých skoro šedesáti letech stal králem Eduardem VII.

Mimochodem, na jeho životním stylu to nic nezměnilo - krátce před nástupem na trůn si začal s o třicet let mladší Alice Keppelovou, už zmíněnou praprababičkou Camilly Parker-Bowlesové. Poměr s ní udržoval až do své smrti a Alice se o tom nijak netajila. Minimálně její rodina se dočkala i pikantních podrobností. „Nejdříve se uklonit a pak skočit do postele,“ vyjádřila se šlechtična o své roli královy milenky.

O své "přítelkyně" se mimochodem Eduard VII. dovedl vždy dobře postarat. „Když se konala jeho korunace, ve Westminsterském opatství byla dokonce vyhrazena jedna řada pro "královy speciální dámy",“ uvádí server USA Today.

Pokrokový král

Jako panovník byl Eduard VII. oblíbený a přispěl k tomu, že počátkem 20. století bylo Spojené království bohatou a prosperující zemí. „Za jeho vlády se monarchií, která začala strádat v době, kdy Viktorie truchlila za svým manželem, podařilo vrátit lesk. Pokračoval ve svých cestách po Evropě. Jeho šťastně formulované projevy například při státní návštěvě Paříže pomohly vydláždit získáním popularity mezi Francouzy cestu pro další britsko-francouzské spojenectví a zejména Srdeční dohodu (ta pomohla odvrátit hrozící válku dvou koloniálních mocností, pozn. red.),“ nastiňuje encyklopedie Britannica. 

Eduardův postoj také přispěl k tomu, že Británie byla v 1. světové válce (které se ovšem král už nedožil), vítěznou mocností. „Jeho podpora velkých vojenských reforem státního tajemníka pro válku Richarda Burdona (později vikomta) Haldana, stejně jako námořní reformy Prvního námořního lorda Sira Johna Fishera, přispěly k odvrácení britské nepřipravenosti, když začala první světová válka,“ vysvětluje Britannica. Díky těmto reformám měla totiž Británie moderní vojsko i námořnictvo.

Z Charlese je král Karel III. Provází ho kontroverze, zdobí láska k přírodě

Státy mimo EU

V roce 1909 byl ovšem Eduard VII. vtažen do ústavní krize. „Způsobilo ji odmítnutí přijetí rozpočtu navrženého liberální vládou konzervativní většinou ve Sněmovně lordů,“ uvádí web britské královské rodiny. Návrh rozpočtu obsahoval daňová opatření směřující k přerozdělení bohatství, a ani jedna ze stran nemínila ustoupit.

Ústavní krize ještě dál podkopala královo zdraví, které bylo vzhledem k jeho životnímu stylu narušené. Kromě záliby v milenkách si Eduard VII. i ve stáří liboval v těžkých a nezdravých jídlech, alkoholu a kouření, což mu postupně způsobovalo stále více problémů (už jeho korunovace musela být odložena kvůli zánětu slepého střeva).

close info Zdroj: Wikimedia Commons, W. & D. Downey, volné dílo zoom_in Poslední fotografie britského krále Eduarda VII.

V květnu 1910 byl už jeho stav velmi špatný. Eduard VII. utrpěl několik infarktů. Přesto odmítl ulehnout a pokoušel se pracovat. Šestého května 1910 mu jeho syn (pozdější král Jiří V.) oznámil, že jeho kůň vyhrál závod. „Ano, slyšel jsem o tom. Jsem velmi potěšen,“ odpověděl Eduard VII. Pak ztratil vědomí, a už se neprobral.

Jeho pohřeb byl do té doby největší podobnou událostí, jakou Británie zažila. V pohřebním průvodu za rakví kráčeli nejen Eduardovi příbuzní, ale také jeho nejoblíbenější pes. Do dějin se navzdory své pouhých deset let trvající vládě (a dřívějším pochybnostem královny Viktorie o jeho schopnostech) zapsal jako oblíbený a schopný panovník.