Čína tvrdí muziku. Zavádí nový systém sledování cizinců

Jako první na specifický kontrakt upozornil čínský spolupracovník agentury Reuters. Ten si při procházení webu che-nanského bezpečnostního odboru všiml nabídky z 29. července. Jednalo se o výběrové řízení na „sledovací systém podezřelých“. V čínském slova smyslu tedy zahraničních novinářů a studentů.

Zakázku v hodnotě pěti milionů jüanů (asi 18 milionů korun) získala čínská technologická společnost Neusoft z města Šen-jang. Na instalaci dostala dva měsíce. Reuters nemohl při publikaci svého článku potvrdit, zda systém již běží. Neusoft, ač bombardován konkrétními otázkami ze strany agentury, mlčí jako hrob. Stejně tak che-nanští úředníci a čínské ministerstvo zahraničních věcí.

Napětí sílí. Posíláte na východní Ukrajinu tanky, obvinil Kyjev Moskvu

Podle 200stránkové zadávací dokumentace má být systém schopen vytvářet profily sledovaných s využitím tří tisíc sledovacích kamer instalovaných po celé provincii. Ty budou napojeny na regionální a národní databáze. Stejně jako ve zbytku Číny i v provincii Che-nan jsou již běžně monitorovány mobilní sítě, implementace pokročilých technologií rozpoznávání obličejů je ve vysoké fázi rozpracovanosti.

Sledovaní novináři budou podle informací agentury rozřazeni do tří kategorií podle míry tzv. rizikovosti. Reportéři považovaní za nejnebezpečnější budou v červené, oranžová bude pro ty méně rizikové, ale přesto raději pravidelně sledované. Zelená kategorie semaforu bude patřit pro žurnalisty podle úřadů neškodné. Místní bezpečnostní orgány budou systémem okamžitě informovány, když se novinář nejvyšší kategorie přihlásí v hotelu, koupí si jízdenku na vlak nebo letenku, nebo jen vstoupí do Che-nanu.

Čínský projekt přezkoumala americká společnost IPVM, specializující se na analýzu moderních sledovacích technik. Projekt je podle ní bezprecedentní, protože výslovně uvádí novináře jako cíl sledování a specifikuje postupy, které umožňují jejich lokalizaci, zadržení nebo deportaci.

Zaměření na studenty i ženy

Kromě novinářů je projekt zaměřen i na zahraniční studenty. I ti byli rozděleni do sledovacích skupin na: vynikající studenty, klíčové osobnosti, labilní jedince ad. I u studentů byly použity výše uvedené bezpečnostní kategorie. Zařazení do nich má podle požadavků tendru vycházet z „neustálého pozorování studentů, jejich výsledků při zkouškách, země původu i jejich aktuálního chování.“ Úřady zde počítají i se spoluprací s jednotlivými vysokými školami, které mají samy hlásit problematické studenty.

V zadávací dokumentaci byly kromě novinářů a studentů zmíněny také „ženy ze sousedních zemí bez práva pobytu.“ Podle agentury Reuters není zcela jasné, proč mají být sledovány i nově příchozí, mimo jiné z chudých zemí jihovýchodní Asie, Kambodže, Vietnamu a Laosu. Většina z nich přijíždí do Číny za prací, ale někdy i za sňatkem. V Číně se rodí více chlapců než dívek a po nevěstách je zde velká poptávka.

Po spuštění má nový sledovací systém obsluhovat dva tisíce policistů a úředníků.

Soud v USA řeší zákon zakazující potraty. Do ulic vyšli příznivci i odpůrci

Z nabídky nevyplývají důvody, proč chce vedení Che-nanu tak radikálně zpřísnit dohled nad cizinci. V každém případě se tento požadavek na webu bezpečnostního odboru objevil krátce po červencových katastrofálních povodních na Žluté řece, které provincii fatálně zasáhly.

Drama dvanáctimilionové metropole Čeng-čou, kde za tři dny napršelo tolik, jako jindy za celý měsíc, přilákalo zpravodajské štáby BBC, AFP a řady dalších mezinárodních médií. Novináři informovali o zatopeném metru, ulicích proměněných v dravé řeky a stovkách obětí. Číňané se urazili. Byli hrdí na mobilizaci společnosti tváří v tvář katastrofě, ovšem propaganda je dokázala přesvědčit, že Západ jejich zemi pomlouvá. Sociální sítí Weibo, čínským Twitterem, se šířila otevřená nenávist vůči cizincům.

Další z důkazů

Mezinárodní novinářské organizace považují zaváděný nový systém za další důkaz zvyšující se kontroly médií v komunistické zemi za vlády čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Ten převzal moc v roce 2012 a od té doby se zpřísnila cenzura na čínském internetu, indoktrinace na univerzitách a zhoršily se i vztahy s USA.

Demokracie musí držet při sobě proti autoritářství, prohlásil na summitu Biden

Již v únoru Klub zahraničních korespondentů v Číně (FCCC) vydal zprávu, ve které uvedl, že čínské úřady omezují práci zahraničních médií. Odmítají jim vydávat akreditace, zastrašují je a zneužívají protipandemická opatření, napsal polský deník Gazeta Wyborcza.

Čínské ministerstvo zahraničních věcí, které dohlíží na činnost zahraničních médií v zemi, označilo zprávu FCCC za „nepodloženou.“ Ujistilo, že „Čína vždy vítá novináře z celého světa, pokud dodržují čínské zákony.“ „Nesouhlasíme pouze s šířením předsudků vůči Číně a lží ve jménu svobody tisku,“ uvedl tehdy mluvčí čínské diplomacie.