Petržalka. Obří, víc než stotisícové, sídliště je dodnes jiné město než zbytek slovenské metropole, který leží na druhé straně Dunaje. Už před dvaceti roky tu mělo být metro. Začalo se dokonce stavět. Ale vláda komunistů, kteří tohle největší sídliště v Československu u Bratislavy postavili, skončila příliš brzy. Dalších třicet let tu byly jen obří kusy betonu z prvních rozestavěných částí metra, jehož páteřní linka měla od konce minulého století spojovat střed Bratislavy s Petržalkou. Městem, kde byly naplánovány byty pro 150 tisíc lidí.

Česko-slovenské vztahy zažívají krizi. Mohou za to mimo jiné odlišné názory související s válkou na Ukrajině či covidovou pandemií:

Dnes se na trase bratislavského metra konečně zase staví. Místo metra na jeho původní trase bude ale jezdit povrchová tramvaj. Hotovo mělo být už loni, bude však zázrak, když se to podaří do příštího roku.

Vzhledem k tomu, že ani ve všední den nebyla na stavbě, která je hotová tak ze dvou třetin, ani noha, místní pochybují, jak to celé skončí. „Otravuje nás to tu a vůbec se to nehýbe kupředu. Jako by to bylo zakleté,“ říká mi paní Monika, která venčí u nehotové tratě svého psa. „Chodíme tudy do lesoparku a k jezeru a už měsíce se tu musíme brodit staveništěm,“ říká naštvaně šedesátnice.

„Vůbec nevím, jestli půjdu k volbám. Máme jiné starosti - drahotu, lékaře. Nechci se o politice, o válce ani bavit,“ dodává.

Petržalka volí jinak

U každých voleb za posledních třicet let se vždy říká, že Bratislava volí jinak než zbytek Slovenska. Je na tom něco pravdy, v parlamentních volbách tu zvítězilo opoziční Progresivní Slovensko. Jenže hned při druhém pohledu zjistíte, že to není zdaleka tak, že by prozápadní opozice Bratislavu nějak jasně ovládla. Ano, v centru města, kde žije nejbohatší část Bratislavanů, opoziční progresivci a liberální Svoboda a Solidarita získali loni v parlamentních volbách společně jasnou většinu hlasů.

V Petržalce to ale zdaleka neplatí. Tam dostalo Progresivní Slovensko třicet procent hlasů, na druhém místě se s téměř dvaceti procenty umístil Směr premiéra Roberta Fica a výrazně tu bodoval i koaliční Hlas předsedy parlamentu Petera Pellegriniho, favorita průzkumů před sobotním prvním kolem prezidentských voleb.

Středopravicové strany sice mají díky v Petržalce velmi široké koalici pro komunální volby poslední roky starostu, ale v minulosti vládl na radnici této městské části i zástupce Směru, bývalý ministr školství Milan Ftáčnik. Petržalka je totiž jiná. Paneláková, chudší, zanedbanější, plná lidí z jiných částí Slovenska, kteří tu musí platit vysoké pronájmy, dnes nějakých šest set euro. V devadesátých letech zde bylo plno zločinu, vybuchovala tu auta s mafiány, vraždilo se za bílého ne. To už je sice pryč, ale skutečnost, že Petržalka je stále taková Bratislava druhé kategorie, platí dodnes.

Po obecních volbách v roce 2022 má romského starostu už 52 obcí na Slovensku. Velká část z nich na Spiši:

„Je to tu rozdělené tak půl na půl,“ říká mi třicátnice Katarína. „Hodně lidí tu chce volit Pellegriniho, aby byl v politice konečně klid. Na druhou stranu si ale mnoho mých známých myslí, že by nebylo dobré, aby vláda mělo v rukou všechny posty a chtějí Korčoka,“ dodává.

Spokojení hlasují pro Korčoka

Ivan Korčok, přestože se stejně jako Pellegrini narodil v Banské Bystrici, se pokládá za obyvatele hlavního města. V Bratislavě má byt a chatu, nebo spíš dům u jezera pár kilometrů od Bratislavy vzdáleného oblíbeného letoviska Senec. V průzkumech šlape Korčok Pellegrinimu na paty, hrají pro něj i velké protivládní demonstrace v Bratislavě a dalších velkých městech Slovenska. Korčok ale potřebuje zmobilizovat co nejvíc svých voličů, aby přišli volit. Hlavně v druhém kole za čtrnáct dní, do kterého by se podle všech předvolebních průzkumů měl lehce dostat.

close Petržalka. Obří, víc než stotisícové bratislavské sídliště je dodnes jiné město než zbytek slovenské metropole info Zdroj: Deník/Luboš Palata zoom_in

Jenže právě Petržalka ukazuje, že to nemusí být lehké. Potkáte tu na jednu stranu mnoho voličů Korčoka i současné opozice, kteří říkají, že „doufají v zázrak“ a vítězství opozičního kandidáta alespoň v prezidentských volbách. Ale často narazíte i na jeho odpůrce. „Korčok byl přece v minulé vládě s Igorem Matovičem. Ta zvorala, na co sáhla. Nebudu ho volit ani náhodou,“ říká padesátník Milan. „A tady na Petržalce je vidět, jak progresivci nejsou schopni vládnout ani v Bratislavě,“ konstatuje.

Přestože Petržalka, původně v šedesátých letech navržená jako architektonicky moderní město na vodě, byla postavena jako obří a dost odpudivé panelákové sídliště, místní tu jsou docela spokojeni. Většina domů má nová okna a omítky, je tu poměrně dost zeleně a v nejhezčí části jsou i slepá ramena Dunaje, lužní lesy a písková jezera ke koupání. V pěkném jarním odpoledni je tu otevřeno mnoho malých kaváren a restaurací, na březích na trávě polehávají rodinky s dětmi a první odvážlivci se dokonce už i koupou.

Prešov je sice oproti východu Prešovského kraje stále bohaté město, ale člověk má pocit, že se tu svět zastavil někdy v druhé polovině devadesátých let:

„Není to žádná krása, ale žije se tu dobře. Jenom ta doprava do centra je pořád problém, mnohé autobusy nejedou přímo a musí se přestupovat. A autem se dostat nedá, protože mosty jsou ve špičkách ucpané a není parkování,“ konstatuje čtyřicetiletá Zuzana. Podobně jako mnoho jiných spokojených obyvatel Petržalky chce volit Korčoka.

Ti naštvaní zase většinou Pellegriniho, někteří dokonce otevřeně proruského Štefana Harabina. Mnohdy z velmi absurdních důvodů. „Harabin říká, že celý covid je výmysl, a já si to myslím taky. Vy máte vakcínu?“ ptá se mě penzista v jednom ze stánků s občerstvením u jezera. Když přisvědčím, že dokonce čtyři dávky, věští mi chmurnou budoucnost. „Čtyři dávky? Tak to umřete nejpozději do čtyř let.“ Usměju se a řeknu si v duchu, že si dojdu pro jistotu i pro pátou. A pak každý rok znovu. A podle této logiky slovenské „dezinfoscény“ neumřu nikdy.

Ivan Korčok (59)

Rodák z Banské Bystrice, kariérní diplomat, vystudovaný ekonom.

V diplomacii působí od vzniku Slovenské republiky. Byl velvyslancem v Německu, při Evropské unii i ve Spojených státech, byl státním tajemníkem ministerstva zahraničí a nakonec za Igora Matoviče a jeho garnitury ministrem zahraničí.

close Ivan Korčok info Zdroj: Profimedia zoom_in Ivan Korčok Kandidaturu na prezidenta oznámil až poté, co se současná prezidentka Zuzana Čaputová rozhodla nekandidovat. Do voleb šel jako nezávislý kandidát bez stranické podpory, s heslem „Sloužím lidem, ne politikům“. Postupně se stal jednoznačně nejsilnějším kandidátem sil, které se vymezují proti vládě premiéra Roberta Fica. Korčokův postoj k opozici je však velmi zdrženlivý, až na výjimky se například nezúčastňoval ani opozičních demonstrací. Vystupuje jednoznačně prozápadně, ale i on vyloučil, že by někdy souhlasil s vysláním slovenských vojáků na pomoc Ukrajině. Podle průzkumů by se měl lehce dostat do druhého kola, v něm ale na předsedu vládního Hlasu Petera Pellegriniho ztrácí.

Je ženatý, má byt v Bratislavě, ale víc bydlí v rekreačním domě u Seneckých jezer za městem.