Kliknutím zvětšíteKdyž si zadáte na Facebooku „výplata na ruku“, vyskočí vám desítky nabídek práce zejména na stavbě, při vyklízení objektů, na úklid, do kuchyně, nebo pro servírky a číšníky. „Výplata každý den po směně na ruku“ bývá častou položkou takové nabídky. Když napíšete do vyhledávače „výplata na ruku“, vyskočí vám přes sto tisíc výsledků, nabídek i poptávek, nejčastěji zmiňují „peníze ihned na ruku, výplata denně“.
Na takovéto nabídky často slyší lidé v exekuci, protože když si nechávají posílat klasickou výplatu na účet, většinu peněz si od dlužníka vezme exekutor, zbude mu jen tzv. nezabavitelné minimum pro zajištění jeho základních životních potřeb. Někdo zase má rád peníze na ruku, protože si vydělá více a často nemusí čekat celý měsíc. Popřípadě si po dohodě se zaměstnavatelem nechává vyplácet minimální mzdu a zbytek jde bokem na ruku.
Podle projektu Neviditelní, který upozorňuje na společenské skupiny propadající sociálním systémem, je lidí, kteří v Česku pracují ve stínové, nebo též šedé, ekonomice minimálně 214 tisíc, reálné odhady ale mluví o více než půl milionu. Jedná se o časovanou bombu, o skupinu budoucích chudých, která nebude na stáří zaopatřena, pakliže si neukládá peníze stranou.
Nezdaněné příjmy vypadají výhodně. Zdání klame
Vypadá to na samé výhody pro obě strany: zaměstnavatel platí za zaměstnance nižší odvody, pracující si více vydělá. Ale takové nepřiznané a nezdaněné příjmy jsou jednak nelegální. Obě strany tím porušují daňové zákony a hrozí jim postihy, včetně vysokých pokut či nutnost dorovnat dlužné částky na sociálním či zdravotním pojištění. Kromě toho tito lidé nepřispívají do veřejných peněz, nicméně používají mnohé, co je z nich hrazeno – od zdravotnictví, úřadů či škol po silnice, železnice, parky či hřiště. I to jim může připadat výhodné.
V seriálu Neviditelní spojila redakce Deníku.cz síly se stejnojmenným projektem, který se snaží upozornit na různé skupiny Čechů, propadávajících systémem veřejné pomoci, a zlepšit jejich situaci. Je jich 1,3 milionu a jsou pro systém zkrátka neviditelní. Druhý díl se věnuje lidem ze stínové ekonomiky.
Nicméně tato „jízda sociálním systémem načerno“ je dříve nebo později dožene. Když onemocní nebo se zraní, když o práci přijdou nebo když si budou chtít vzít u banky hypotéku a nebude moci prokázat dostatečný příjem. Na velké problémy narazí, i když berou minimální mzdu a zbytek dostávají na ruku. Z výše platu se totiž vypočítávají například nemocenská či mateřská, podpora v nezaměstnanosti, ale především důchod. Lidí, kteří sice celý život tvrdě pracovali, ale většinou se nechávali zaměstnávat v šedé ekonomice, se pak diví, že mají tak nízký důchod, popřípadě na něj nemají vůbec nárok.
Ministerstvo práce a sociálních věcí před časem na svých facebookových stránkách uvedlo, že mezi lidmi panuje populární mýtus o tom, že lidé, kteří nepracují, dostanou průměrný starobní důchod. „Není to pravda. Abyste měli nárok na starobní důchod, musíte splnit určité požadavky. Lidé, kteří nepracují, případně pracují, ale peníze dostávají tzv. na ruku, nedostanou ve stáří důchod,“ upozornilo. Nárok na starobní důchod nemá automaticky ten, kdo dosáhnul důchodového věku, ale zároveň také musel získat potřebnou dobu pojištění,“ připomnělo.
„Tito lidé si vůbec neuvědomují dopady takového jednání. I krátkodobá účast ve stínové ekonomice mívá pro člověka celoživotní následky, horší přístup ke zdravotnickému systému a systému sociálního zabezpečení. Mají také mizivou šanci na získání úvěru například na bydlení a musí se spokojit s minimálním starobním důchodem,“ potvrdil ekonom Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz. Jelikož se ale mnoho z těchto dopadů ukazuje až s odstupem času, lidé je nevnímají jako riziko.
Ve stínové ekonomice nicméně působí i lidé, kteří nemají jinou alternativu. Stínová ekonomika pro něj není nástrojem, ale řešením bezvýchodné situace. Leckdy zkrátka nemůže sehnat klasické stále zaměstnání s řádnou smlouvou, a tak střídá brigády s nezdaněným příjmem na ruku, protože mu zaměstnavatel nic lepšího nenabídne.
Předseda správní rady Spotřebitelského fóra Kryštof Kruliš upozornil, že v sektorech jako pohostinství, stavebnictví, maloobchod, ale často i oblast IT jsou určité praktiky natolik rozšířené a zažité, že uchazeč o práci v zásadě ani nemá příliš možnost volby. „Práci v rámci klasického pracovního poměru podstatná část firem v těchto odvětvích vůbec nenabízí,“ zdůraznil. Uvedl také, že hranice stínové ekonomiky jsou navíc velice nezřetelné. „Záleží třeba na právním výkladu, jako co a za jakých podmínek lze vykonávat coby osoba samostatně výdělečně činná – subdodavatel a co již má být v rámci pracovního poměru.“
Podle něj proto bývá často velkou otázkou, jestli již jde o obcházení předpisů o pracovním právu, nebo ne.
Digitalizovat transakce a být zodpovědný
Potírání formou represe a hrozbou vysokých pokut, kterou stát proti stínové ekonomice nasazuje, většinou podle Kruliše nefunguje. Vyšetřování, dokazování nebo i samotná právní kvalifikace bývají v takových případech složité. „Právní předpisy jsou natolik komplexní, a tak často se mění, že zásadní problémem s jejich obsáhnutím mají i státní úředníci, natož běžní občané. Nejlepší cestou tak bývá zjednodušení a přenastavení systému tak, aby nedodržování předpisů nebylo v praxi možné a lidé neměli k jejich porušování vůbec motivaci,“ sdělil.
Jako velmi efektivní cestu vidí postupný růst digitalizace plateb. Z praxe je dle jeho slov zřejmé, že transakce s digitální stopou se lidé většinou nesnaží zatajit. „Pokud by stát digitalizaci využil a zjednodušil zároveň výrazně plnění povinností občanům, podstatná část motivace k působení ve stínové ekonomice by odpadla,“ doporučil Kryštof Kruliš. Státy s pokročilou digitalizací jako například Estonsko dokázali touto cestou výrazně snížit objem peněz v šedé ekonomice. „Většina transakcí se odehraje elektronicky a stát vám na konci roku daňové a další přiznání zašle předvyplněné se všemi údaji a na vás je v ideálním případě už jen jeho potvrzení,“ popsal.
Experti z projektu Neviditelní radí ze stínové ekonomiky co nejdříve odejít. Buď se snažit dohodnout se zaměstnavatelem na řádné smlouvě a legálních příjmech, popřípadě změnit zaměstnání. I za cenu dlouhého dojíždění, přestěhování nebo rekvalifikačních kurzů. Apelují také na firmy, aby se přeorientovali na legální ekonomiku, což je jediný dlouhodobě udržitelný byznys model. Vytvářet tlak by měly i na další společnosti ve svém dodavatelsko-odběratelském řetězci a kultivovat prostředí ve svém odvětví. Státu mimo jiné doporučují podpořit daňovou amnestii: Vyslané sdělení „pokud vše oficiálně přiznáte a napravíte, nebude vám hrozit žádný postih za provinění v historii“ by mohlo přimět firmy k přesunu do legální ekonomiky.
Podle ekonoma Aleš Roda, šéfa Centra ekonomických a tržních analýz, by pomohlo i více dbát na větší finanční gramotnost občanů, aby si dokázali vypočítat, že nepřiznané příjmy se jim ve výsledku nevyplatí. Stát by měl také zodpovědněji nakládat s veřejnými financemi. Neefektivní mrhání těmito prostředky je jedním z důvodů, který lidi zrazuje od poctivého přiznávání příjmů. „Daňový patriotismus jako v severských zemích v Česku zkrátka nefunguje. Seveřané platí vysoké daně, ale ztotožňují se s tím, jak stát s vybranými prostředky nakládá a mají v něj důvěru, že jejich odevzdané peníze nezneužije,“ konstatoval Rod.
Česku tak celkem nepozorovaně vyrůstá skupina budoucích chudých, která nedosáhne na důchod, nebo jen na velmi nízký. Jak navíc upozornil ekonom Filip Pertold z think tanku Idea a člen Národní ekonomické rady vlády, kolem šedesáti až sedmdesáti procent nízkopříjmových důchodců jsou dnes někdejší osoby samostatně výdělečně činné, kteří platili jen minimální odvody sociálního a zdravotního pojištění. I oni jsou tedy skrytými současnými či budoucími chudými, pakliže si zodpovědně nespořili.
„Osoby samostatně výdělečně činné mají obecně nízké vyměřovací základy. Pokud je navíc zisk nižší, než odpovídá výpočtu minima na odvodech, tak platí ono minimum. Důchodový systém oproti tomu bere všechny jednotlivce s nízkým vyměřovacím základem jako nízkopříjmové a výrazně jim navyšuje náhradový poměr oproti předchozím příjmům,“ vysvětlil Pertold zvláštní situaci těchto osob.
13
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
