Na rozdíl od domácností neexistuje pro instituce typu nemocnic institut dodavatele poslední instance. Asi 40 příspěvkových organizací ministerstva zdravotnictví má smlouvy na energie jen do konce roku.

„Ministerstvo hospodářství musí navrhnout, jakým modelem bude energie od distributorů nemocnicím poskytována,“ uvedl Válek. Vláda podle něj o tom v současné době intenzivně debatuje. „Uvědomuju si svůj úkol zajistit, aby zdravotnická zařízení měla smlouvy, nějakým z těch mechanismů. A dělat maximum pro to, aby výše těch zálohových plateb byla co nejnižší,“ dodal.

Podle Válka není možné nemocnicím poslat prostřednictvím veřejného zdravotního pojištění vyšší částku, aby měly na zvýšené zálohy na energie. Nemocnice jsou tímto mechanismem placené za vykázanou péči, které by musely odvést víc. S bývalým ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou (za ANO) se shodli, že jednou z možností jsou přímé dotace na energie.

Částečně by to podle Válka mohla pokrýt kompenzační vyhláška. „Počítáme, že nárůst do zdravotnictví bude výrazně vyšší než nabídky v dohodovacím řízení,“ uvedl Válek. V dohodovacím řízení se snaží dohodnout o rozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění na následující rok přímo zdravotní pojišťovny se zástupci jednotlivých segmentů zdravotní péče. Ministerstvo zasahuje jen u těch, kde k dohodě nedojde.

Energická náročnost zařízení se liší 

Spolu s kompenzačním zákonem je podle něj ministerstvo připravuje a v září by měl jít návrh do Sněmovny. Podle Válka by mohla dohodnutý meziroční nárůst úhrad zvýšit z průměrných čtyř procent na možná dvojnásobek. Je ale podle něj třeba zohledňovat, že energetická náročnost různých zdravotnických zařízení se liší.

Prymula je v současné době ředitelem nemocnice v Říčanech, který spadá do sítě AGEL miliardáře Tomáše Chrenka. Jejich síť má podle něj zálohy na energie asi čtyřikrát až pětkrát vyšší než letos.

Ministerstvu zdravotnictví do letošního roku dodávala energie firma Veolia Komodity. Částka zhruba 470 milionů korun za rok vzešla z nákupu na Českomoravské komoditní burzy, ministerstvo plánovalo odebrat zhruba 270 gigawatthodin.

Válek také upřesnil, kolik by podle aktuálních ekonomických predikcí měl být výběr pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Pro letošní rok se počítá nově s 431 miliardami korun, v roce 2023 s 464 miliardami. Saldo systému bude na konci letošního roku devět miliard korun, na konci příštího šest miliard korun. Zdravotní pojišťovny v současné době mají zůstatky 60 miliard korun, v konci roku Válek očekává 42 miliard a na konci příštího jim bude zbývat ještě zhruba 36 až 37 miliard.