Zatímco výrazné tromby se v historii České republiky, Československa a českých zemí podle serveru Tornáda-cz vyskytují poměrně často a lze je počítat na desítky, skutečně ničivá tornáda jsou výjimečná.

Ty dosud nejsilnější dosahovaly pomezí stupňů F2 až F3, což je přibližně střed stupnice ničivosti tornád. Mnoho ze zaznamenaných vzdušných vírů se naštěstí rovněž vyřádilo v lesích či polích, díky čemu o nich mnozí lidé ani nevěděli.

Bouří poničená vinice v Mikulčicích
Vinaři mají škody za stovky milionů za sklepy i techniku, zemřel známý pěstitel

Ne vždy ale mají obyvatelé vesnic a měst takové štěstí. Deník přináší přehled nejhorších tornád v historií českého území, které zasáhly lidská obydlí.

Krnov, 2013

Tornádo o síle F2 se prohnalo Krnovem na Bruntálsku v roce 2013. Rozsah škod na lidských obydlích naštěstí nebyl velký, protože tornádo se většinově vyřádilo na polích a v lese. „V místní části Kostelec bylo zaznamenáno poškození téměř 40 domů a dle informací v regionálním tisku bylo asi 8 lidí lehce zraněno," uvádí server Tornáda-cz.

Pardubice, 2011

Poničilo domy, bralo s sebou střechy, kácelo ploty, lámalo stromy a demolovalo auta. Před deseti lety se tornádo prohnalo i Pardubicemi. „Spatřil jsem ho ve chvíli, kdy se zakouslo do střechy a začalo ji rolovat. Velké kusy plechu a izolace se pomalu vznášely a kroužily ve spirále. Poté na chvíli zmizely v mraku a padaly různě na zem,” nastínil tehdy děsivý obraz Radek Řezák, kterého tornádo zastihlo v práci.

Když živelná pohroma přišla, psal se navečer 21. června 2011. Nejvíce se živel projevil v pardubické části Staré Čívice. Vítr v několikasetmetrovém pruhu dlouhém dva kilometry bral vše, co mu stálo v cestě. Nevyhnul se ani tovární hale, ve které se v tu chvíli nacházela zhruba stovka dělníků. „Střecha je v jednom pruhu odloupnutá úplně stejně jako z krabičky od sardinek, zadní stěnu to utrhlo úplně,“ popsal škody na hale jeden z mužů. Vzhledem k rozsahu poničení haly záchranáři aktivovali traumaplán a počítali s množstvím obětí. Jako zázrakem se ale nikomu nic nestalo.

Chrudimsko, 2008

Na den přesně třináct let před řáděním tornáda na Hodonínsku a Břeclavsku, vzdušný vír zpustošil několik vesnic na Chrudimsku. I když škody nebyly tak rozsáhlé, jako nyní na jižní Moravě, poškozené domy se počítaly na desítky. Symbolem tehdejší katastrofy byl zejména Smrkový Týnec, kde tornádo odneslo střechy z velké části budov a ostatní poškodilo.

Ušetřeno nezůstalo ani jediné obydlí. Všech šestapadesát domů museli jejich majitelé opravit. „Jsme bez dodávky elektřiny, to nám hodně komplikuje úklidové práce. Lidé se semkli, pomáhají si navzájem,“ hlásil krátce po neštěstí tehdejší starosta Vladimír Pecina.

Příchod přírodního živlu ohlásila náhle setmělá obloha. Zvedl se silný vítr, který za sebou zanechal spoušť. Poničil lesní porost a škody na domech šly do stovek milionů korun. Na nedalekém kopci od Smrkového Týnce tornádo rozmetalo novou rozhlednu Bára. V Chrasti vítr zničil vzrostlé lípy v parku, utrhl rovněž střechu nedávno postavené školní tělocvičny.

Střechy létaly i po městě Luže. Ochromena byla i Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé. Arboretum vzácných dřevin vysazených zakladatelem léčebny před desítkami let vypadalo doslova žalostně. Podle odborníků se tornádo nacházelo na stupni F2.

Vilémovice, 2001

Masivní škody způsobilo v roce 2001 tornádo ve Vilémovicích na Havlíčskobrodsku. Lámalo stromy a ničilo střechy. „Tornády byl zasažen dlouhý pás území v okolí Sázavy, mezi Zručí nad Sázavou a Světlou nad Sázavou. Pás nesouvislých škod se táhl od Vilémovic přibližně po Okrouhlice, přičemž svědecky je doložen výskyt tornáda ve Vilémovicích a jejich okolí, a v Mrzkovicích," uvádí server Tornáda-cz.

Málkov, 2000

V červnu 2000 úřadovalo tornádo o síle F2 až F3 u Málkova na Chomutovsku. „Na své trase zdemolovalo několik budov a střech statku Agro Málkov. Centrum vlastní obce nebylo přímo zasaženo. Přesto zde byly zaznamenány nemalé škody - poškozené střechy, lehká zástavba, strom demolující kapličku. Mezi Skřivánčím vrchem a Hradištěm vyvrátilo několik stromů a zejména zcela zničilo střechu na rodinném domku," uvedl ve zprávě Vladimír Fárek z Českého hydrometeorologického ústavu. Svědci zvuk tornáda popsali jako start tryskového letadla, příjezd několika vlaků či dusot velkého stáda koní.

Petřvald, 1921

Tornádo zřejmě o síle F3 se prohnalo v roce 1921 Petřvaldem na Karvinsku. „Krátce po čtvrté hodině zpozorovali dělníci u elektrické centrály v Petřvaldě, která leží asi v polovině cesty zkázy a která proto byla nejvíce poškozena, na severovýchodě černošedý trychtýřovitý sloup, který se snáší z bouřkového nebe.

Podle údajů strojmistra od objevení se sloupu uplynuly sotva 3 minuty, když byl zachycen větrem a odmrštěn ke zdi. Hustý mrak kouře a prachu se přiblížil za hrozného hukotu, serval nejprve střechu obytného stavení a vytlačil okna, potom narazil na severovýchodní obvodní stěnu centrály. Tuto osm metrů vysokou stěnu protlačil.

Trosky v obcích na jihu Moravy po tornádu.
V obcích postižených tornádem se už nikdo nepohřešuje, k zemi půjde šedesát domů

Čtyři obytné domy, stojící naproti u silnice, které rovněž ležely na dráze ničivého živlu, ztratily své střechy a zdivo bylo částečně velmi těžko poškozené. Staré, vysoké, na metry silné stromy jsou buď úplně roztříštěné nebo povytrhované z půdy. Okolí u této skupiny domů se podobá zbořeništi," uvádí server Tornáda-cz.

Podobně intenzivní tornáda byla zaznamenaná i v roce 1932 v Milostovicích na Opavsku a Spálově na Novojičínsku.

Brno, 1870

Tornádo se v dějinách nevyhlo ani jihomoravské metropoli. Ve druhé polovině 19. století měl ve městě řádit vzdušný vír o síle zhruba F1. „Dne 13. října 1870 měli jsme v Brně příležitost pozorovat velmi vzácný jev, větrnou smršť neboli trombu a současně jsme se mohli přesvědčit o škodách, které tento zlomyslný povětroň může způsobit. Jakkoli impozantním se může toto hřmotné drama jevit z určité vzdálenosti, tak nebezpečným a nepříjemným se stává pro všechny, kdož s ním přijdou do bezprostředního styku.

To poslední mohu potvrdit z vlastní zkušenosti, neboť větrná smršť z 13. října se přehnala nad mým bytem v klášterní prelatuře na Starém Brně, a mohu děkovat jen šťastné náhodě, že jsem to odnesl pouhým leknutím," zaznamenal přechod tornáda Brnem genetik Gregor Johann Mendel.

Následky řádění tornáda v Moravské Nové Vsi a v Hruškách.
Ať už neprší! Lidé z Hodonínska se děsí předpovědi, rizikové je úterý

Podle jeho popisu byl živel opravdu děsivý. „Vzduch náhle tak ztemnil, že zůstalo jen matné pološero. Současně se budova ve všech částech prudce otřásla a začala se chvět, že dveře zavřené na kliku se otevíraly, těžké kusy nábytku se posunovaly a místy padala omítka ze stropů a zdí. K tomu se družil zcela nepopsatelný hluk, skutečně pekelná symfonie," zapsal si do záznamů Mendel.

Louny, 1831

V devatenáctém století podle charakteru škod řádilo tornádo v Lounech v Ústeckém kraji. Záznamy o samotném tornádu se nezachovaly, popis škod ale naznačuje, že mohlo jít o tornádo na stupni F2. Fujitova stupnice má celkem šest stupňů, kdy F0 je nejnižší a F5 znamená úplnou destrukci. Stupeň F2 znamená značné škody. Strhává střechy, vyvrací a láme vzrostlé stromy, či zvedá auta ze země.

Neznašov, 1585

V šestnáctém století podle webu Tornáda-cz velmi pravděpodobně řádilo tornádo zhruba o síle F3 v Neznašově na Českobudějovicku. Objevit se tam mělo 6. července koncem šestnáctého století v pozdních odpoledních hodinách. Pokud byla jeho síla opravdu F3, řadí se k těm nejsilnějším v historii České republiky.

Praha, 1119

Nejsilnější tornádo v novodobých českých dějinách. Tak meteorologové mluví o smršti, která zasáhla jižní Moravu. Sice zatím nejsou shromážděny všechny důkazy o tom, jakou sílu živel měl, meteorologové ale odhadují sílu tornáda na stupeň F3 až F4. Přírodní katastrofu takového rozsahu lze naposledy na českém území datovat až do počátku dvanáctého století. V července 1119 se tornádo o síle F3 až F4 prohnalo Prahou a za oběť si vybralo konkrétně Vyšehrad. Informuje o tom web Tornáda-cz.

Tornádo den druhý likvidace škod
Meteorolog: Chobot tornáda má v průměru jen 50 metrů, funguje jako obří vysavač

Pražské tornádo je rovněž vůbec prvním popsaným tornádem na českém území. Co přesně se dělo, je zachyceno v Kosmově kronice české. „Dne 30. července ve středu, když se již den chýlil k večeru, prudký vichr, ba sám satan v podobě víru, udeřiv náhle od jižní strany na knížecí palác na hradě Vyšehradě, vyvrátil od základů starou a tedy velmi pevnou zeď.

Střed paláce byl až k zemi vyvrácen a rychleji, než by člověk přelomil klas, náraz větru polámal hořejší a dolejší trámy i s domem samým na kousky a rozházel je. Tato vichřice byla tak silná, že kdekoliv zuřila, v této zemi svou prudkostí vyvrátila lesy, štěpy a vůbec vše co jí stálo v cestě," stojí v kronice.