Vyvracet v reálném čase lži a dezinformace o závažných trestných činech, šířené ještě v době jejich vyšetřování, je velmi obtížné, protože toto vyšetřování je z podstaty věci neveřejné. Toho mohou bohužel dezinformátoři zneužívat a šířit zcela nepodložené spekulace i výslovně vylhaná tvrzení, na která není možné hned reagovat.

Tato situace bohužel nastala i v aktuálním případu vraždy v Klánovickém lese a útoku na pražské filozofické fakultě. Přesto však již některé fámy vyvrátit lze, a k některým se zase dá poskytnout další kontext.

Lži o Klánovickém lese

Po vraždě otce a jeho dvouměsíční dcery v Klánovickém lese v Praze rozšířil dezinformátor Aleš Svoboda vlastní lež o tom, že policie údajně hledá pachatele v ubytovně mezi uprchlíky z Ukrajiny a že vrah prý mluvil ukrajinsky.

První vylhaný příspěvek poté doplnil dalšími, konkrétně smyšlenou „citací“ údajného (ve skutečnosti nikdy neexistujícího) psychologa, podle níž prý vrah „mohl být ovlivněn válečným konfliktem a jednat v nepříčetnosti, impulsem mohla být jen nepatrná poznámka na jeho státní příslušnost“, a další vylhanou citací opět nejmenovaného (a tedy neexistujícího) policisty, jenž měl tvrdit, že policie totožnost vraha zná a nechápe, proč se nesmí zveřejnit.

Dezinformátor Svoboda šířil lež o Klánovickém lese: 

Pro tyto citace neexistoval žádný ověřitelný zdroj, protože Svoboda si je vylhal, se zjevnou snahou vyvolat nenávist vůči Ukrajincům, o což se za pomoci řady lží snažil už mnohokrát v minulosti.

Co skutečně víme?

Policie ČR reagovala na Svobodovy lži kriticky na svém oficiálním účtu na sociální síti X ve středu 20. prosince, tedy den před masakrem na Filozofické fakultě UK. Svůj příspěvek uvedla sarkastickou poznámkou: „Opravdu si někdo myslí, že policie zná totožnost pachatele a nevyužije tak účinnou zbraň, jako je medializace jeho podoby?“ A výslovně konstatovala, že Svobodovy a jim podobné příspěvky nelze označit jinak než jako dezinformace.

Jak postupovala policie při střelbě na filozofické fakultě: 

Současné vyšetřování nasvědčuje podle Policie ČR tomu, že střelec z Klánovického lesa je totožný s mužem, který vraždil na Filozofické fakultě. „Indicie k tomu naprosto směřují, nicméně čekáme na výsledky balistických testů. Policejní opatření v Klánovickém lese a okolí budou nadále pokračovat, dokud nedostaneme informaci, že šlo o téhož pachatele a že tudíž už nehrozí nebezpečí,“ uvedl na páteční tiskové konferenci ředitel pražské policie Petr Matějček.

Později odpoledne poté Policie ČR na svém oficiálním účtu na sociální síti X zveřejnila zprávu, že balistická expertiza prokázala shodu zbraně, použité v Klánovickém lese, se zbraní, která byla nalezena v domě, kde bydlel střelec z filozofické fakulty.

Jak také opakovaně uvedli policisté i ministr vnitra Vít Rakušan, vrah z filozofické fakulty, který se při zásahu policistů sám zastřelil, nebyl Ukrajinec, ale Čech – student této fakulty.

Spekulace o ukrajinské vlajce

Hodně dezinformátorů spojovalo útok také s tím, že na Filozofické fakultě UK vlaje ukrajinská vlajka, a upozorňovalo, že vrah střílel právě pod ní a že je to jakýsi „vzkaz“.

„Buď střílení bylo osobní a nebo i politicky. Střílel pod UK vlajkou,“ uvedl například dezinformační účet označující se jako Nero Ralis, přičemž zaměnil zkratku pro Ukrajinu (UA) se zkratkou označující Spojené království, tedy Velkou Británii (UK) (příspěvek je jazykově neupravován, pozn. red.). Objevily se také fámy, že střelec byl zradikalizovaný „ukrajinským režimem“ nebo že použil zbraně získané z Ukrajiny.

Co skutečně víme?

close Deník proti fake news. info Zdroj: Deník zoom_in Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy byly v době útoku podobně jako na celé řadě dalších veřejných budov v Česku vyvěšeny jak česká státní vlajka, tak vlajka Ukrajiny na znamení solidarity s touto zemí, která byla napadena Ruskem. Vraždící střelec v určité chvíli vylezl na vnější ochoz budovy, odkud ostřeloval lidi na ulici. V tuto chvíli ho také zachytili na videích lidé z protějšího domu, kteří informovali o jeho poloze zasahující policisty. 

Shodou okolností se střelec podle zveřejněných záběrů v tu chvíli opravdu pohyboval pod jednou z vlajek na průčelí budovy, a sice pod tou českou. Nic ale nenasvědčuje tomu, že by přítomnost vlajek měla jakýkoliv vliv na jeho čin a že by je vůbec jakkoli vnímal – jeho pozornost se očividně soustředila na lidi, které chtěl zasáhnout.

Kvůli zvýšení bezpečnosti čeká pedagogy proškolení: 

Žádná známá indicie nesvědčí ani o jeho radikalizaci ukrajinským režimem. A tvrzení, že použil zbraň získanou z Ukrajiny, je vysloveně nepravdivé: podle ministra vnitra Víta Rakušana měl muž legálně v držení osm zbraní včetně té vražedné, které si všechny nechal registrovat. Musel je tedy získat legální cestou. Okolnosti registrace tolika zbraní nicméně nyní policie prověřuje, protože v tomto ohledu mohlo dojít k selhání jednotlivce nebo systému.

Spekulace o účtu na Telegramu

Krátce po činu se objevila také tvrzení, že střelec měl na ruské komunikační aplikaci Telegram svůj vlastní kanál, v němž si vedl cosi jako deník. Zde také údajně dopředu upozornil na to, že se chystá spáchat masovou vraždu střelbou ve škole. Vzorem mu prý měli být ruští vrazi Ilnaz Renatovič Galjavijev nebo Alina Afanaskina.

Co skutečně víme?

Zatím není prokázáno, že by zmíněné příspěvky publikované v aplikaci Telegram skutečně psal útočník z filozofické fakulty. Podle novináře Ondřeje Soukupa, zahraničního zpravodaje zabývajícího se dlouhodobě Ruskem, svědčí známé indicie spíše pro to, že zmíněný kanál je falešný.

„První post, datovaný 9. 12., kde autor píše ‚Tohle je můj deník o tom, jak jsem se rozhodl pro schoolshooting‘, byl editován ve čtvrtek v 16:55, tedy v době, kdy střelec byl dvě hodiny po smrti. A 15 minut poté se odkaz na kanál dostal na veřejnost,“ uvedl Soukup na svém účtu na síti X.

Podle něj si zřejmě někdo na Telegramu vedl deníček s příslušnou tematikou, a když se doslechl o střelbě na FF UK, tak přejmenoval kanál a zeditoval první příspěvek. „Telegram neumožňuje vytvářet příspěvky zpětně, ale můžete je editovat. Editován byl jen první příspěvek a současně mohlo být i změněno jméno kanálu, to se zjistit nedá. Příspěvky psal rodilý mluvčí a ještě takový, kdo je hluboce ponořený do ruského mládežnického kontextu. Tohle vás opravdu na žádné škole nenaučí,“ dodal.

Policie zatím nepotvrdila, že by byl zmíněný kanál autentický, ani to, že by vrah na nějaké sociální síti skutečně upozorňoval na to, co se chystá spáchat. Vyšetřování ale pokračuje.

Spekulace o zastřeleném policistovi

Krátce po střelbě se objevovaly také spekulace o tom, že mezi zastřelenými byl také jeden policista, případně, že střelec několik policistů zranil.

Co skutečně víme?

Podle plukovníka Vojtěcha Motyky z Krajského ředitelství Policie ČR bylo potvrzeno 14 obětí střelby z řad studentů a dalších osob, dalším zastřeleným byl pachatel, který spáchal sebevraždu. Zraněno bylo 25 osob. Ani mezi mrtvými, ani mezi zraněnými však není žádný policista.

Dezinformace o tom, jak se vrah dostal do budovy

Někteří dezinformátoři včetně již zmíněného Aleše Svobody dále spojili střelbu v budově pražské filozofické fakulty s nedávnou zprávou o tom, že si studentky Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity musí před vstupem do testovacího centra, v němž skládají většinu zkoušek, sundávat podprsenky s kosticemi, aby prošly bezpečnostním rámem určeným k detekci kovu. 

Co je zatím známo o útočníkovi z fakulty: 

A naznačili, že pachatel musel zbraně do budovy pronést nějakým záhadným způsobem. „Policie zveřejnila fakt, že měl v budově schovaný celý arzenál zbraní včetně velikého množství munice. Ptám se, jak to tam dostal ve chvíli, kdy si ženy musí sundavat i podprsenky s železnými kosticemi, aby prošly skrz rámy. Kde to měl, to přeci není jen tak,“ uvedl dezinformátor Svoboda.

Co skutečně víme?

Bezpečnostní rámy nejsou a ani nebyly instalovány u vstupů do budov pražských fakult, ale pouze před vstupem do konkrétní místnosti – testovacího centra – konkrétní fakulty, tedy Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity. S Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy to tedy nemá vůbec nic společného. V čem pachatel zbraně přinesl a jak přesně se s nimi dostal do budovy, policisté v současnosti vyšetřují.