K obecnímu úřadu přijela na skútru. Alena Veličková jako starostka Horního Újezdu u Přerova ví, že jejím úkolem není pouze práce v kanceláři za stolem. Řeší i aktuální problémy v terénu. Nedávno pátrala ve vsi po psisku zatoulaném ze sousední obce. „Za ta léta už jsem byla třikrát pokousaná,“ říká s lehkým úsměvem. Zvířata totiž jinak miluje, po studiu zemědělské školy nejdřív pracovala jako plemenářka a kontrolovala dojivost krav.
Přečtete si zajímavý příběh žen tří generací:
I odtud vedla cesta ke starostování. V čele malé vesnice s necelými pěti sty obyvateli je „od Kuvajtu napadení“, tedy od roku 1990, nepřetržitě 33 let. Jak sama zmiňuje, práce pro obec nikdy není hotová. Stále ji však baví. „Je to hnací, motivující zaměstnání, pořád se dějí změny, beru to jako školu života. Tohle musí mít člověk v krvi,“ uvádí Veličková.
Když poprvé usedla do křesla starostky, bylo jí 27 let a byla nejmladší ze starostů v regionu. „V té době byly moje dcery malé a bylo těžké skloubit péči o rodinu s touto prací. Není to osm hodin a dost. Lidem jste k dispozici 24 hodin. Je to náročné. Po pracovní době jsou jednání, různé spolky, reprezentace obce a člověk se přitom pořád musí učit,“ líčí.
Voliči jí věří
Veličkovou do pozice starostky Horního Újezdu nikdo nenutí. Ani pro nezájem místních. V komunálních volbách naopak mívá protikandidáty, přesto jí voliči dál dávají důvěru. „Jen jednou jsem s tím chtěla praštit. Když neměl kdo nahradit smutečního řečníka na pohřbech, provizorně jsem to musela převzít. Ač se mi do toho nechtělo, mluvím tak při obřadu na hřbitově už celá léta,“ směje se.
Muži v obci ji přijali dobře už na začátku devadesátých let. „V obci jsou dobří chlapi, brali mě, fandili mi. Navíc je u nás pěkný sousedský život, dědina je pospolitá. Kdyby tady byly rozepře, tak by se ta práce nedala dělat. Potěšilo mě, že jsme měli druhou největší volební účast na Hranicku. K volbám přišlo 82 procent voličů,“ podotýká starostka, podle které ženský element do politiky patří.
Když stolní tenis mění osudy:
Zdůrazňuje, že bez pomoci rodiny a manžela by zaměstnání těžko zvládala. „Zázemí v rodině bylo velmi důležité, obzvlášť v těch začátcích,“ přiznává šedesátnice, která ráda plave nebo jezdí na kole. Novým zájemcům o komunální politiku radí bavit se s lidmi. „Chybou je zavírat se před nimi. Nechávejte své dveře otevřené,“ nabádá.
Online komunikace a dotace
Když srovnává 90. léta a současnost, velký rozdíl spatřuje třeba v podobě komunikace mezi lidmi. „Mladá generace teď automaticky komunikuje elektronicky, tedy online - přes mobil, počítač a internet. Tehdy byl základ osobní kontakt. Vzpomínám si, když v obci fungovaly jen dva veřejné telefony, což je z dnešního pohledu úsměvné,“ směje se.
Velký sen? Nemá. „Opravený kostel, chodník, ale i pár kachliček, všechno mi dělá radost. Těší mě, když přijde někdo cizí a pochválí dědinu, jak je čistá a upravená,“ poznamenává.
Návod, jak jít za svým snem:
Zaklínadlem samosprávy jsou v současnosti dotace. Veličková je ráda za možnost úzké spolupráce s manažerkou místního mikroregionu. „Je to velká pomoc, vyřizování je složitější než dřív,“ uznává s tím, že na úřadě má k sobě pouze účetní, k ruce pak ještě místostarostu.
Nemá pocit, že by mladí lidé z Horního Újezdu odcházeli do měst, byť výstavbu domů dřív komplikovalo dokončení pozemkové úpravy. „Často tak v domech žijí dvě generace. Opuštěná obydlí jsou výjimkou,“ konstatuje Veličková. V plánu mají výstavbu v nové lokalitě.
Komunitní život podle ní funguje na jedničku. Hasiči, sokoli, myslivci nebo ženský spolek Óježďák. V obecním muzeu organizují během roku různé akce. Navázali na historický sjezd rodáků z roku 1967, a tak se loni konal už popáté. Lokální patriotismus dokládá i obecní hymna, kterou společně zpívají více než padesát let.
Když poprvé vešli hlavním vchodem do budovy radnice či obecního úřadu, bylo to krátce po sametové revoluci a jim leckdy bylo jen dvacet či pětadvacet let. Ve funkci starosty či starostky jsou ale dodnes. Jaké to je, šéfovat obci dlouhé roky? Co se jim povedlo, a co je naopak nejvíce trápí? Dozvíte se v novém seriálu Deníku. Deník ve spolupráci se Sdružením místních samospráv ČR (SMS ČR) připravil podzimní seriál s názvem Nejdéle sloužící starostové.