Nejprve na počátku roku 2022 oslovilo emailem lidi, kteří mohou dosáhnout na příspěvek na bydlení, ale nevyužívají toho. Od července se pak žádost o něj výrazně zjednodušila a jde také snadněji podat elektronicky. Výsledkem byly tisíce nových žádostí.

Od začátku října pak ministerstvo oslovuje i ty, kteří mohou získat přídavky na děti. „Z doposud podaných žádostí o jednorázový pětitisícový příspěvek na dítě totiž vyplynulo, že zhruba 90 tisíc rodičů může mít nárok i na pravidelný měsíční přídavek na dítě, ale dosud o něj nepožádali,“ vysvětlil pro Deník.cz vedoucí oddělení mediální komunikace MPSV Jakub Augusta. Právě na tuto skupinu nyní cílí a informují je, že jim stát může pomáhat pravidelně. „Ač jsme začali teprve v pátek, už teď můžeme říct, že pozorujeme vyšší zájem o online formulář k přídavku na dítě,“ doplnil.

Potenciálním příjemcům dávky přijde SMS či email s upozorněním od odesílatele označeného jako MPSV JENDA. Náměstek pro informační technologie na MPSV Karel Trpkoš nicméně varoval před zprávami odkazujícími na podvodné stránky, tvářící se jako web ministerstva, které však nemají adresu www.mpsv.cz.

Lidé netuší, na co mají nárok

Systém přímého oslovování považuje za jednoznačně správnou cestu Daniel Hůle, analytik organizace Člověk v tísni, zaměřující se na oblast dluhů, vzdělání a sociálního znevýhodnění.

„Dlouhodobým nešvarem české politiky bylo, že se sice stanovily parametry nároku na dávku, ale šetřilo se její obtížnou dostupností. Ať již po administrativní stránce, tak nedostupnými informacemi vůči potenciálním příjemcům,“ sdělil a připomněl také, že někteří politici se také zasloužili o stigmatizaci chudoby a čerpání dávek. Mnozí občané se zkrátka obávali, že když by si zažádali o dávky, bude na ně pohlíženo jako na „socky“ či „vyžírky“.

Mnozí lidé navíc podle Hůleho netuší, že mají na přídavky na děti nárok, protože okruh těch, kdo o na ně nově dosáhnou, se rychle rozšiřuje. „Každé zvýšení životního minima skokově zvýší okruh příjemců. Zároveň se více lidem začínají propadat reálné příjmy, což opět vede k nárůstu počtu domácností, které dávku potřebují,“ vysvětlil.

„Určitě je dobře lidi informovat, že na něco mají nárok,“ uvedla také ekonomka Klára Kalíšková z Institutu CERGE-EI, jež se zaměřuje na sociální otázky či rodinnou politiku. Důležité ale podle ní je informovat dostatečně srozumitelně a zjednodušené formuláře mít na stránkách snadno přístupné.

Upozornila také na zdánlivý paradox, že zvýšené vyplácení dávek může ve výsledku státu ušetřit. „Vypadá to, že státní pokladnu to bude stát spoustu peněz, protože si lidé začnou nově žádat o dávky. Ale pakliže jim takto pomůžeme, mohou si díky tomu třeba udržet bydlení a nespadnout na úplné dno, kdy by potřebovali ještě větší pomoc a byli pro stát ještě dražší,“ popsala.

Ekonomové podle ní teď nedokážou přesně vyčíslit, na kolik takové opatření vyjde a kolik se jím naopak ušetří, nicméně i tak jde podle jejích slov o správnou věc. „Není spravedlivé, že někteří dávky čerpají, protože měli zrovna štěstí, že jim o nich někdo řekl nebo jim vysvětlil, jak jich dosáhnout, a někteří takové štěstí neměli,“ dodala.

Přídávek na dítě v číslech
Přídavek na dítě lze získat až tři měsíce zpětně, průměrně činí 1 100 korun měsíčně. Od nového roku se tato částka bude navyšovat. Přídavek se vyplácí měsíčně na každé nezaopatřené dítě v rodině až do 26 let věku. Má na něj nárok domácnost, jejíž příjem není vyšší než 3,4násobek životního minima rodiny. Žádost lze podat jednoduše online na webu MPSV za pomoci elektronické identity nebo osobně na pobočkách Úřadu práce.