Více jak padesát procent rodin s třemi a více dětmi se nachází v nejchudším pásmu Česka. Do tohoto pásma patří přes osmdesát procent domácností s jedním rodičem a více dětmi. Dvacet procent rodin s třemi a více dětmi uvedlo, že náklady na bydlení jsou velkou zátěží a že s příjmy vychází domácnost s obtížemi či dokonce s velkými obtížemi.

Téměř každá třetí taková rodina si nemůže dovolit zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 12 800 korun, tedy nemá úspory.

To jsou jen některá data, která na Fóru rodinné politiky 2022 prezentovala výzkumnice Kamila Fialová ze Sociologického ústavu Akademie věd. „Jedná se navíc o data před covidem. Ten nejvíce dopadl právě na domácnosti s nejnižšími příjmy,“ upozornila. Starat se o dítě je dnes zkrátka drahé. A týká se to poloviny Čechů – v domácnostech s dítětem totiž žije 5,4 milionů osob.

Další skupinou obyvatel ohrožených chudobou jsou senioři: jeden ze tří se nachází se svými příjmy pod hranicí chudoby. Vezmeme-li pouze důchodkyně, pak je to dokonce každá druhá. Průměrný důchod ženy se totiž dlouhodobě nachází pod hranicí chudoby. Jak Kamila Fialová upozornila, tyto statistiky navíc nezahrnují lidi v ubytovnách, pouze ty se stálým bydlením.

O dávku si neřeknu, nejsem socka

Podle poslankyně Olgy Richterové, jež se na sociální oblast specializuje, chce vláda zlepšit jejich situaci tím, že zjednoduší žádost o příspěvek na bydlení. Musí se ale také odbourat jeho negativní nálepka. „Klienti mi často říkají: ‚Nepůjdu si pro dávku, nejsem socka‘. Říkám jim ale, že pakliže chtějí situaci zvládnout a nechtějí, aby je třeba vystěhovali, ať si pro dávku určitě jdou, když na ni mají nárok. A ať svou hrdostí neupírají dětem možnost stabilnějšího života,“ uvedl Pavel Šimon z Charity ČR a vedoucí služby Šance pro rodinu a Centra náhradní rodinné péče. Upozornil také, že kdyby se včas řešila chudoba rodina, nemuselo by se dávat tolik peněz právě na náhradní rodinnou péči.

Sociální pracovnice Tereza Ševčíková ale varovala, že dlouhodobá pomoc vytváří závislost. Ševčíková poskytuje sociální a dluhové poradenství v občanské poradně Pod křídly a zná některé třígenerační rodiny, u nichž i děti na prahu dospělosti počítají s tím, že jejich hlavním příjmem budou sociální dávky. „Tady je něco hodně špatně. Z chudoby můžeme pomoci lidem i tak, že přesvědčíme více mladých o důležitosti vzdělání. Aby dokončili více než jen základní školu a pochopili, že jít do práce a mít příjem ze své práce bude pro ně výhodnější než setrvávat v systému sociálních dávek.“

Dávky na pomoc v hmotné nouzi by podle ní měly fungovat pro nastartování daného člověka a ne tak, aby v nich setrvával dvacet let. Čísla hovoří jasně: u nezaměstnaných přesahuje míra chudoby padesát procent. „Životní perspektiva absolutní závislosti není vůbec v pořádku. Zároveň když do systému celý život odvádím peníze a pak se dostanu na dno, není ostuda říct si o pomoc,“ doplnila poslankyně Olga Richterová.

Vymanit se z chudoby by podle Terezy Ševčíkové šlo rychleji, kdyby stát řešil doutnající ohniska a ne až velký požár. Někdy dle jejích slov stačí málo – třeba aby zavolala na sociálku učitelka, jejíž žák se chová divně, nebo dětská lékařka, které nepřišla maminka s dítětem již potřetí na očkování a nejde zkontaktovat. „Často se tím v rodině přijde na mnohem hlubší potíže a ještě relativně včas,“ uvedla. „Když mi přijde klient s první upomínkou, je to také podstatně lepší, než když nás vyhledá až s třemi exekucemi,“ dodala.

Jako prevence před chudobou by mohlo pomoci i zavedení finanční a občanské gramotnosti do škol, jež by lidem v běžném životě pomohly mnohem více než vyjmenování Přemyslovců či útvarů druhohor. Olga Richterová navrhuje, aby na Úřadech práce klientům pomáhali i s návratem do školy, aby si ti zcela nekvalifikovaní mohli dodělat základní školu či nějaký jednoduchý učební obor. „Bylo by dobré, aby člověk za mladickou hloupost neplatil celý zbytek života,“ zdůraznila.

S tím souvisí i v Česku velmi běžný mezigenerační přenos chudoby. Pakliže dítě vyrůstá v chudé rodině, existuje velká pravděpodobnost, že bude také chudé. Začíná to opět ve škole: nevzdělaní rodiče si zpravidla neuvědomují důležitost vzdělání, takže ho nezajistí ani svým dětem.

Pomoci může Milostivé léto 2

Situace chudých rodin nevypadá vzhledem k inflaci a skokovému zdražování energií a nájmů vůbec dobře. „Obávám se o své dlužníky, že z nezabavitelné části příjmu nebudou schopni zaplatit náklady na bydlení. A ty by měly zůstat prioritou abychom pak neřešili ubytovny a azylové domy,“ sdělila například Tereza Ševčíková.

Naději může v září přinést akce Milostivé léto 2, během nějž se budou moci dlužníci vypořádat se svými závazky jednou provždy. Odborníci na oddlužování však varují, že uhradit jistinu a minimální náklady řízení může být pro mnohé dlužníky problém, neboť jim finance spolykají ceny energií, které se leckde zvýšily o sto a více procent. Lidé si tedy raději nechají exekuce, než aby ohrozili své bydlení.

Více jak 60 procentům domácností, které se příjmově pohybují pod hranicí chudoby, zbývá po uhrazení bydlení a potravin méně než 3 tisíce korun na osobu. Míra chudoby narostla od listopadu 2021 do května 2022 zejména samoživitelům (cca 50 %), samostatně žijící senioři (27 %) a regionálně lidem ze severozápadu (okolo 17 %). Kvůli zdražování energií a hypoték se začíná objevovat i mezi vlastníky nemovitostí z chudší poloviny domácností (nárůst z 12 na 26 %).

Počet domácností s příjmem pod hranicí chudoby vzrostl z 9–10 % během roku 2021, na 15 %. Šestina domácností se reálně příjmově propadla pod hranici chudoby.

Svoji ekonomickou situaci označuje za velmi či poměrně dobrou třetina domácností, v létě 2021 to ale ještě bylo 46 %. Od zimy setrvale roste počet domácností, které svou situaci vnímají jako obtížnou (nyní 18 %).

(Z výzkumu Česko 2022 – Život k nezaplacení, Český rozhlas, PAQ Research)