Až zasednete ve vládě, zapojíte se do debaty o revizi programového prohlášení. Zasáhnete i do kapitoly Životní prostředí?
Debata už probíhá a mám do ní - po diskusi s panem ministrem Jurečkou (Marian Jurečka je od 1. listopadu 2022 pověřen řízením tohoto resortu – pozn. red.) – vhled už nyní. Některé věci doplnit chceme, ale bylo by předčasné o tom informovat veřejnost. Úpravy vláda představí jako celek.

Budou se změny týkat pasáže o Green Dealu a závazku ke klimatické neutralitě do roku 2050?
Nedomnívám se. V Česku je to někdy vnímáno pejorativně, ale já Green Deal beru jako dohodu pro budoucnost nebo dohodu pro život. Planeta se otepluje o zhruba 1,2 stupně od začátku průmyslové revoluce, ale v Česku je to téměř o dvojnásobek. Pokud je cílem nedopustit oteplení o víc než dva stupně, u nás to musíme udělat o to rychleji. Ve vládním programovém prohlášení je napsáno, že vnímáme Zelenou dohodu jako příležitost ke změně energetiky, průmyslu, celkového přístupu. A to je věta, na níž není třeba nic měnit.

Přečtu vám jinou: „Z mnohovrstevnatého boje za záchranu klimatu se lidí nejvíce dotýká plánovaný zákaz automobilů se spalovacími motory a dekarbonizace energetiky a teplárenství. Naprostá většina lidí považuje násilně prosazovanou elektromobilitu za nesmysl a slepou cestu.“ Víte, kdo je autor?
Předpokládám, že Saša Vondra (europoslanec za ODS – pozn. red.).

Skoro jste se trefil. Je to senátor za ODS Tomáš Jirsa, tedy politik z koalice Spolu, jejíž součástí jsou lidovci. Nejsou vašimi největšími ideovými odpůrci právě někteří představitelé ODS?
Otázka je, zda pan senátor formuluje závěry na základě faktů. Dekarbonizace je odchod od uhlí v energetice a teplárenství. Tento zdroj musíme nahradit jiným. Balíček Fit for 55 (soubor legislativních návrhů Evropské komise, které mají vést ke snížení evropských emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent v porovnání s rokem 1990 – pozn. red.) mimo jiné znamená, že Česko bude mít obrovské množství peněz na splnění tohoto úkolu. Děláme to především kvůli válce na Ukrajině rychleji, než jsme zamýšleli. Zateplujeme, měníme zdroje, investujeme v energetice i ve výrobách. I ministerstvo má značné prostředky, které používá například pro program Nová zelená úsporám, dotace na zateplení domů, na fotovoltaiku na střechách domů, tepelná čerpadla a tak dále. Zapomenout nesmíme také na Modernizační fond, který rovněž přináší finance pro zelenou transformaci zejména českého průmyslu. Reálně tak naplňujeme Zelenou dohodu. Abych to přiblížil na příkladu, když dostane čtenář Deníku dotaci na zateplení domu, sníží to jeho náklady na vytápění, ale zároveň je to jeho příspěvek ke Green Dealu.

Senátor Jirsa ovšem nehovoří o těchto nesporně pozitivních krocích, ale o úprku Německa od jádra, Česka od uhlí a hlavně o zavržení spalovacích motorů a jednoznačném příklonu k elektromobilitě. Podle něj by to bylo nejen extrémně drahé, ale zároveň nepříliš šetrné k přírodě.
Musíme začít otázkou, proč to všechno děláme. Odpověď zní, že proto, abychom Zemi předali našim dětem a vnukům v dobrém stavu. Svět se mění, a pokud se neadaptujeme na změnu klimatu, nebude se dát na naší planetě žít. Energetický mix je věcí každého členského státu a Česká republika si vybrala jádro a obnovitelné zdroje. Proto musíme investovat do jaderných bloků či malých modulárních reaktorů. Podstatná je instalace obnovitelných zdrojů a investice do nových technologií. To vláda Petra Fialy dělá. A co se týká elektromobility, podívejme se na to, jak vypadaly mobilní telefony před patnácti lety. Technologie jdou obrovským tempem dopředu.

Neboli věříte, že totéž se stane u automobilového průmyslu? Hlavní protiargument totiž zní, že elektromobily budou tak drahé, že si je běžní občané nebudou moci dovolit.
My se ale nebavíme o zákazu spalovacích motorů. Pouze jde o závazek přestat je v roce 2035 vyrábět. To neznamená, že poté budou jezdit jen auta na baterie. Je tam možnost syntetických olejů, vodíku, biometanu. Česko má třeba velký potenciál v gastro odpadu, v kejdě od prasat, v rostlinných zbytcích. Na bioplyn z našich bioplynek by mohly hned teď jezdit statisíce aut.

Znovu se tedy ptám, zda věříte, že auta na jiný než spalovací motor si bude moci koupit každý člověk?
Je to jediná šance jak pro Česko, tak pro Evropu. A pro nás možnost uchovat si komfort, na nějž jsme zvyklí, a zároveň být šetrní ke klimatu, přestat s oteplováním planety.

Mám pro vás ještě jeden citát. Ekonom Lukáš Kovanda míní, že „zastropování je v podstatě nepřiznanou kapitulací zastánců zelené agendy EU a Green Dealu“. Tak to vy asi nevnímáte…
Vůbec. Situaci na energetickém trhu bezprecedentně ovlivnila ruská agrese na Ukrajině. Koalice Spolu už ale před ní měla ve svém programu závazek získat podíl na terminálu LNG. Když jsme to tehdy představovali kolegům, ptali se mě jako spoluautora kapitoly energetika a životní prostředí, co to je? Vysvětlili jsme jim, že jde o zkapalněný plyn. A oni pokyvovali a říkali: aha, a odkud to je? Z Ameriky nebo Perského zálivu, odpovídal jsem. A dneska je to realita. Snížili jsme závislost na zemním plynu z Ruska z devadesáti procent na jednotky procent. Dokázali jsme to během jedné sezony.

Expremiér Mirek Topolánek ovšem v České televizi varoval před „zenovým klidem a uspokojením“. Podle něj může být příští zima dost dramatická, a to i kvůli embargu na ruskou ropu. Když to opět převedu do každodenního života, jste třeba připraven vystupovat proti zvýšení povolené rychlosti na dálnici a vyzývat řidiče k úsporné jízdě?
To je primárně otázka na ministra průmyslu a obchodu.

Nemyslím. Jde o propojené nádoby.
Jistě, ale jde o prvotní kompetenci ministra průmyslu. Do Česka dnes naštěstí neproudí jenom ruská ropa, ale také ropa z Terstu ropovodem TAL. Embargo tedy Česká republika určitě zvládne, byť je jasné, že nikdo neodhadne, co se bude dít na konci roku.

Právě proto se ptám, zda by nebylo vhodné použít pravidlo předběžné opatrnosti a například zapomenout na rychlost 150 kilometrů na dálnici?
Cesta, kterou jde vláda Petra Fialy, není maraton zákazů a příkazů. To platí i pro nás lidovce. Dáváme přednost nastavování parametrů v době, kdy je to potřeba. Zastropování cen energií bylo nutné před topnou sezonou, aby domácnosti a firmy měly jistotu. Regulovat trh a nastavit zákonem ceny pohonných hmot, jak po tom volala opozice, by bylo nesprávné. Podívejte se, kde jsou nyní ceny benzinu a nafty u nás a kde v Maďarsku. Maďaři jezdí čerpat na Slovensko, aby nemuseli kupovat svoji drahou naftu. Všechny populistické zásahy do trhu mají negativní důsledky. To je i odpověď na vaši otázku. Vláda nebude nic nařizovat a zákonně upravovat kdekterou maličkost. Je to zodpovědnost každého člověka.

close Petr Hladík info Zdroj: Deník/Martin Divíšek zoom_in Petr Hladík

Přesto chcete zavést dokonce do Ústavy České republiky ochranu vody. Proč?
Do Ústavy by se mělo sahat jen v krajních případech. Ochrana vodních zdrojů jím je, a proto to máme v programovém prohlášení vlády. Tím chceme dát fakticky i symbolicky najevo, že je to základní zdroj naší existence, který se nedá dovézt. Voda je to nejcennější, co máme, důležitější než cokoliv jiného.

Myslíte si, že se k vodě takto společnost nechová?
S vodou bylo nakládáno tak, jako by nebyla až tak důležitá, protože je jí všude dost. Jsou stovky obcí, které měly před dvaceti lety svoje zdroje pitné vody, vrty s rozvody. Dnes je nemají. Každý majitel studny vám řekne, že za jeho děda i otce byla hladina mnohem výš. Je to důsledek oteplování, sucha i našeho chování.

Ústavní ochrana vody zní pěkně, ale pojďme se podívat na běžnou praxi. V rekreačních oblastech mají chataři jímky, které musejí pravidelně vyvážet. Jenže tak nečiní a splašky vypouštějí do přírody, řek nebo vodních nádrží. Místní zastupitelstva nemají páky na to je kontrolovat a pokutovat. Budete se o to zajímat?
Tento problém vyřešila novela z roku 2018. Od předloňského roku existuje zákonná povinnost pro majitele jímek ukládat doklady o jejich vyvážení po dobu dvou let. Právo kontroly má vodoprávní úřad a Česká inspekce životního prostředí. V Brně máme na přehradě spoustu rekreačních objektů s jímkami, a proto jsme personálně posílili kapacity Vodoprávního úřadu, aby jeho zaměstnanci chodili na pravidelné kontroly. Výrazným způsobem se to pak zlepšilo. Po prvotním upozornění přišly pokuty, takže chataři si už teď dávají pozor. Tuto cestu jsme zvolili jako zastupitelé města Brna a doporučuji ji všem starostům.

V Brně jste také byli průkopníky omezování světelného smogu. A jedním z vašich prvních kroků ve funkci náměstka ministra bylo přijetí nové technické normy o omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení, která nabude účinnosti 1. března. Je to tak důležité?
Nebyl to úplně první krok, tím bylo vyhlášení Nové zelené úsporám Light, které velmi dobře připravila bývalá ministryně Anička Hubáčková. Teď už máme více než deset tisíc žadatelů. Jsem ale rád, že se o světelném smogu začínáme bavit. Jako komunální politik jsem vnímal, že lidem není jedno, jak moc se na ulicích svítí. Nikdo nebude pochopitelně omezovat světlo tam, kde je nutné kvůli bezpečnosti. Když se ale svítí zbytečně, stojí to peníze a má to negativní dopad jak na lidi a jejich spánek, tak na rostliny, zvířata, a především drobný hmyz. Pro živočichy jsou světlo a tma zásadní kvůli shánění potravy, lovu, páření. Množství světla se celosvětově zvyšuje o deset procent. Čím více svítíme, tím jsou podmínky pro biodiverzitu horší.

Hlavním důvodem vašeho zájmu je tedy ochrana fauny, nikoli úspora energie?
Primárním důvodem je ochrana zdraví člověka, zvířat a rostlin. Sekundárně to samozřejmě může přinést i úspory.

Bývalý premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš právě na adresu Anny Hubáčkové řekl, že „zásadně poškodila Českou republiku“ mimo jiné proto, že nevyjednala dostatečně dobré podmínky pro naše teplárenství a kvůli tomu budou mít všichni dražší vytápění. „Ministryně to totálně podělala,“ prohlásil. Co tím měl na mysli?
Andrej Babiš často říká věci, které nedávají smysl a večer popírá to, co řekl ráno. Proto na něj nechci reagovat. Důležité je, že se narovnaly podmínky. Pro teplárny, které zajišťují centrální zásobování teplem, je zajištěn nárok na dodatečných 30 procent bezplatných povolenek, pokud budou mít plán přechodu na klimatickou neutralitu. Tuto výjimku vyjednala v červnu paní ministryně Hubáčková a podařilo se ji v dohodě udržet i při jednání na konci minulého roku. Česko je unikátní v tom, že téměř polovina obyvatel je závislá na centrálních dodávkách tepla. Prostor a čas se připravit nám dává také druhý úspěch. A to ten, že na spalování komunálního odpadu se nebudou až do roku 2030 vztahovat emisní povolenky. Já jsem velkým odpůrcem skládkování. To je nejhorší způsob, jak můžeme s odpadem nakládat. My máme předcházet jeho vzniku, třídit, recyklovat, eventuálně ho energeticky využít.

Češi patří v třídění odpadu k premiantům. Slyšela jsem ale, že údajně na Plzeňsku to ve spalovně vypadá tak, že se tam sice sveze roztříděný odpad, ale ten se pak smíchá a spálí. Může se to dít?
Určitě to tak není.

Byla to informace ze Senátu.
Na to neumím reagovat. V Brně ale například vodíme exkurze do městské společnosti SAKO, která má na starost celé odpadové hospodářství. Brzy se tam spustí plně automatizovaná dotřiďovací linka. Různé druhy plastů, PET lahve, obalové materiály, se tak budou moci recyklovat a vstupovat zpátky do výroby. My jsme velmi dobří v třídění, ale zatím velmi špatní v recyklaci. Podpora výroby z recyklátů je pro mě velkým tématem. Tam musíme vytvářet investiční nástroje, zvýhodnění těchto výrob. V Belgii naprosto běžně recyklovaný odpadový materiál nahradily písek a cement. Není jediný důvod tuto škváru masivně nevyužívat. V případě „druhého života věcí“ bych chtěl republiku hodně posunout dopředu.

Co dalšího byste chtěl hodně zvládnout?
Určitě pokračovat v pomoci lidem a firmám s úsporami cestou snižování energetické náročnosti. A obcím se zaváděním komunitní energetiky. V tomto směru ministerstvo průmyslu chystá vstřícnou vyhlášku. Chystáme úpravu parametrů Nové zelené úsporám, aby se mohly vyměňovat staré plynové kotle za tepelná čerpadla. Chceme také motivovat obce a města, aby oživily takzvané mrtvé domy, kde nikdo nebydlí. Není možné rozšiřovat novou zástavbu dál do polí. Rekonstrukce starých domů je příležitostí pro kvalitní bydlení. Pracovně tomuto projektu říkáme Oprav barák po babičce. Půjde o kombinaci investiční podpory a půjček. Máme také zpracovanou velkou novelu vodního zákona, kterou chci velmi razantně zareagovat na situaci na Bečvě. Budu se také věnovat ochraně půdního fondu a větrné erozi, která trápí hlavně jižní Moravu a Hanácko. Chceme vyhlašovat velkoplošná chráněná území, národní parky. Témat je hodně.

Kdo je Petr Hladík

• Narodil se 28. září 1984 v Osové Bítýšce.

• Vystudoval aplikovanou informatiku na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně. Pracoval jako projektový manažer a konzultant.

•· V roce 2010 vstoupil do KDU-ČSL a byl zvolen do zastupitelstva městské části Brno-sever. V roce 2016 se stal 1. náměstkem primátora města Brna. V roce 2018 byl lídrem lidovecké kandidátky do městského zastupitelstva v Brně a stal se opět 1. náměstkem primátorky pro oblast zdravotnictví, školství, sportu, územního plánování a životního prostředí. V roce 2022 byl opět zvolen zastupitelem a nadále působí jako řadový zastupitel města Brna. V roce 2019 se stal místopředsedou KDU-ČSL a zároveň předsedou odborné komise KDU-ČSL pro oblast životního prostředí.

• Byl kandidátem KDU-ČSL na post ministra životního prostředí po Anně Hubáčkové, která rezignovala ze zdravotních důvodů. Prezident Miloš Zeman ho odmítl jmenovat kvůli kauze údajného kupčení s brněnskými byty a nedostatečné kvalifikaci.

• Petr Hladík byl s účinností od 9. ledna 2023 jmenován náměstkem ministra životního prostředí a ministrem by se měl stát po inauguraci Petra Pavla prezidentem.