Soupiska prezidentských kandidátů se plní, záhy se dozvíme jejich definitivní sestavu. Co na zájemce říkáte?
Chtěl jsem, abychom postavili vlastního kandidáta, na kongresu ODS jsem říkal, že se o to máme pokusit. Situace se samozřejmě od té doby posunula. Jinak vypadala atmosféra v zemi v únoru a jinak teď. Každý kandidát, který by měl výraznou podporu koaličních stran, by byl znevýhodněn. Jsou jim totiž přičítány všechny viny za vnější vlivy od války na Ukrajině přes zděděnou inflaci až po rostoucí ceny energií. V lednu by to asi bylo pro jejich kandidáty složité.

Byl vaším kandidátem Miloš Vystrčil?
Byl jím Alexandr Vondra, Miloš Vystrčil, Mirka Němcová a řada dalších lidí, s nimiž jsem mluvil. Nakonec mi všichni řekli, že jim to za to nestojí. Bude to - a v okamžiku, kdy se Andrej Babiš rozhodl kandidovat, už je to jasné - strašně kruté. Budou se prověřovat babičky do sedmého a vnoučata do třetího kolena. Zmíněné osobnosti se oprávněně ptaly, proč by měly absolvovat podobné veřejné svlékání do naha a ostouzení jenom kvůli Pražskému hradu.

Proč v roce 2022 není na scéně několik osobností, které by byly jednoznačnými adepty na prezidentský úřad a bylo by jasné, že to jsou zkrátka ti praví?
První problém je, že jsme do ústavního pořádku vložili přímou volbu. Největší chyba, kterou jsem v politice udělal, byla, že jsem v roce 2012 přistoupil na tuto změnu Ústavy ČR. Teď jsme z toho dost nešťastní, ale za nějaký rok bychom mohli být ještě mnohem více. Rozkolísalo to celý ústavní systém a vede to k tomu, že spoustě lidí se do toho nechce jít. Přitom nejde o prezidenta Spojených států nebo Francie s výraznou exekutivní pravomocí. Česká hlava státu ji nemá.

Což vede k tomu, že se prezident snaží disproporci mezi velkou podporou voličů a malými kompetencemi vyrovnat napínáním ústavy na samou hranu?
Miloš Zeman byl silný politický hráč a vždycky se snažil chodit na hranu toho, co mu političtí partneři dovolili. Vlastně nejvíc mu mám za zlé už skoro zapomenuté skutky. Konkrétně vytvoření vlastní vlády v roce 2013, když tady existovala sněmovní většina. On se ovšem rozhodl jmenovat svoji, tedy Rusnokovu vládu. To bylo hluboce za hranou českého ústavního systému. Další věc je, že žijeme v divné době, jež nemá vůbec žádnou úctu k autoritám. Každá je rozbita, jak vidno u pražského primase a kardinála, jehož může každý napadat. O politicích ani nemluvě, tam je to vysloveně módní záležitost. Ve společnosti neexistují autority, které by byly uznávány a u nichž by kdekdo neměl pocit, že se do nich musí strefovat.

Je to důsledek působení sociálních sítí, fragmentizace společnosti, nebo ustrnutí autorit někde ve 20. století?
Nemyslím, že by překážkou bylo nějaké ustrnutí v době minulé. Vždyť respektovanými osobnostmi by mohli být rektoři, vědci nebo hejtmani, podnikatelé. V jednom období byl takovou autoritou pro mladé Dominik Feri, kterého také úplně rozstříleli. Nechci ho omlouvat, ale zatím nebyl odsouzen, takže je nutné na něj hledět jako na nevinného. Je to dáno strašlivou snahou všechno odsuzovat, ostouzet, poničit a z každého jiného názoru udělat zločin. Když řeknu, že nejsem pro registrované partnerství nebo manželství pro všechny, část progresivistické levice mi hned přilepí nálepku homofoba. A když někdo zapochybuje o tom, zda Evropská unie nebo německý Green Deal jsou správné, okamžitě je označen za ruského švába. Mám dojem, že se ve společnosti odehrává něco trochu zvláštního.

close Poslanec ODS Marek Benda info Zdroj: Deník/Martin Divíšek zoom_in Poslanec ODS Marek Benda

Ovšem nikoli specificky českého.
Jistě, známe to třeba z USA, odkud k nám přiblblé kulturní války dorazily. Z mého pohledu jsou strašně destruktivní. Sdělovací prostředky vždycky milovaly negaci a konflikt. To je asi normální. Avšak masivní působení sociálních sítí umožňuje hrozné hrubnutí veřejného prostoru. Než k vám někdo přišel v hospodě a řekl vám, že by byl rád, kdybyste chcípnul a vaše děti dostaly rakovinu, spíš si to rozmyslel, nebylo to úplně běžné a většinou to lidé nedělali. Když to ale napíše v noci po pěti pivech a se skrytou identitou, je to mnohem snazší. Této negace a verbální hrubosti je ve společnosti už příliš.

A to nemluvíme o záměrných dezinformacích.
Těch je také strašně moc, ale já jsem na jejich úplnou likvidaci hodně citlivý. Vlastně říkám s Voltairem, že hluboce nesouhlasím s vaším názorem, ale budu do smrti hájit vaše právo ho říct.

To je však něco jiného než ignorování výroby dezinformací, trollení jako součást cílené propagace.
Ale jak jsem schopen tohle rozlišit? Souhlasil jsem s tím, aby byly nějaké weby vypnuty, ovšem současně se s opatrností dívám na nápady, které nám posílá exekutiva na omezení dezinformací zákonem. Jsem vychován za bolševika, kdy všechny noviny psaly totéž a my jsme museli číst v Rudém právu mezi řádky, jestli se něco hýbe nebo nehýbe. V tomto směru jsem mimořádně citlivý na cenzuru, protože pokládám za mnohem nebezpečnější stornovat jeden názor než nechat zaznít deset pitomých. Tady jsem zastáncem amerického nahlížení na svobodu slova. Kultovní film Lid versus Larry Flint je v tom poučný. Flint byl nepochybně odporná postava, ale první dodatek americké ústavy je tak důležitý, že i projevy takového člověka je třeba ustát.

Záměrného negativismu, na němž si lidé budují image i politickou kariéru, je na můj vkus až moc. Proto mě trochu zarazilo, že jste na začátku přiznal nevýhodu spojení prezidentských ambicí s podporou vládních stran. Co děláte špatně?
Nemyslím si, že vláda dělá něco zásadně špatně. Ale znáte to, za všechno vždycky může ten, kdo je u moci. Dnes je navíc doba složitější než běžně. Rádo se to svádí na Putina a válku na Ukrajině, ale bohužel to je jen jedna část pravdy. Druhá je v tom, že část západní levice začala zběsile prosazovat dekarbonizaci a odchod od fosilních zdrojů. Věděli, že se energie zdraží, ale počítali s přechodnou dobou osmi až deseti let, kdy jsme měli být žabičkami v postupně vařené vodě. Konfliktem na Ukrajině se všechno vyhrotilo a místo jednoho desetiletí se to odehrálo za tři čtvrtě roku. Společnost nejen u nás, ale v celé Evropě je najednou vyděšená z toho, kam se to pohnulo.

Český kabinet a pak zákonodárci přijali mnohá opatření na pomoc v energetické krizi. Neměla se ale vláda daleko víc soustředit jen na zhruba třicet procent lidí, kteří by zdražování opravdu neustáli? Nebyla plošná opatření zbytečně velkorysá?
Vláda kombinuje oba přístupy. Nejchudším pomáhá nejrychleji, šlo o příspěvky na bydlení nebo zvýšení životního a existenčního minima.

Jenže nikoliv na první dobrou, formuláře se musely zjednodušovat, normativy opravovat.
Zajisté, když něco děláte ve velké rychlosti, nepodaří se vám to trefit dokonale hned napoprvé. Tak to je, a proto jsem příznivcem co nejpomalejší a důkladné přípravy legislativy. Plošná opatření ale byla zpočátku správná. Vezměte si, že dneska nám brečí průmysl, že to neunese. Už to není o vyšší střední třídě, ale i o té střední. Proto se muselo přistoupit i k plošným opatřením. Vyřazovat horních deset procent majetných a kvůli nim všechno zdržovat je trochu zbytečné, asi jako u příspěvků na dítě. Dražší je testování než jeho zastropování.

Průmysl bude pro vládu velkým oříškem, protože když začnou padat fabriky, skončí sociální smír. Jejich sanaci by mohla z určité části zaplatit windfall tax, tedy daň z neočekávaných zisků. Proč byly kolem jejího schválení na vládní úrovni takové nedorazy?
Klasický komunikační zmatek. Bohužel. Někteří kolegové úplně nechápou, že i když byla politická dohoda učiněna, musí být potvrzena ústavním orgánem. Pokládám to za velmi nešťastné. Osobně nejsem příznivcem zpětného zdanění, byť mi je jasné, že daňový výnos by byl největší za letošní rok, protože na ty další se firmy připraví a budou daňově optimalizovat. Jsem ale přesvědčen, že daně se nemají ukládat zpětně.

K čemu ale takové zdanění bude? Rozpočet bude založen na falešném očekávání, neboť příjem z windfall tax za rok 2023 nebude 130 ani 100 miliard, ale nějakých čtyřicet, jak odhadují ekonomové.
Nejsem ministr financí, ale myslím, že kombinací evropského zastropování cen energií a windfall tax se nakonec ta předpokládaná částka vybere. Samozřejmě při poklesu cen energií bude stát platit méně za kompenzace. Plus minus by to tedy mělo být rozpočtově neutrální.

Evropské řešení retroaktivitu při uvalení této mimořádné daně umožňuje a v českém právním řádu by to také nebyla novinka, jak ukazuje zdanění zisků ze solární elektřiny. Není tedy příklon ke zdanění až za rok 2023 výsledkem lobbingu skupin Daniela Křetínského a Pavla Tykače?
Rozhodují o tom politici, ne podnikatelé.

Jistě, otázka zní, zda politici nerozhodují podle jejich přání?
Samozřejmě vliv tam je, nejen těch jmenovaných, ale i bankovních domů, jichž se má tato daň také týkat. Jediný, kdo nechodí a neříká nic, je ČEZ, který je většinově vlastněn státem. Každý podnikatel, jehož se to týká, bude logicky lobbovat až za příští rok. Moje přesvědčení ovšem je, že daně se zpětně uvalovat nemají. I proto, že by to nepochybně všichni zažalovali. A mohlo by se stát, že to u Ústavního soudu, případně u evropských instancí prohrajeme, a to i přes stanovisko Legislativní rady vlády, které je velmi opatrné. Ústavní soud bude v příštích letech poměrně výrazně obměňován a představa, že v roce 2024 dá žalobcům za pravdu a státu uloží vše vrátit, mě láká méně než nařčení z toho, že jsme podlehli nějakému tlaku.

close Poslanec ODS Marek Benda info Zdroj: Deník/Martin Divíšek zoom_in Poslanec ODS Marek Benda

Vy se angažujete i v další daňové záležitosti, když navrhujete snížit daň z loterií z nynějších 35 na 23 procent. Co vás k tomu vedlo?
To je věc, kterou jako úplný naschvál provedla vláda Andreje Babiše vůči Sazce. Chápu, že technické hry mají podléhat vyššímu zdanění, protože hrací automaty jsou podle adiktologů nebezpečnější. Tehdy ale vládní poslanci vytáhli zrovna loterie, v nichž babičky jednou za týden vsadí svoje čísla. My jsme tuto nelogičnost zažalovali u Ústavního soudu (ten ji odmítl s tím, že jde o věc zákonodárce pozn. red.), podepsali to členové ODS a část dalších kolegů z opozice. Připadal bych si jako blázen, kdybych teď jako vládní poslanec neřekl, ať to spravíme. Asi uslyším, že teď není vhodná doba.

Protože by se zkrátil příjem státního rozpočtu?
Ano, tomu rozumím, ale ptám se, jestli je spravedlivé mít příjem, který je nespravedlivý? Jen chci dovést do konce něco, co jsme jako nespravedlivost zažalovali u Ústavního soudu. Uvidím, jak se k tomu postaví vládní koalice, protože je tady jistá dohoda, že všechny úpravy daňového charakteru se udělají až příští rok. Možná se to tedy přesune do půle volebního období, kdy by se měla udělat zásadnější revize. Avšak chtěl jsem to téma zvednout, zvláště v situaci, kdy Piráti nosí ideologické nápady na vyšší zdanění u cukrových nápojů a nižší u zeleniny. Ukázal jsem, že tu máme jiné nespravedlnosti, které se mají opravit.

Tím jsme se dostali k poslednímu tématu, jímž je pražská koalice, protože hlavní město je jediné, kde ještě není dohoda na složení rady. Ptám se vás jako předsedy pražské organizace ODS, co se tu děje, když váš předseda Petr Fiala dal najevo, že si přeje koalici na vládním půdorysu?
Jeho přání respektujeme, nebo lépe řečeno, my chceme v Praze postavit koalici na vládním půdorysu, tedy Spolu, STAN a Piráti. Problém je, že pražští Piráti se za ty roky natolik svázali s Prahou sobě Jana Čižinského, že samostatně jednat nechtějí. To byla od počátku podmínka, kterou odmítám, neboť Spolu se jako vítěz voleb nemůže stát přívěskem stávající rady. Do takové koalice já nejdu, to raději zůstanu v opozici. Celé čtyři roky do nás stříleli a my po volební výhře nemůžeme být čtyři roky jejich doplňkem. Navíc chování stávajících radních mi připadá úplně nepochopitelné.

Máte na mysli, že po volbách předkládají sadu zásadních návrhů ohledně dopravy či územních rozhodnutí?
Nejen předkládají, ale šesti hlasy i schvalují. V pondělí to udělali u návrhů se zásadními rozpočtovými dopady a osobními pomstami vůči pražskému převozníkovi Zdeňku Bergmanovi za to, že podporoval mariánský sloup. To mi přijde naprosto za hranou všeho, co si dokážu představit. Pořád ale věřím, že tam nějaká možnost na nalezení dohody na vládním půdorysu je. Pokud nebudou Piráti trvat na účasti Prahy sobě.

Čili teď už není problém trestně stíhaný lidovec Jan Wolf, ale…
To nebyl nikdy reálný problém, ale uměle vnesená záležitost. Piráti od počátku žijí v představě, že by mohli pokračovat ve stávající radě a že toho při vyjednávání mohou dosáhnout.

Zatímco vy říkáte, že s Prahou sobě nikdy?
Nikdy je silné slovo, které v politice nemá místo. Říkám ale s plnou vážností, že do jednání s Aliancí pro stabilitu (Piráti s Prahou sobě pozn. red.) nepůjdu, ale s Piráty ano.

Jakkoliv chápu důvody Petra Fialy, nemá ODS v Praze programově daleko blíž k hnutí ANO, konkrétně při řešení dopravy nebo bytové výstavby?
My jsme byli v Praze osm let v opozici, původně proti ANO a Čižinského formaci, poté proti Pirátům, Spojeným silám pro Prahu (STAN, TOP 09, KDU-ČSL) a Čižinského Praze sobě. Tato koalice, která v roce 2018 obešla ODS jako vítěze voleb, se k opozici chovala mimořádně nevstřícně. Naše lidi nikam nezvolili, členové ODS nesměli být nikde. Míra porozumění s ANO, s nímž jsme čtyři roky seděli v opozici, je tedy větší. Přesto si myslím, že ANO není přirozený partner ODS. Je to naprosto jednoznačně levicový subjekt, zatímco STAN je středový a Piráti progresivistický. Už před sněmovními volbami jsem říkal, že pokud budeme v koalici s Piráty, je to fakticky velká koalice zprava doleva. Platí to i v Praze, kde je ale kvůli komunikaci s centrálou objektivně nejlepší rada na vládním půdorysu. Divím se vedení Pirátů, Ivanu Bartošovi a dalším, že se tváří, že oni nic, oni muzikanti, a Zdeňku Hřibovi nechávají úplně volné ruce. Myslím, že mnohé problémy v Praze jsou založeny také na osobnostní výbavě stávajícího primátora.

Andrej Babiš postavil poslední volby jako referendum o vládě. Někdo to tak vzal, jiný ne. Ať už byl výsledek jakýkoli, v mnoha statutárních a větších městech včetně Ostravy a Brna vládne ODS společně s ANO. Co z toho vyvozujete?
Referendum to svým způsobem bylo, ale v senátních volbách, především ve druhém kole, kdy se ukázalo, že Andrej Babiš přes veškerou mobilizaci prohrál úplně všechno. Z komunálních voleb se dá vyvodit to, že hnutí ANO posílilo téměř ve všech městech a obcích na úkor levice. Kromě dvou měst na severní Moravě, které si udržela sociální demokracie, je ANO univerzálním sběratelem původních levicových hlasů. Že bych byl nadšen, že s ním na mnoha místech ODS vládne, to nejsem. Místní poměry jsou ale vždycky nějaké. Často v tom hrají roli různé aktivistické spolky. Praha sobě je typickou ukázkou hnutí, které je založeno na totální negaci ODS. S takovými subjekty se poměrně složitě domlouvá.

Je skoro jisté, že Andrej Babiš se v prezidentské volbě opře o levicové voliče. Má šanci nejen na druhé kolo, ale i na celkové vítězství?
Osobně si myslím, že ne. Dokonce jsem spíš tipoval, že kandidovat nebude. A stále víc mám pocit, že jde o kandidaturu kvůli tomu, aby se mohl prohlásit jasným vůdcem opozice. Po prohraném druhém kole bude říkat, že dostal dva miliony hlasů, což sice při prohře o ničem nevypovídá, ale on tím bude argumentovat při prosazování předčasných voleb. Kvůli svým povahovým vlastnostem, stylu jednání, ale i vzpomínce na Husáka, který také mluvil špatně česky, na což jsou Češi citliví, nevyhraje. Je to jiné než u ministra nebo předsedy vlády. V roce 1992 jsme akceptovali Poláka Josefa Zieleniece jako ministra zahraničí, nikomu to nepřišlo divné. U prezidenta to je jinak, a já si opravdu myslím, že Andrej Babiš okamurovské hlasy neposbírá. Pro tyto voliče je příliš součástí establishmentu a současně příliš málo český.

Kdo je Marek Benda

• Narodil se 10. listopadu 1968 v Praze.

• Studoval na Matematicko-fyzikální fakultě a Filozofické fakultě UK, ale studia nedokončil. V letech 2004 až 2008 absolvoval Právnickou fakultu ZČU v Plzni. Zde složil rigorózní zkoušku, ale kvůli sporům o rozsah práce titul JUDr. nepoužívá.

• Marek Benda pochází ze známé disidentské rodiny, do protirežimních aktivit se zapojil už před listopadem 1989. Byl spolu se svým otcem Václavem Bendou spoluzakladatelem Křesťanské demokratické strany. Od roku 1996 je členem ODS (po sloučení s KDS).

• Poslancem se poprvé stal v roce 1990, když byl kooptován do České národní rady. V Poslanecké sněmovně zasedal v letech 1993 až 2002 a pak od roku 2004 do současnosti. V letech 2017 až 2021 byl předsedou ústavně-právního výboru sněmovny. V současnosti je šéfem poslaneckého klubu ODS. Je předsedou pražské organizace ODS.

close Poslanec ODS Marek Benda info Zdroj: Deník/Martin Divíšek zoom_in Poslanec ODS Marek Benda