V roce 2021 vysázeli lesníci nové stromy na 40 679 hektarech. „Tedy o sedm tisíc hektarů více než v roce 2020. Jedná se tak o dosud nejvyšší hodnotu v novodobé historii České republiky,“ potvrzuje Josef Kahuda z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví Českého statistického ústavu. Intenzivní zalesňování má návaznost na kůrovcové a další kalamity v posledních letech.

Rychlost si pochvaluje i ministerstvo. „Naším cílem jsou druhově pestré lesy. Daří se nám do lesa dostávat původní dřeviny, jako jsou dub, buk nebo javor, které jsou odolnější vůči klimatické změně. Nikdy jsme neobnovovali lesy takovou rychlostí a v takovém rozsahu jako v loňském roce,“ okomentoval statistiku ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

Raději semena přímo z místa

Nadšení resortu a lesníků už ale nesdílí ekologové. Podle nich snaha o kvantitu jde proti kvalitě a zalesňování nesplňuje podmínky pro druhovou pestrost i vysazování dřevin odolných vůči klimatickým změnám. „Hlavním problémem obnovy lesů je snaha, aby byly velké holiny rychle uměle zalesněny. Jenže přesně tak opět vznikají věkové monokultury, počty sazenic nařízené vyhláškou Ministerstva zemědělství jsou nesmyslně vysoké,“ říká expert na ochranu lesů a divoké přírody Hnutí Duha Jaromír Bláha.

Splnit nařízení, které určuje nejen počet, ale i rychlost výsadby nebo směr vysazovaných stromů, nutí majitele lesů aby před přirozenou obnovou ze semen vzešlých přímo v místě, dávali přednost vysazování dřevin z lesních školek. Ty jsou podle ekologů mnohem méně odolné a se slabším kořenovým systémem, pro jejich pěstování se využívá chemie a po přesazení mohou hynout.

„Když na holiny navíc vysázíme sazenice najednou na celou plochu, vznikne zase věkově stejnorodý les, všechny stromy budou stejně staré,“ poznamenává Bláha. Lesy České republiky mají ve strategii rozvoje cíl zvýšit podíl přirozené obnovy lesů na nejméně čtyřicet procent do roku 2024, loni se to dle údajů z výroční zprávy podniku podařilo splnit přibližně na dvacet šest procent.

close Lesy na Domažlicku. info Zdroj: Deník / Eva Kočková zoom_in Lesy na Domažlicku.

Všude jen smrk

Ekologové také kritizují velké množství smrků, kterým se stále zalesňují největší plochy. Podle dat Českého statistického úřadu byl právě smrk ztepilý v roce 2021 nejčastější vysazovanou dřevinou.

Početně vysoké výsadbě smrku pomáhá i legislativa. „Ministerstvo zemědělství v roce 2018 vydalo zalesňovací vyhlášku, která umožňuje dál sázet převahu smrků i ve středních polohách a na pahorkatinách, kde smrky nyní plošně hynou,“ říká Bláha. „Vlastníci nebo správci lesů tam mohou znovu vysadit třeba 65 procent smrků, 10 procent douglasky a jen 25 procent mohou tvořit listnáče a jedle. V praxi se to děje všude, ale různou měrou,“ doplňuje. Ve velkém se to děje podle Hnutí Duha zejména na Vysočině, kde kůrovec v minulých letech zničil pětinu jehličnatého porostu.

Právě smrk označují vědci jako jeden z nejméně odolných druhů dřevin proti klimatickým změnám. Rozsáhlá studie o tom vyšla například v roce 2017 v časopise Lesnická práce. „Na základě srovnání lze konstatovat, že už v současnosti roste více než polovina stávajících smrkových porostů v klimatických podmínkách, které nelze klasifikovat jako vhodné,“ udávají autoři studie Budoucnost hospodaření se smrkem v období předpokládaných klimatických změn. „Pro rok 2060 je předpovězeno, že mimo vhodné podmínky poroste přibližně 80 procent stávajících smrkových porostů,“ doplňují autoři.

Studije je volně přístupná na silvarium.cz.