V projednávání korespondenční volby nastal v úterý dopoledne zvrat, když koaliční poslanci prosadili omezení příspěvků na dva včetně faktických poznámek. Vás to velmi rozlítilo. Proč?
Nevím, jestli rozlítilo. Sledoval jsem to spíš s úžasem a nevěřil jsem, že přistoupili k něčemu, co se tady nestalo od listopadu 1989. Nikdy nedošlo k tomu, že by většina podobným způsobem vypnula parlamentní debatu. Korespondenční volba tím ustoupila do pozadí, protože se bavíme o principech fungování parlamentu. Netvrdím, že jednací řád je dokonalý, je poměrně zranitelný, co se týká obstrukčních technik. Když ho ale chcete změnit, tak jedině dohodou nebo novým zákonem, ne takto jednostranně.

Časové omezení řečnických příspěvků nebo pevné hlasování přece není nic nového, to se stalo mnohokrát a využívali jste to i vy, když jste byli ve vládě.
Omezit řečnickou lhůtu na dvakrát deset minut, ve stavu legislativní nouze dokonce na pět, je podle zákona možné. O tom se ale teď nehlasovalo. Koaliční poslanci odsouhlasili snížení počtu vystoupení včetně faktických poznámek. Ty přitom nikdy nebyly omezeny nebo zaměňovány za řádná vystoupení. Slouží k reakci na průběh rozpravy, k okamžité odpovědi a procedurálním návrhům. To všechno koalice zrušila, vypnula debatu (po přestávce koaliční poslanci změnili usnesení a omezili příspěvky na dvakrát deset minut – pozn. red.).

PŘIPOMEŇTE SI: Koaliční poslanci při projednávání korespondenční volby omezili počet diskusních příspěvků na dva, což pobouřilo opozici:

Radek Vondráček si pročítá jednací řád Poslanecké sněmovny.
Nehoráznost, to bude v učebnicích, říká Vondráček ke zvratu ve sněmovně

Čím si to vysvětlujete?
Je to podle mě hysterická reakce. Možná na vystoupení pana předsedy Okamury, který trhl jedenáctihodinovým projevem rekord. Je to ale také výraz velké svévole. Když listujete historií, podobné pokusy o umlčení opozice byly vždy v době, kdy vládla ODS. Tak si říkám, kde je chyba, jestli snaha o omezení protistrany opravdu není v její DNA. Ale třeba jen slyším trávu růst. Každopádně za deset let, kdy jsem ve sněmovně, se to nestalo, je to bezprecedentní a je potřeba se tomu postavit. Moc hezky to řekl kolega Kohoutek: Parlament je od toho, abychom se názorově střetávali na jeho půdě a nestřetávali se lidé na ulici mezi sebou.

To ale neznamená, že tu mají znít mnohahodinové proslovy, které z valné většiny nesouvisejí s tématem. Nebo to z vašeho pohledu k tomu patří?
Upozornil bych na Struma Thurmonda, který mluvil v americkém Senátu 24 hodin a osmnáct minut.

Zdroj: Youtube

Tím bychom se měli řídit?
To neříkám, ale připomínám, že do rejstříku demokratických parlamentních projevů patří i filibuster (velmi dlouhá blokační řeč – pozn. red.). Účelové zdržování je technika, která se objevuje v nějaké formě ve všech parlamentech. Britská sněmovna má, tuším, rekord jedenáct hodin. A připomínám českého poslance Říšské rady ve Vídni Václava Fresla, který za Rakouska-Uherska dokázal nepřetržitě mluvit šestnáct hodin. Nedávno jsem v tom historickém sále byl a díval se, kde seděl. Historická událost byla i to, když čeští poslanci zdemolovali tamní zařízení, neboť bouchali lavicemi tak mohutně, až je rozbili. Když odjížděli z Vídně, kusy nábytku vzali s sebou a na každém vlakovém nádraží je vítaly davy příznivců, kterým to ukazovali jako důkaz velkého vítězství.

VOLIT KORESPONDENČNĚ? Lidé ze zahraničí mohou na volby přijet do České republiky, a tím oslavit svátek. Andrej Babiš to prohlásil ve středečním dílu pravidelné debaty Deníku:

Poslanec a šéf hnutí ANO Andrej Babiš.
Volit poštou? Není to demokratické, vysvětlil Andrej Babiš, proč změnil názor

Trochu mě děsíte, pokud by to měl být návod…
To jistě ne, jen s jistým nadhledem k obstrukcím podotýkám, že z historického hlediska opravdu neobjevujeme kolo. Bohužel současné dvě strany politického spektra ještě nikdy od sebe nebyly tak vzdáleny jako dnes. Vedení sněmovny v osobě předsedy vždy bylo určitým moderátorem. Třeba Honza Hamáček i v rozporu s usnesením vlády klidně vyjednal nějaký kompromis. I já jsem se snažil. Zda dostatečně, musejí posoudit jiní. Nyní ale paní předsedkyně Pekarová Adamová na takovou pozici absolutně rezignovala. Ba co víc, je dokonce nositelkou zákroků proti opozici a vyhrocuje debatu. Minulou středu jsme mluvili o nějakých možnostech, názorovém sblížení, když se objevil její tweet, kterým to úplně rozmetala (šlo o možnost ověřování bydliště voličů v zahraničí jen pomocí čestného prohlášení bez notářského ověření – pozn. red.). Její prohlášení na sociálních sítích, že si to všechno zařídí a prosadí silou, se vymyká roli předsedkyně sněmovny.

Netrápí vás otázka, že lidem musí lézt krkem oboje, tedy silové výroky koalice i obstrukce opozice?
Těžko říct. Kam se ve veřejném prostoru hnu, oslovuje mě spousta lidí, víc než kdykoli v minulosti. A říkají mi, ať bojujeme a nedáme se.

Asi nechodíte do pražských kaváren.
No, asi nejsem ten typ. Povahově přitom nejsem konfrontační. Avšak když jde o principy, nemohu mlčet. Neumím si představit, že by se něco podobného stalo v opačném gardu, že bychom takto válcovali tehdejší opozici. To by zřejmě byla hned plná Letná. My jsme jako vládní poslanci naopak několikrát ustoupili. A když se jednalo o mediální radě, brala si opozice třeba třicet hodin přestávek, my ani jednu. Nestalo se nic, všichni se tvářili, že je to v pořádku. Na to úplně zapomněli, na celých těch osm let. To je úplná amnézie.

Poslanec Radek Vondráček (ANO)Poslanec Radek Vondráček (ANO)Zdroj: Deník/Martin Divíšek

Nechápu, proč nezměníte jednací řád, když ho musí vládní poslanci kvůli obstrukcím opozice obcházet. I ústavní právník Jan Kysela zmínil, že krácení celkové řečnické doby a zařazení pevného hlasování je takovým faulem. Nevyplatila by se jeho úprava všem?
V tomto volebním období se ale nic nezměnilo. Ano, pevnému hlasování na určitou hodinu se říká Faltýnkova finta. Tu jsme použili při hlasování o EET téměř po 300 dnech, kdy byl návrh ve sněmovně. Korespondenční volba je tu od loňského 13. prosince, to jen pro srovnání.

Tak proč si nesednete a nedomluvíte se na schůdnější proceduře, abyste nemuseli porušovat zákon, jímž jednací řád je?
To je pravda, já jsem dokonce jeho novelu navrhl. Jenže vždycky mi to zařízli, největší problém s tím měl Honza Farský z hnutí STAN. Nakonec byl upraven jen drobně, protože na něčem větším nebyla shoda, ačkoli jsem chtěl, aby změny fungovaly až od nového funkčního období. Předkládal jsem jiné pojetí jednání ve třetím znění, schvalování programu, interpelací. Současná koalice byla proti. A u pandemického zákona nebo důchodové novely v daleko větší míře porušila zákon o jednacím řádu. To není klima na dohodu o jeho úpravě. Já jsem ale debatě otevřen. Vím, kde jsou slabiny a co by se mělo opravit.

PŘEČTĚTE SI: Rozhovor Deníku s předsedou Pirátů Ivanem Bartošek:

Ivan Bartoš
Když má pirátský politik průšvih, odstoupí, říká ministr Ivan Bartoš

Aktuálně to ale příliš nadějně nevidíte.
Teď jsme k tomu velmi rezervovaní. Oni si vstřícnost nezaslouží, zhoršili atmosféru natolik, že bych pro podobné návrhy vlastní kolegy z poslaneckého klubu asi nezískal. A nedivím se, když nám chtějí vypínat mikrofony a zakázat reakci na rozpravu. Doufám ale, že na světě i v této sněmovně ještě žije pár rozumných lidí a že se nakonec bavit budeme.

Ve svém vystoupení jste uvedl, že „korespondenční volba je jedním ze zásadních témat, které rozhodne nejen o kvalitě, ale vůbec o budoucnosti politické demokracie v naší zemi“. Vaši kolegové z ANO přitom tvrdí, že to je návrh, který lidi nezajímá, protože mají úplně jiné starosti. Jak to tedy je?
Možná je to téma, které nezkoumá každý člověk do detailu. Určitě se nedotýká každodenního života lidí. Na druhou stranu ten zákon má obrovský potenciál ohrozit důvěryhodnost voleb. Otevírá to okno příležitostí, je to jakási předehra k něčemu mnohem většímu. Pravda je, že ve většině zemí, kde se korespondenční volba zavedla, se postupně rozšiřovala.

Zdroj: DeníkNikdo ale ani náznakem nezmiňuje vnitrostátní korespondenční volbu. Proč by občané ČR, kteří přechodně studují či pracují v zahraničí, nemohli volit poštou, aby tak snadněji uplatnili svoje právo a nemuseli kvůli tomu cestovat stovky kilometrů?
Absolvoval jsem řadu seminářů, veřejných a televizních debat na toto téma. Například s Jiřím Pospíšilem z TOP 09, který říká, že je zastáncem i vnitrostátní korespondenční volby. Čili takové politické názory tu existují a já jsem ve střehu. A naši občané v zahraničí mohou volit i teď, byť je to v některých případech spojeno s vyššími náklady a nepohodlím. Byl jsem překvapen, že v cizině máme jen 111 volebních místností, v Česku je to čtrnáct tisíc. A co se vzdáleností týká, stále se argumentuje Kanadou, Novým Zélandem nebo USA.

Chybně. Když pobýváte v Marseille nebo studujete v Dijonu, nechce se vám jezdit stovky kilometrů do Paříže a zpět, navíc když vše musíte absolvovat dvakrát.
Nejvíce krajanů minule volilo ve Velké Británii a Německu, kde to reálně problém není. I v ČR lidé cestují několik set kilometrů, aby odvolili doma. Já třeba jedu z práce 276 kilometrů do Kroměříže.

PŘEČTĚTE SI: Europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) se rozhodl, že v letošních evropských volbách už nebude kandidovat:

Jiří Pospíšil
Maďarsko je trojským koněm Putina, říká europoslanec Jiří Pospíšil

Vy si neumíte vyřídit voličský průkaz?
Já volím doma. A navíc v komunálních a krajských volbách můžete volit jen ve své domovské obci či kraji.

To je hodně nefér argument. Korespondenční volba se má týkat výhradně voleb do sněmovny a na Pražský hrad.
Ale oni nám předhazují třeba Slovensko, kde lidé mohou volit prezidenta jen doma. Navíc tam je jediný volební obvod, takže hlasy ze zahraničí se tam rozprostřou. Přitom od roku 2006 mohou Slováci do Národní rady volit z ciziny jen korespondenčně, bez možnosti hlasovat na zastupitelských úřadech. Na každý argument vám tedy najdu tři protiargumenty. To, co předvádí koalice, je do očí bijící účelovost. My jsme přijali soubor volebních zákonů, které mají platit od roku 2026, a oni do něj chtějí dodatečně vtělit sedmou část, která se má už týkat roku 2025, a to i bez těch benefitů typu elektronické správy voleb. Prostě to chtějí za každou cenu stihnout do sněmovních voleb. A jsou kvůli tomu schopni jednat po nocích nebo zásadně ohnout jednací řád. Oni sami na sebe prozrazují, jak účelově jednají.

Platí to pro obě strany. „Naše diaspora jsou spíše lépe situovaní lidé s dobrými příjmy, smýšlející liberálně, volící si určitou nálepku. A samozřejmě jejich názory ovlivňují především média,“ řekl jste minulý pátek. Neboli tito voliči jednoznačně dávají hlasy koaličním stranám, zatímco ANO získává zhruba pět procent a SPD sotva tři. Nejsou tedy motivy jasné?
Jsou, protože my nic nenavrhujeme.

Poslanec Radek Vondráček (ANO)Poslanec Radek Vondráček (ANO)Zdroj: Deník/Martin Divíšek

No bodejť. Vám by to neprospělo.
Ale když jsme to my měli v roce 2017 v programu, tak výsledky byly úplně stejné. Na nás to tedy neházejte. A já se přiznávám, že jsem byl dokonce po návštěvě Estonska příznivcem elektronické volby. Když jsem se ovšem detailně seznámil se všemi slabými místy, která ohrožují legitimitu voleb, změnil jsem názor.

Bylo by hnutí ANO aspoň pro diskusi o zavedení korespondenční volby ze zahraničí od roku 2026, zvýšení počtu krajů, kde se tyto hlasy budou připočítávat, a omezení této možnosti pro lidi, kteří nebyli desítky let v ČR?
Principiálně jsme proti, ale chováme se racionálně. Když vidíme, že koalice je schopna to prosadit za jakoukoli cenu, budeme se snažit eliminovat největší škody. V Německu nemohou volit lidé, kteří mají 25 let nepřetržitý trvalý pobyt v jiné zemi. V Rakousku musí volič prokázat vztah k nějaké obci, že tam bydlel, odváděl daně nebo tam má majetky či rodinu. Svoje hlasy neposílají na ambasádu, ale domů. To přece dává logiku. Proč to tak nemůže být u nás? Vždyť volby jsou záležitostí ministerstva vnitra, úředníci dostali nějaké zadání, a netvařme se, že ten návrh je dokonalý. Vy jste vyjmenovala argumenty, kterými hnutí ANO operuje.

PŘEHLEDNĚ: Ústavní soud zamítl návrh poslanců ANO na zrušení změny způsobu valorizace penzí přijaté loni vládou. Deník přináší odpovědi na důležité otázky:

Ústavní soud (ÚS) v Brně rozhodl o návrhu poslanců ANO na zrušení zkrácené valorizace penzí, 24. ledna 2024. Na snímku jsou (zleva) Vojtěch Šimíček, soudce zpravodaj a místopředseda ÚS a předseda ÚS Josef Baxa
Valorizace penzí: Co rozhodnutí Ústavního soudu znamená, jaké jsou reakce

A ve druhém čtení se budete snažit je uplatnit?
Teď je ale situace ve sněmovně taková, že jsme ani náznakem neobdrželi signál, že by se s námi chtěl někdo bavit. Natož aby přijali náš pozměňovací návrh. Koalice jde do nás beranidlem. Reakce je pak přirozeně taková, že se…

Šprajcnete…
Zabejčíme, ano. Ve výsledku to státu opravdu neprospívá.

Ústavní soud rozhodl o stížnosti poslanců ANO na zákon měnící valorizační penzijní mechanismus. Namítali jste retroaktivitu a přijetí normy v legislativní nouzi. Soud vám nevyhověl. Co si z toho verdiktu berete?
Považuji to za průlomové rozhodnutí i do budoucna. Člověk má pochyby, zda je na prvním místě princip, nebo chtění ústavních soudců. Zda je Ústavní soud skutečně strážcem právního státu, či třetí parlamentní komorou. To říkám s vědomím, že jeho rozhodnutí je vždy nutné respektovat. Pro mne byl velkou deziluzí už předvolební verdikt z roku 2021 o klauzulích pro koalice, jímž byla porušena res iudicata, tedy princip nerozhodovat o věci, jež byla už jednou pravomocně rozhodnuta. Od té doby jsem velmi rezervovaný k praxi Ústavního soudu a o část iluzí jsem v tomto směru přišel. Teď se to ještě prohloubilo.

Kdo je Radek Vondráček

• Narodil se 30. prosince 1973 v Kroměříži.
• Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a pak působil jako advokát.
• V roce 2013 byl jako nestraník za ANO zvolen poslancem. Uspěl i v následujících dvou sněmovních volbách už jako člen Babišova hnutí. V letech 2017 až 2021 byl předsedou Poslanecké sněmovny. Nyní předsedá ústavně-právnímu výboru dolní komory.
• Je místopředsedou hnutí ANO.