„Covid-19 je infekční onemocnění. A tady platí pravidla, která říkají, že optimální způsob pohřbívání je žeh nebo kremace, která vede k tomu, že tam opravdu nejsou žádná residua infekčního viru,“ uvedl Prymula pro CNN Prima News.

Na svém Twitteru ale doplnil, že není důvod vydat opatření, které by pohřbívání do země zakázalo.

Pouhou kremaci bez obřadu pozůstalí už nyní často volí z důvodu obav z nákazy. Rozloučení se zesnulým nechávají na tušené „lepší časy“. „Kdybych to měl vyjádřit číslem, tak je to čtyři až pět pohřbů z deseti. Ten pokles je opravdu znát a finanční ztráty jsou obrovské,“ uvedl Martin Málek, mluvčí Služeb města Jihlavy, kam spadá i krematorium. „Kvůli bezobřadním rozloučením lidé často volí levnou rakev a pak si jen vyzvednou urnu. To je pro nás další úbytek příjmů,“ posteskl si Málek.

Kremace pohřební byznys nezruinuje

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy ovšem ani úbytek obřadů pohřební byznys nezruinuje.

Nejlevnější pohřební obřady s kremací podle něj vyjdou na 16 tisíc korun, cena pohřbu do země stojí nejméně dvojnásobek této částky. Již nyní se kremace využívá u více než čtyř pětin pohřbů. Nejčernější scénář zdravotnických statistiků nyní odhaduje, že by na koronavirus letos a v příštím roce mohlo zemřít až 14 tisíc lidí. V tom případě by podle Kovandy bylo na úkor pohřbívání do země v krematoriích spáleno zhruba o 2400 nebožtíků více.

Ztrátu oboru proto ekonom vyčíslil nanejvýš na 33,5 milionu korun. „Vzhledem k tomu, že pohřební byznys každoročně za pohřbívaní utrží zhruba 2,6 miliardy korun, je škoda 33,5 milionu korun, navíc rozložená do dvou let, zcela zanedbatelná,“ dodal Kovanda.